Rtuť přináší do přehradní nádrže Skalka říčka Reslava, kterou i s okolními pozemky zamořila někdejší chemička v Marktredwitz.
Vedení Karlovarského kraje chce jednat s německou stranou o tom, jak urychleně zabránit dalšímu zvyšování množství toxické rtuti v přehradě.
 |
„Desítky let dochází z kontaminovaného území v Německu ke splavování rtuti zejména do nádrže Skalka, kde se ročně usazuje kolem patnácti kilogramů, ale při přívalových deštích až padesát kilogramů rtuti. A protože se situace ze strany Německa neřeší tak, jak by měla, chceme požádat ministerstvo životního prostředí, aby intervenovalo i na mezinárodní úrovni. Měl by se odstranit zdroj znečištění a udělat taková opatření, aby ke splavování do budoucna nedocházelo,“ uvedl hejtman Petr Kulhánek.
Podle krajského radního pro oblast životního prostředí Karla Jakobce rtuť pochází z bývalé chemičky v Marktredwitz, která zde fungovala od roku 1788 do roku 1985. Provoz továrny na říčce Kössein postupně jedovatou rtutí kontaminoval říčku Reslavu, kam se Kössein vlévá, i široké okolí.
Sanace a odstranění kontaminací se sice uskutečnily po roce 1997 v samotné továrně a její bezprostřední blízkosti, rtuť ale zůstala v sedimentech a stále se dostává do místních toků.
Právě Skalka je první nádrží na českém území, kde se rtuť ve velkém usazuje. Část se dostává do dalšího toku řeky, zvýšený obsah rtuti je podle Jakobce zjistitelný už i za Karlovými Vary.
Jakobec řekl, že by dalšímu splavování sedimentů zabránilo zpevnění koryt říček na německé straně a jejich oddělení od okolních kontaminovaných pozemků.
Přehrada Skalka
|
Problému se dlouhodobě věnuje také Povodí Ohře. Například studie, jež byla součástí českoněmeckého projektu zaměřeného na přehradu i její přítoky Kössein, Reslavu a Ohři, odhalila, že nejvíce zasažená toxickou látkou je horní část Skalky.
Rovněž prokázala, že velké množství rtuti obsahují těla ryb, které v přehradě žijí. Například štika o hmotnosti dva a půl kilogramu měla ve svalovině více než 1,5 miligramu rtuti na kilogram, bolen dravý o přibližně stejné hmotnosti však už měl ve svalech více než dvojnásobné množství kovového prvku.
Ještě více rtuti pak naměřili u osmisetgramového úhoře. Jeho maso obsahovalo v přepočtu na kilogram téměř čtyři miligramy rtuti. Všechny tyto hodnoty vysoce překračují hygienické normy.
„My jsme žádali hygienu a veterinární správu, aby vydaly zákaz konzumace ryb ze Skalky nebo nějaké jiné opatření. Ani jedna nevyhověla, že k tomu nemají pravomoce. Náš svaz poté o své vlastní vůli rybářům doporučil nekonzumovat dravce nebo starší ryby ze Skalky. Zvlášť bych apeloval na to nedávat je dětem. Rtuť se hromadí nejen v mase, ale i v tuku a vnitřních orgánech ryb. Já osobně bych starší rybu nebo vrcholového predátora ze Skalky nejedl,“ konstatoval Martin Bílý, jednatel plzeňské pobočky Českého rybářského svazu.
Podle mluvčího podniku Povodí Ohře Jana Svejkovského se situace v poslední době nijak významně nezměnila.
„My se snažíme už řadu let, aby německá strana se rtutí začala něco dělat. Teď jde o to, aby se to skutečně začalo řešit. Bavorsko už má zpracovanou a schválenou studii a hodlá navržené řešení vyzkoušet na třech pilotních úsecích. Mělo by se jednat o jakési opevnění koryta, které by při vyšších průtocích zabránilo pohybu a splavování okolních sedimentů s usazenou rtutí. Předpokládáme, že s realizací by se mohlo začít příští rok. Pokud to opatření bude účinné, mohlo by se pak použít v celé délce toku Reslavy na německé straně. Přestože tam ta rtuť bude dál, bude oddělená od vody a její množství ve Skalce se nebude zvyšovat,“ vysvětlil princip navržených opatření Svejkovský.
Karlovarský kraj chce ve spolupráci s Povodím Ohře na trvající problém se rtutí v Ohři upozornit i příští týden na jednání přeshraniční komise pro hraniční vody. Osloví i ministerstvo životního prostředí, aby se problematikou zabývalo.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
