Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Ředitel archivu chce sestavit učebnici, která děti naučí dějiny regionu

  9:58
Unikátní projekt nosí v hlavě ředitel Státního okresního archivu v Chebu třiačtyřicetiletý Karel Halla. Jako bývalý učitel ví, že představit ve škole dětem regionální dějiny bývá často oříšek. A tak plánuje sestavit speciální učebnici.

Karel Halla, vedoucí okresního archivu v Chebu, chce sestavit učebnici regionu a jeho historie. | foto: Martin Stolař, MAFRA

O co se v projektu jedná?
Tady v příhraničí se toho stalo moc, o spoustě těch věcí se ve školách neučí, ani doma se o tom nemluví a dětem pak chybí souvislosti. Rád bych tedy sestavil učebnici. To ale není práce pro jednoho člověka. Musí se do toho zapojit celý kolektiv odborníků, historiků i pedagogů.

Jak jste přišel na myšlenku napsat učebnici?
Jsem původní profesí učitel. A zjistil jsem, jak obrovská výhoda při výuce dějepisu je, když studenti vědí, co se kolem nich v minulosti stalo, jak to fungovalo, kdo tam působil a co dělal. Na tom pak lze stavět vyšší dějiny, jít do širšího regionu, do dějin státu, Evropy. Člověk tím získává souvislosti, dokáže si jednotlivé události spojit a propojit je s místem, kde žije. Daleko lépe a s porozuměním pak vše, co se stalo, dokáže vnímat.

Budete dětem vyprávět třeba to, který rod na Chebsku žil a jak spolupracoval s panovníkem?
Ono to není jen o politických dějinách, ale třeba i o vývoji stavebních památek. Každé dítě to má v sobě, chce si prolézt prostory hradu, chce se podívat do sklepení a chce slyšet příběhy. To je to, co jej s regionem spojuje a co vytváří pocit domova. Není to místo, kde spí, kde má svoji postel, ale je to celá ta oblast. Z toho vycházím a s tím mám vlastní zkušenosti.

Jaké?
Vzpomínám si, že jsme měli vlastivědný kroužek při ašském muzeu. Chodili jsme po městě, po zříceninách a pamatuji si, že to bylo tak zajímavé, že se nikomu nechtělo jít domů. Právě z toho se ve mně vyvinul pocit, že by bylo dobré začít dětem tyto věci lépe předávat. Chápu, že ve školních osnovách na to není příliš prostoru, ale na druhou stranu si myslím, že je povinností škol ten prostor vytvořit. Protože regionální dějiny, to je podle mého velmi důležitá věc.

Takže by to byla učebnice čistě o dějinách regionu?
No, ona by neměla být jen o dějinách. Uvažuji, že by měla vzniknout taková širší vlastivěda, protože děti mnohdy neví, jaký potok kde teče, jaké jsou kde kopce, že je zde nějaká přírodní zajímavost. A přitom právě to jsou věci, které jdou s regionálními dějinami ruku v ruce, protože přírodní prostředí pokaždé nějakým způsobem ovlivňuje to, co se v té které lokalitě stalo.

Někde jste se inspiroval?
Přiznávám, myšlenka není nová. Tyto věci se u nás v regionu rozvíjely už za první republiky, ale i mnohem dříve. V archivu máme spoustu vlastivěd pro náš region. A když jsme tak jednou seděli s kolegou z karlovarského archivu Milanem Augustýnem a přemýšleli, padl návrh, proč neudělat rovnou celou vlastivědu. Ta učebnice by měla být spojená s pracovními listy a sešity. Součástí výuky by měly být i naučné vycházky. Není nic lepšího než jít a podívat se přímo tam, kde něco vznikalo, kde se nějakým způsobem dějiny psaly. A samozřejmě je třeba vysvětlit, co to je, k čemu a proč to lidé potřebovali. Takže ono to bude hodně stát na empatii učitele. To je velmi důležitý pilíř, bez kterého se neobejdeme.

Jak jste daleko?
Úplně na začátku. Musíme vymyslet, jakým způsobem to téma pojmout. Zaměřit se na celý kraj? Na okresy? Na ještě menší celky, jako je třeba Skalensko, Ašsko, Plesensko? Neustále diskutujeme, jaký záběr by ta vlastivěda měla mít. Nakonec se ukazuje, že nejlepší bude zřejmě jedna učebnice, ta by poskytla soubor faktů, jakési vodítko. Jistou variabilitu by nabízely pracovní listy a sešity, které bychom mohli přizpůsobit věku žáků. Pak záleží na učitelích. Oni sami by měli říct, v jakém rozsahu učivo potřebují implementovat do výuky.

Kdo by se měl do projektu zapojit? Od koho očekáváte pomoc?
Na projektu budou muset spolupracovat archivy, muzea i školy, školské odbory. Bude také třeba, aby nás podpořil zásadním způsobem kraj.

