Názory, jestli bude kaolinové referendum v Jenišově závazné pro těžařskou firmu Sedlecký kaolin, se diametrálně rozcházejí.
„Těžba kaolinu je povolená, takže ji nezastavíme. Máme ještě jedno ložisko na druhé straně obce, u kterého zatím nezačalo povolovací řízení. Jako chráněná území jsou ložiska vyhlášená od února 1990. Bylo mi proto řečeno, že s tím nic neuděláme,“ řekl starosta Jenišova Ivan Truksa.
Starosta při referendu živě diskutoval s členy volební komise a pak s nimi i sčítal hlasy. Diskuse pokaždé končila v okamžiku, kdy se ve dveřích objevil volič.
Člen volební komise Mirko Holásek chtěl vědět, co se stane, když začnou přípravy na otevření druhého dolu, a jestli se bude muset Sedlecký kaolin řídit právoplatným referendem.
„Já, nebo můj nástupce ve funkci napíše dvě věty, že občané nesouhlasili v těžbou kaolinu, a tím vše hasne,“ odpověděl starosta Truksa.
Své si vyslechl od jedné členky komise, že správný starosta se snaží a bojuje za své obyvatele. „Nikdo z vás nechce slyšet, že se nám podařilo odepsat těžbu na deseti ložiscích. Když jsou všichni chytří, ať jsou chytří,“ bránil se starosta.
Je v našich silách těžbu zastavit, míní obyvatel Jenišova
Proti těžbě kaolinu bojuje i člen spolku Zdravé životní prostředí Kamil Burda.
„Radnice už konečně musí dělat, co lidi chtějí. Podle výsledku referenda i předchozího usnesení zastupitelstva letos na jaře mají všichni intenzivně bojovat proti těžbě kaolinu. Určitě je v našich silách vše zastavit. Teprve naší kampani se zjistilo, že mají těžaři zálusk na otevření dalšího dolu. Celkem se jedná o čtyři lokality,“ uvedl Marek Burda.
Až na výjimky se lidé, kteří mířili k volebním urnám, netajili, že svým hlasem chtějí rozhodnout bitvu o kaolinový důl a že má smysl se ve věci angažovat, protože zdaleka není rozhodnuto.
Jednou z mála výjimek byla i seniorka Jana Hasmandová, která žije v Jenišově od svého dětství dvaašedesát let. „Protože jsem devět let pracovala v porcelánce, tak vím, že kaolín není při těžbě škodlivý. Horší to je, když se do něj později namíchal křemík,“ řekla seniorka před volebními místnostmi.
V jedné z nich podpořila starostu Ivana Truksu. Jestli bude hlasovat v referendu, to před jeho skončením ještě nevěděla, protože je „samorost“.
Prach škodí zdraví, tvrdí odpůrci
Někteří lidé berou spor o sto tisíc tun ročně těženého kaolínu jako souboj Davida a Goliáše. Podle obyvatele Jenišova Ondřeje Nýdla je ale rozhodující zákon.
„Je ale úplně jedno, kdo je velká firma a kdo jednotlivec. Ústava mluví jasně o právu na zdraví a na ochranu majetku. Polétavý strach škodí více či méně zdraví. Jestli na to existují studie, o tom se můžeme bavit později,“ řekl Nýdl.
O karcinogenních účincích prachu píše spolek Za zdravé životní prostředí.
„Pokud by si členové spolku dali práci s vyhledáním nejnovějších informací o působení prachových částic na lidské zdraví, pak by nikdy ve svém zpravodaji nemohli zmiňovat v souvislosti s těžbou kaolinů karcinogenní a mutagenní účinky vznikajících prachových částic,“ uvádí v tiskové zprávě Sedlecký kaolin.
Referendum o referendu neplatí. Přišlo málo lidí
Také ve Žluticích měli dvě volební komise. Jedna z nich sčítala hlasy v referendu o referendu. Většina voličů byla pro jeho vyhlášení, pokud se místní teplárna na biomasu nabídne k prodeji nebo pronájmu soukromníkovi. Referendum ale neplatí pro nízkou účast voličů.
K vůbec prvnímu referendu v historii Žlutic se totiž vydalo pouhých 23 procent lidí. Starostu Václava Slavíka to mrzí. „Když už si dali tu práci a sesbírali podpisy, je škoda, že k němu nakonec nedorazili,“ řekl. Referendum o referendu podle něj bylo pojistkou do budoucna.
