Chůzi s holemi, takzvaný nordic walking, zná takřka každý. Běh s holemi, nordic running, je však ve světě zatím novinkou. Přesto obliba tohoto sportu roste. V Hradci Králové se 20. září dokonce uskuteční historicky první Mistrovství České republiky v nordic runningu.
Prvního, koho napadlo podívat se na tento způsob pohybu vědecky, je učitel tělocviku z chebského gymnázia Milan Kůtek. Vymyslel a na vlastní kůži vyzkoušel nejen optimální délku a podobu holí, ale i způsob, jak se s holemi pohybovat co nejefektivněji.
Jak vás vlastně napadlo běhat s holemi?
Pocházím z Jizerských hor a běh na lyžích mám opravdu rád. Tady v Chebu ale moc příležitostí není. Tak alespoň běhám. Ale běhat na namrzlých cestách není žádný med. Klouže to, je to nebezpečné. Jednoho dne, kdy bylo na běžky málo sněhu, jsem si vzal jenom hůlky a zkusil se proběhnout na Stein u přehrady Skalka. A ono to šlo.
To chcete tvrdit, že jste hned napoprvé běh s hůlkami zvládl bez problémů?
Nejen to. Hole, o které jsem se opíral, zvýšily stabilitu těla, takže jsem bezpečně zvládl i namrzlé povrchy. Byl jsem překvapený také výrazně vyšší intenzitou pohybu. Troufám si tvrdit, že mám dobrou fyzičku, a proto mě docela překvapilo, když jsem zjistil, že po pár stovkách metrů už nemůžu. Při běhu s holemi se totiž zapojí i paže, ramena a trup. Trénink je tak mnohem intenzivnější. Postupně se ukázalo, že to není jen nouzová záležitost pro zimní podmínky, ale že s holemi je možné běhat celoročně.
Takže k tomu stačí obyčejné skládací hůlky na nordic walking nebo na běh na lyžích?
Vyzkoušel jsem řadu hůlek a pokusy jsem dospěl k tomu, že hole na nordic walking nejsou pro běh vhodné. Docela dost jsem jich zničil. Nehodí se délkou, pro většinu lidí jsou krátké. Navíc jsou teleskopické a při razantnějším používání, kterému se při běhu není možné vyhnout, v místě spojení praskají. Ani hůlky pro běh na lyžích nejsou ideální. Jsou příliš dlouhé a jejich hrot v terénu funguje jinak, než když se zaboří do sněhu. Část síly vrací jako úder do ruky a to není v pořádku. Přibližně po ročním testování jsem dospěl k názoru, že běhání vyžaduje úplně jiný typ holí.
Jak tedy mají správné hole na běh vypadat?
Alfou a omegou je délka. Když to řeknu jednoduše, hůl by měla sahat těsně pod rameno. Je tedy přibližně o dvacet centimetrů delší než hůlka na nordic walking a zároveň kratší než hůl na klasický běh na lyžích. Má ale i další technické odlišnosti. Například nemá tvarovanou rukojeť. Ta musí být hladká, protože se po ní při běhu ruka mírně pohybuje.
Hole tedy máme. Je třeba se běh s nimi naučit?
To je stejné jako u nordic walkingu. Všude potkáte množství lidí, kteří s holemi chodí, ale používají je spíš jen jako oporu. Správnou techniku nordic walkingu, tedy opravdu intenzivní chůzi s holemi, zvládá v Česku málokdo. A to samé platí o běhu. I tady je třeba dodržet některá pravidla. Teprve pak se mohou kvality běhu s holemi plně projevit.
Jaké má běhání s holemi výhody?
Oproti klasickému běhu má sportovec lepší stabilitu, a to v jakémkoli terénu. Běh je také nepoměrně intenzivnější. Naprosto revoluční je ale to, že běh se správnou oporou šetří šlachy a klouby dolních končetin. Máme změřeno, že na jednom kilometru odlehčí noze o několik tun. Běh s holemi je proto vhodný i pro rekonvalescenci po úrazech či operacích nebo pro lidi s nadváhou.
Bylo obtížné nový sport prosadit?
Přiznávám, že zpočátku se na mě lidé koukali jako na blázna. Ještě dneska se někteří otočí a halekají Pane, kde máte lyže? Obrovským zadostiučiněním je ale to, že běh s holemi už používají v přípravě i vrcholoví sportovci. Barbora Špotáková, oštěpařský mistr světa Vítězslav Veselý, vytrvalkyně Ivana Sekyrová a další. Za nápad jsme spolu s kolegou Alešem Tvrzníkem získali cenu od Evropské atletické federace. O metodu se zajímají také prestižní evropské atletické časopisy. Speciální hole už začala vyrábět první firma z Čech. Ale nejdůležitější je to, že do terénu už vyrážejí stovky nadšenců. V těchto dnech se projednává moje účast a prezentace metody nordic runningu na Mezinárodní atletické trenérské konferenci v Římě. Nordic running by se tak mohl rozšířit nejen po celé Evropě, ale i za jejími hranicemi.
