„Lázeňské lesy ve spolupráci s městskou policií snižují stavy divočáků v průběhu celého roku. Díky zapojení zaměstnanců a poplatkových lovců lovíme ročně kolem 120 divočáků,“ vysvětluje ředitel městské organizace Stanislav Dvořák.
„Lov divočáků však není jednoduchý. Zvířata jsou aktivní hlavně v noci a jsou velmi inteligentní. Navíc zde nacházejí ideální podmínky k životu a dostatek potravy, a početnost populace se tak rychle zvyšuje,“ připomíná Stanislav Dvořák.
Rostou však i škody na majetku města, v městských parcích a na trávnících i v zahradách občanů. Podle ředitele městské Správy lázeňských parků Karlovy Vary Miroslava Kučery míří zvěř do lázeňského území na hostinu.
„Nejhorší je, že divočáci se nažerou v lese, a do parku si přijdou na pochutiny, jako jsou žížaly a podobně,“ povzdechl si Kučera. Parky pak po nájezdu divočáků vypadají jako oraniště.
Při lovu hrozí nebezpečí
„Dohodli jsme se proto na organizaci společného lovu, tedy naháňky, která by mohla redukci počtu divočáků výrazně pomoci,“ zdůvodňuje Petr Bursík, náměstek primátorky města, a apeluje na občany: „Prosíme všechny návštěvníky lesů, aby v těchto dnech dbali na svoje bezpečí a vyhýbali se okolí Linhartu a Vítkovy hory. Zároveň žádáme o pochopení našeho postupu, ke kterému jsme přistoupili zejména z důvodu zajištění bezpečnosti a ochrany majetku obyvatel města.“
Místa jednotlivých lečí, kde bude lov probíhat, budou na hlavních přístupových komunikacích označena cedulemi s časovým vyznačením lovu.
Divočáci se běžně vyskytují na okrajích lázeňského města, nebezpeční mohou být zejména lidem, kteří venčí psy, případně motoristům. Své o prasatech ví i zahrádkáři nebo vodáci.
Hladová zvířata vyhnala vodáky z tábořiště
V roce 2017 šest divočáků vyhnalo v noci dvě stovky lidí z vodáckého tábořiště v Doubí na okraji Karlových Varů. Vodáci museli hodinu čekat, než policejní hlídka zvířata, která hledala něco k snědku, zahnala do nedalekého lesa.
Divočáci často hledají na okrajích měst a v okolí zahrádkářských kolonií něco na zub. A zahrádkáři jim často sami doslova podstrojují, když nechávají odpad povalovat na skládkách.
Divoké prase se většinou člověku vyhne, výjimkou ale může být bachyně, která chrání svá selata.
„Pokud narazíte na bachyni se selaty, bachyně hrozivě vrčí, aby zaujala vetřelce a dala selatům prostor pro ústup,“ zdůraznil ředitel lázeňských lesů Stanislav Dvořák. Divočáci mohou vážně poranit volně pobíhající psy, kteří je mohou napadnout.
