„Sotva vymyslíme, jak to udělat, abychom splnili všechna nařízení, přijde jiný pokyn, a můžeme všechno předělávat. Připomíná to situaci ze známé pohádky: Zrušte poplach! Trubte na poplach! Do toho jsou někteří kantoři v karanténě, jiní marodí, další musejí zůstat doma s dítětem, které kvůli rýmě vyřadili ze školky. Pokud to takto půjde dál, pak už nebude v lidských silách výuku organizačně zvládnout,“ popsal situaci ředitel 3. základní školy v Chebu Pavel Černý.
Zároveň vylučuje, že by spásou měla být distanční výuka. „V první třídě ten systém nefunguje. Problémy jsou i ve vyšších ročnících. Ukazuje se, že tuto formu výuky zvládá jen malé procento žáků,“ dodal ředitel Černý.
Podobnou zkušenost má i ředitelka chebské 6. základní školy Štěpánka Dostálová. Také vidí jako největší problém neustálou změnu pravidel. Škola tak svoje pokyny a opatření musí ze dne na den měnit.
„Nemůžeme se na nic připravit, nic naplánovat. Učitelé jedou na plný plyn. Přibylo jim suplování za nepřítomné kolegy, distanční vyučování a tolik nových povinností, které nesouvisejí s výukou, že nevím, jak dlouho to ještě vydrží,“ říká.
„Například dozor v jídelně dnes namísto jednoho pedagoga zajišťují tři lidé. Je třeba podat dětem polévku, ovoce, připravit tácy s příbory, protože podle nového nařízení si nic nesmějí brát samy. Zároveň musí dohlédnout na dezinfekci rukou, zajistit, aby se děti z různých tříd nemíchaly, a zabránit, aby do jídelny vcházeli lidé zvenku. Stali se z nás odborníci na úklidové prostředky, distributoři roušek a autoři manuálů o správné dezinfekci stolů,“ konstatovala s nadsázkou ředitelka.
Navíc podle svých slov denně čelí náporu rodičů, kteří se bojí posílat své děti do školy.
„Na základě mediální masáže někteří z rodičů argumentují stovkami mrtvých a svoje děti vědomě do školy neposílají. Většinou nechodí žáci, kteří se ani na jaře neúčastnili distanční výuky. Obávám se, že budou mít velké problémy a je otázkou, zda skluz vůbec zvládnou dohnat,“ dodává ředitelka.
Distanční výuku zvládají jen nadaní žáci se zázemím
Problémy v souvislosti s nákazou řeší i vedení Základní a mateřské školy Okružní v Aši.
„Nedělám nic jiného, než že hledám zástupy. V karanténě je paní z jídelny, chybí i učitelé. Jenže lidé, kteří by pomohli, prostě nejsou. Pokud to tak půjde dál, budeme mít problém zajistit výuku, a to jak běžnou, tak případně distanční,“ konstatovala ředitelka Jiřina Červenková.
Také ona si myslí, že dlouhodobě učit distančně je cesta do pekel.
„Jsem přesvědčená, že na dálku se dá učit, ale ne dlouhodobě. Pokud to bude trvat znovu tak dlouho, jako to bylo na jaře, budou mít děti obrovské mezery. Ukazuje se, že distanční výuku zvládají žáci, kteří jsou samostatní, šikovní a mají doma podporu,“ říká na rovinu ředitelka. A doplňuje, že školy také bojují se zajištěním peněz na povinnou očistu.
„Nic neodbýváme. Máme všude dezinfekce, ubrousky, mýdla, ale je to finančně náročné. Náklady jsou obrovské,“ doplňuje ředitelka Červenková.
Krajský radní pro školství Jaroslav Bradáč označil situaci ve školách za hodně nepříjemnou.
„Kantoři dnes dělají spoustu věcí nad rámec svých pracovních povinností. Třídy se nesmí spojovat, je třeba zajistit dozor, dohlédnout, aby se třídy nemísily, když přecházejí mezi odbornými učebnami. A k tomu neustále dezinfikovat. Já si myslím, že je důležité nákazu nepodceňovat, ale zároveň musí zafungovat zdravý selský rozum. Držím palce učitelům a ředitelům, aby to zvládli, než se vše zase uklidní,“ dodal Bradáč.
