Přijaté tísňové SOS z Pacifiku je největší nevyřešená záhada, se kterou devětašedesátiletý Káčerek za pětačtyřicet let vysedávání u radioamatérské i profesionální lodní vysílačky setkal. Dosud totiž neví, jestli se člověk, který vysílal SOS, nakonec utopil, anebo jej někdo na moři zachránil.
Radost má z e-mailu, který dostal v úterý odpoledne. „Zástupce japonského velvyslanectví v Tokiu Jan Juchelka mně napsal, že všechny informace o volání SOS předal japonské straně, která prý do oblasti vysílá pátrací letoun,“ řekl Pavel Káčerek.
Do Japonska na tamní Interpol přeposlalo Káčerkův záznam o spojení Policejní prezidium České republiky. „Náš odbor mezinárodní spolupráce předal informace o SOS volání japonskému Interpolu do Tokia, protože byl neblíže místu, ze kterého se SOS ozývalo,“ uvedla mluvčí prezidia Ivana Nguyenová. Na podobný případ si nevzpomíná.
SOS volání zaregistroval radioamatér, který má volací značku OK1AW, doma v obýváku.
„V pondělí ráno jsem zapnul počítač a k němu připojenou krátkovlnnou vysílačku. Na radioamatérském pásmu 20 metrů jsem zaslechl volání SOS digitálním provozem PSK31. Podle způsobu vysílání se patrně jednalo o neznámou jachtu a operátora, rovněž radioamatéra,“ řekl Pavel Káčerek. Vytočil číslo 112 a operátorka jej přepojila na policii v Sokolově, kam přijaté volání SOS oznámila.
Nejsem žádný pirát, bránila se obsluha radiostanice
Se stanicí, která tísňové volání do étéru vyslala, komunikoval pomocí počítačové klávesnice. Její stisky se převáděly na jedničky a nuly, které putovaly přes modem do vysílačky a z ní do směrové antény na střeše paneláku. Protistanice pak viděla odpověď na obrazovce svého počítače. Komunikaci mohli sledovat další radioamatéři, kteří byli naladění na kmitočet používaný pro digitální provoz PSK31.
Největší záhada přišla chvilku po navázání spojení. „Na obrazovce jsem viděl údaje o poloze - LAT. 23.1345´ a LONG. 137.1201. Tato poloha byla bez uvedení světové strany. Když jsem se podíval na mapu a porovnal to natočením mé antény, tak to vycházelo jedině na Pacifik v blízkosti Austrálie,“ řekl Káčerek.
Člověk, který dával výzvu, podle něj nemusel být radioamatér. Třeba se mu rozbila satelitní komunikace. Důležité ale je, že věděl, že na kmitočtu pro PSK31 stále někdo poslouchá.
Výzvu z Pacifiku také viděl bulharský radioamatér Stanislav Stoyanov, LZ4TU. Na klávesnici naťukal, aby protistanice přestala s bláznivým pirátským vysíláním a udala jméno lodi. Na monitoru se objevilo ujištění, že se nejedná o žádného piráta. Více rádio neprozradilo a spojení se přerušilo.
Operační důstojník linky 112 ihned předal informace na policejní prezidium.
Uznávanou kapacitou mezi radioamatéry je Miloš Prostecký, OK1MP, který zastupuje Český radioklub v Mezinárodní radioamatérské unii - IARU. Zdá se mu divné, že volání SOS bylo na radioamatérském pásmu. V podobných případech se totiž používá satelitní komunikace.
„Je ale fakt, že jachtaři, zejména čeští, si dělají zkoušky na radioamatérskou stanici. S radioamatérem a jachtařem Vondráčkem, který před třemi lety obeplouval svět, jsem měl spojení. Vysílačku používal v podstatě jako nouzovou komunikaci,“ vysvětlil Miloš Prostecký.
