Přicházíte se zajímavou myšlenkou. Letní prázdniny by podle vás měly začít už v červnu. V čem by to bylo lepší?
Poslední měsíc školy už všichni „melou z posledního“. Je to už šestý měsíc souvislé školní práce a nastupuje léto, takže děti jsou myšlenkami jinde. V květnu je všechno čerstvější, příroda i lidé, od června začíná taková ta letní bezstarostná nálada. A kdyby pak první pololetí začínalo už v srpnu namísto v září, byl by školní rok mnohem smysluplněji rozložený a navíc by korespondoval i s rokem kalendářním.
Jak ten nápad vznikl?
Několik posledních let mě ta myšlenka napadá stále znovu a znovu. V červnu od rána praží sluníčko, dřív se rozednívá, v učebnách je vedro. Horko každému odčerpává síly. Podle mých zkušeností je červen ve školách jeden z nejhorších měsíců. Srpen a září už se mi zdají pro výuku snesitelnější.
Pokud by tedy začal školní rok dříve, kdy by první pololetí končilo?
Před Vánocemi. To by děti dostaly i vysvědčení. Proč v polovině prosince neuzavřít klasifikaci a pak už si prožít tu pravou předvánoční a posléze i vánoční atmosféru s pocitem, že máme splněno? Dnes je to tak, že po vánočních prázdninách, kdy si všichni užíváme pohody, rodiny, příbuzných a dárečků, najednou v lednu začíná ve škole boj o známky, testy, písemky. Jenže přijít po prázdninách do školy a hned vletět do písemek, to mi opakovaně přišlo jako hloupost. Proč v lednu v klidu nerozjet druhé pololetí?
Líbí se vám nápad, že by školáci měli letní prázdniny už v červnu a červenci?
Navrhujete také, aby prázdniny kolem Vánoc trvaly déle. Proč?
Měly by být alespoň dvoutýdenní, nebo dokonce dva a půl týdne, jak to vyjde. Přece jen u nás jsou ty Vánoce duchovně i odpočinkově stále nejdůležitějšími svátky, přestože pro křesťany jsou těmi zásadnějšími Velikonoce. Přijde mi logické, že by prázdniny v polovině školního roku měly být delší.
A co délka letních prázdnin, také by se měla změnit?
Dvouměsíční prázdniny jsou podle mne zbytečně dlouhé. Namísto současných devíti týdnů by jich stačilo sedm. To je na prázdninové aktivity dostačující. Pro rodiče jsou letní prázdniny často stresující, musejí řešit, kam děti dát, jak je zabavit. Já si myslím, že prázdniny, které by začaly kolem 10. června a trvaly do konce července, by stačily. A ty dva týdny bych využil efektivněji během školního roku, třeba právě na vánoční svátky. Vhodné by to bylo i na podzim, kdy jsou dva dny prázdnin, zřejmě ze setrvačnosti přidané k 28. říjnu. Ale k čemu jsou tak krátké prázdniny? Já navrhuji týdenní a nejlépe na začátku října, kdy bývá ještě příjemné počasí.
Objevují se i názory, že by letní prázdniny mohly být od června do srpna - tři měsíce. Co vy na to?
S tím vůbec nemohu souhlasit. Během tak dlouhé doby by děti hodně látky zapomněly a navíc by ten měsíc ve výuce citelně chyběl. Většina učitelů potvrdí, že během roku sotva stačí odučit to, co vyžadují osnovy. K tomu nastupují různé exkurze, výlety, akce. To už bychom ve škole nestihli nic.
Navrhujete změnit i jarní prázdniny, a to poměrně revolučním způsobem. Proč je současný systém nevyhovující?
O jarních prázdninách se zcela nepochopitelně termíny střídají po jednotlivých okresech. Takže některým dětem začínají třeba 6. února, což já nepovažuji za žádné jaro. Mohou také vyjít na konec března, a když se to sejde s Velikonocemi, tak na sebe obě volna mohou plynule navazovat. To také není ideální. Je tam ale i další zádrhel. Když má rodina jedno dítě na základce a druhé na střední škole v jiném okrese, tak se třeba na jarní prázdniny vůbec nesejdou. Rodina si tak nemůže užít volno společně, navíc musí řešit ne jeden prázdninový týden, ale hned dva. Ano, každý rok se termín pro každý okres posune, ale smysl, ten v tom nevidím. Naopak, vznikají zmatky.
Co navrhujete?
Vymyslel jsem něco, co se určitě prosadit nepodaří, ale mně by se to líbilo. Pro jarní prázdniny by mohlo být vyčleněné určité období, řekněme od půlky února do půlky března. A každý by si mohl vybrat termín, jaký by mu nejvíc vyhovoval.
Nebyl by problém, kdyby se třeba většina dětí rozhodla pro první týden?
Myslím, že by se to nestalo, že by se to rozmělnilo. Já bych v tomhle naopak viděl moderní osvobozující prvek a svým způsobem i posílení vazby mezi rodinou a školou, kdy obě strany mohou zvážit, co je rozumné, a podle toho se samy zařídí. Je to podobné, jako když firmy u nás zavádějí sick days, volné dny, kdy je jen na vás, kdy a kvůli čemu si volno vyberete. A zda tu možnost vůbec využijete. Byl by to jakýsi „prázdninový žolík“.
Jak by se řešila zameškaná výuka?
Bylo by to stejné, jako když dítě onemocní. Týden je doma a pak tu zameškanou hodinu či dvě z každého předmětu dožene. Když je třeba chřipková epidemie a chybí třetina školy, tak se taky učí. Já tam vidím i z pohledu rodiče, že je to šance svobodně se rozhodnout, kdy si prázdniny dítě vybere a zda vůbec tuto možnost využije. Svým způsobem by to mohlo být i nové výchovné opatření. Nosíš domů čtyřky, budeš muset učení dohnat. Prostě by si rodina vybrala termín, oznámila ho a nebylo by třeba někoho dodatečně uvolňovat na hory, jak se to dnes běžně děje. A přestalo by to zmatené nazývání jarních prázdnin, které, ač jarní, začínají 6. února.
Budete se snažit svoji myšlenku nějak prosadit?
Já žádné referendum vyhlašovat nebudu. Ani v tomto ohledu nechytám žádné petice, změnu, revoluci. Nejsem Che Guevara. Jestli je to téma silné, tak se prosadí samo. A pokud se tím začne zabývat učitelská a rodičovská veřejnost, tak to bude ta nejlepší cesta.
Mně osobně vadí, že se tahle moje myšlenka spojuje se zájmy cestovních agentur. Tady jde o něco jiného a ukazuje se, že jsem asi trefil hřebíček na hlavičku, protože téma prázdnin se dotýká všech. Žáků i jejich rodičů či prarodičů. A učitelů, samozřejmě. Ale aby na ministerstvo šel jeden dopis jednoho učitele, to nemá smysl. To považuji za ztracený čas. A navíc, ve školství je třeba udělat důležitější věci, než je posunutí prázdnin.
Jaké například?
Určitě je důležitější zachránit jeho prestiž a zastavit krizi, aby české školství nezkolabovalo. Učitelé nepřicházejí, sbory stárnou, ta krize visí ve vzduchu, ale nikdo to stále nechce pochopit. Já se jen ptám, proč máme mít prázdniny, které byly v 18. století nějak nastaveny - pravděpodobně kvůli cyklům v zemědělství. Proč, když žijeme ve 21. století?
 |
