Vědci chtějí zjistit, v jakém stavu štoly jsou a zda historické nákresy odpovídají skutečnosti.
„V těchto dnech nabyla platnost výjimka z ochrany národní přírodní památky Komorní hůrka. Mohli jsme tak zahájit průzkumné práce. Máme povolení odkrýt prvních deset metrů,“ řekl Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky s tím, že veškeré práce je třeba dělat ručně.
„Cílem je dostat se do historického profilu původní štoly a zjistit, kudy vede a zda její trasa odpovídá historickým nákresům, které máme k dispozici. Očekáváme, že po dalších metrech bude štola prudce upadat, což znamená, že půjde hodně do hloubky. Postupně bychom se měli dostat až sedmnáct metrů pod povrch,“ vysvětluje Brož.
Podle jeho slov by v příštím roce měly práce pokračovat. To by už výzkumníci mohli mít povolení využít při průzkumu lehčí techniku, například menší bagřík.
„Snad nám jej Agentura ochrany přírody a krajiny povolí použít. Práce by se tak urychlily a usnadnily. Předpokládám, že příští rok v září, kdy se ve Skalné konají pravidelné seismologické semináře, by už mohlo být možné vstoupit do prvního úseku chodby,“ říká Brož.
Podle něj při odkrývání nebudou vědci dělat žádná provizorní zabezpečení, ale definitivní profil, který bude odpovídat všem bezpečnostním požadavkům.
„Znamená to, že odkrytou štolu zpevní výztuhy a pažení. Bude se jednat o standardní důlní dílo, na které bude nutný projekt a na kterém budou pracovat profesionálové,“ ujišťuje Brož a dodává, že dohled nad postupem prací má Báňský úřad.
Odborníci odhadují, že jakmile se podaří prorazit zával u vchodu, budou štoly v zachovalém stavu. „Na povrchu nejsou vidět žádné propady. Očekáváme, že chodby, které mohou mít celkem až 300 metrů, budou mít charakter důlního díla s kamennou vyzdívkou. Je to logické, že tehdejší horníci vykutané kameny nevynášeli ven, ale využili na zpevnění chodeb,“ doplňuje Brož.
Zpřístupnit starou chodbu turistům však není jediným cílem vědců. „Komorní hůrka je jednou ze soustavy sopek v okolí. Pokud získáme vzorky z nitra Komorní hůrky, budeme moci přesněji datovat jejich stáří. Pomůže nám to zmapovat vulkanickou činnost a lépe porozumět zemětřesným rojům, které se na západě Čech objevují,“ konstatuje Milan Brož.
Goethe se potvrzení svých domněnek nedožil
Úplně první vědecký výzkum Komorní hůrky, který leží v Chebské pánvi a vypíná se do výšky 503 metry nad hladinu moře, inicioval básník, vědec a mineralog J. W. Goethe. Ten se zde, přímo na vrcholku vyvýšeniny, sešel v roce 1822 s hrabětem Kašparem Šternberkem.
Hraběti tehdy navrhl, aby financoval proražení chodby do nitra hory, což by mohlo jejich domněnku o sopce potvrdit. Při hloubení jedné z postranních štol horníci skutečně narazili na sopečný kráter, vyplněný ztuhlou lávou. Podařilo se tak dokázat, že Komorní hůrka kdysi skutečně bývala aktivní sopkou.
U ústí této chodby na jižním úpatí hůrky dal v roce 1837 hrabě Kašpar za Šternberka, spoluzakladatel Národního muzea v Praze a mecenáš české národní vědy v době národního obrození, zřídit empírový žulový portál s německým nápisem Přátelům přírody věnoval hrabě Kašpar Šternberk – 1837.
Goethe, který byl od začátku zastáncem sopečného původu vyvýšeniny, se však potvrzení svých domněnek nedožil. Zemřel v březnu 1832 ve Výmaru.
