Letošní přijímací zkoušky na střední školy jsou důkazem, že zájem o víceletá gymnázia v kraji neutuchá. Naopak. Výsledky testů však hovoří jasně. Z pátých tříd chtějí odejít i děti, které na výběrovou školu nepatří. Gymnázia hlásí, že u jednotných přijímacích zkoušek propadly desítky přihlášených.
„Ze 196 přihlášených nesplnilo minimální požadavky, tedy 12 bodů z matematiky a 17 z českého jazyka, celkem 45 dětí. Tohle se nám nikdy v předcházejících letech nestalo. Až letos,“ potvrdil ředitel Prvního českého gymnázia v Karlových Varech Zdeněk Papež. Škola přitom přijme do osmiletého cyklu 60 zájemců, otevírá dvě třídy.
Z počtu přihlášek tak vyplývá, že převis poptávky je více než trojnásobný. „A to je také letošní novinka. Obvykle se nám hlásí kolem 150 dětí. Vypadá to, že letos to zkouší i ti, kteří až tak výrazný talent nemají. A musím říct, že mi jich bylo někdy až líto, když jsem viděl, jak odevzdávají prázdné formuláře. Tady je možná na místě si položit otázku, proč je rodiče tomu vystavují. Pro děti to je velký stres. Podle mého názoru je to z jejich strany snaha utéct před inkluzí. A právě gymnázia se stávají jednou z možností, kam odejít,“ zamyslel se ředitel Papež.
Někdy neuspějí i jedničkáři
Podobnou situaci řeší v Sokolově. Tady se do jedné třídy osmiletého cyklu přihlásilo 80 dětí. „I u nás máme velký převis zájemců. Z tohoto počtu nevyhovělo podmínkám přijímací zkoušky 36 dětí,“ uvedl ředitel Gymnázia Sokolov Jiří Widž s tím, že mezi neúspěšnými byly i děti, které měly na vysvědčení samé jedničky.
„Takové případy jsme zaznamenali. Většinou se ale jednalo o žáky, kteří měli několik dvojek,“ vysvětlil s tím, že za neúspěchem velké části uchazečů může stát i vyšší obtížnost přijímacího řízení. „Zřejmě byly jednotné přijímací zkoušky letos náročnější než vloni,“ připustil.
Stejný názor má i ředitel Gymnázia Cheb Jaroslav Kočvara. „Přijali jsme 164 přihlášek, otevřeme dvě třídy po třiceti žácích. A je pravda, že podmínkám přijímacích zkoušek nevyhověla řada dětí. Byly jich desítky. Asi byly testy letos těžké,“ upřesnil.
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) zatím nemá k dispozici podrobnou statistiku jednotných přijímaček za celý kraj. „Vzhledem k tomu, že stále ještě probíhají náhradní termíny a jednotná přijímací zkouška tedy ještě neskončila, není možné žádná data poskytnout,“ uvedl Jan Pohanka z Cermatu.
Roli hraje i inkluze, míní krajský radní
Podle krajského radního pro oblast školství Jaroslava Bradáče ukazuje stávající stav na varovnou situaci ve školství.
„Jsou tam dvě věci, které spolu zdánlivě nesouvisí, ale jen zdánlivě. Za prvé se ukazuje, že i děti, které mají průměr 1 nebo 1,2, nejsou schopny tu zkoušku složit. To znamená, že ty znalosti, které mají jako jedničkáři, jim to neumožní. Nejedná se přitom o jednotlivce,“ upozornil radní Bradáč s tím, že druhou věcí je snaha rodičů dostat na gymnázium dítě, ačkoli jeho výsledky tomu neodpovídají.
„Proč to tak je? Neříkám, že tam v některých případech nejsou přehnané ambice, ale většinou rodiče dítě na gymnázium tlačí proto, aby se dostalo ze školy, kde není dobré prostředí. Já tvrdím, že jedním z hlavních důvodů, proč děti putují ze školy na školu nebo odcházejí na osmileté gymnázium, i když na něj nemají, je inkluze,“ konstatoval Bradáč. Myšlenku začlenit děti s handicapy do běžných školních kolektivů apriori neodsuzuje. Vadí mu však způsob, jakým se prosazuje.
„Ta myšlenka je sama o sobě dobrá. Ale to, co se z ní postupem času vyvinulo, je paskvil,“ osvětlil Bradáč a doplnil, že statistiku přijímacích zkoušek ještě kraj nemá k dispozici. „Když jsem ale mluvil s řediteli, říkali mi, že tohle nikdo nečekal. Prý jim padla čelist z toho, že ani čistí jedničkáři neudělali z matematiky alespoň minimální počet bodů. A ten obrovský převis přihlášek určitě souvisí s tím, že rodiče nejsou spokojeni s prostředím na základní škole. A na tom všem má podle mého lví podíl inkluze,“ dodal radní Bradáč.