Myslíte, že máte šanci na úspěch?
Já si myslím, že ano. Máme totiž kromě jiného jedinečnou šanci zesílit u dětí vazby na region. Aby věděly, čím byl a je výjimečný, a byly na něj hrdé. Díky tomu poroste i šance, že se budou rády vracet a po studiích tu třeba zůstanou. To je jeden z vedlejších, avšak nesmírně důležitých produktů toho projektu. Ale opakuji, nebudeme vymýšlet nic nového, všechno už tady v podstatě bylo.

Vidím tady na stole starou vlastivědu, budete hledat inspiraci i v historických materiálech?
To je, o čem mluvím. Nepotřebujeme vymýšlet nic od základů. Máme několik předloh, z nichž lze vycházet. My to vlastně jen ukotvíme na současný stav, ale i směrem do historie. Chtěli bychom, aby vzniklo něco, co budou moci učitelé používat třeba dalších padesát let, něco, o co se budou moci při výuce opřít. Ty informace tady jsou, jde jen o to, jak je rozumně skloubit tak, aby je učitelé mohli použít a děti je jednoduše pochopily. Další devizou je, že taková knížka nemusí být jen pro děti, ale i pro veřejnost. Lidé se tam dozví spoustu informací, které se ve škole neučili. Ano, mohou si je v dnešní době najít i na internetu, ale tady budou přehledné a utříděné.

Náš region je v tomto ohledu poměrně výjimečný. Bohaté a svým způsobem samostatné historické Chebsko, pak vysídlení Němců a železná opona. Spousta vesnic v příhraničí zanikla. I o tom bude knížka vyprávět?
Když lidé pojedou například po cyklostezce do Waldsassenu, budou díky učebnici vědět, že tam kdysi stávala obec Krásná Lípa, že tam žili lidé a nebylo jich málo. Dozví se, že ten hřbitov se tam jen tak nevylíhl, že příhraničí má svoje dějiny a že těch 50 let, které jsme prožívali po roce 1948, není jen černá díra. To, co se tu stalo, to někdo způsobil. Ještě po revoluci spousta lidí říkala, že tady byli Němci a pak najednou nic. Ale dějiny, to je kontinuální záležitost a je úplně jedno, jestli to byli Němci, Maďaři nebo Češi. My, kteří zde teď žijeme, musíme ty dějiny brát se vším, co tady bylo nebo je. Bez toho nemůžeme pochopit minulost, fungovat v současnosti a připravit se na budoucnost.

  • Nejčtenější

Při hromadné nehodě na Karlovarsku zemřel člověk, další čtyři se zranili

13. května 2024  16:13,  aktualizováno  21:35

Vážná dopravní nehoda dvou osobních a nákladního vozidla uzavřela silnici I/6 u Čichalova na...

Unikátní hrob z doby halštatské pod Vladařem vydal jantarové tajemství

20. května 2024  18:03

Množstvím uložených jantarových předmětů unikátní hrob objevili na poli nedaleko obce Močidlec...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Záchranná stanice je opět plná mláďat, někdy je pomoc spíše na škodu

14. května 2024  12:34

Drozdi, kosi, káčata i ježci. Začala sezona mláďat a zvířecí záchranáři mají napilno. Také v...

Splašky z Ašska vytékají do přírody a plynou do Německa. Ostuda, uznává starosta

14. května 2024  9:14

Alarmující výsledky přinesl více než rok trvající hydrogeologický průzkum, který na Ašsku prováděla...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Mariánské Lázně opraví novogotickou lesní kapli, hotovo má být ještě letos

13. května 2024  17:53

Novogotická lesní kaple Panny Marie Bolestné v Mariánských Lázních prokoukne. Město plánuje na...

Soused zaútočil pěstí na správce domu. Vadilo mu, že nedostal přeplatek za energie

21. května 2024  11:47

Fyzickým napadením správce bytového domu v jeho vlastním bytě skončila v Rotavě na Sokolovsku...

Aš získá budovu pošty pod podmínku, že město nově zajistí i její služby

21. května 2024  9:40

Nebude zřízení služby Pošta Partner pro město neúměrná zátěž? A stojí to vůbec za to? Takové otázky...

Unikátní hrob z doby halštatské pod Vladařem vydal jantarové tajemství

20. května 2024  18:03

Množstvím uložených jantarových předmětů unikátní hrob objevili na poli nedaleko obce Močidlec...

České dráhy postaví v Chebu servisní halu za 755 milionů, opravy se zefektivní

20. května 2024  16:03

Moderní, úsporná a především větší bude nová opravárenská hala za 755 milionů korun, kterou České...

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů

Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního divadla. Zahrál si...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....

Svěrák se na mě nedíval jen jako na hezkou buchtu, říká Radka Pavlovčinová

Jan Svěrák ji vidí jako robotku. Radka Pavlovčinová v nové hře filmového a teď už i divadelního režiséra hraje umělou...

Zásnubní šaty elegantní princezny. Spustily Kate efekt, návrhářku zničily

Seriál Když si jeho šaty oblékne některá z členek královské rodiny, obvykle to každý návrhář oslavuje jako životní úspěch....