Památkáři však jejich výzvu jako bezpředmětnou odmítli. O budovy podle nich jejich nový vlastník řádně pečuje a snaží se je zachránit. Postoj památkářů asociaci překvapil, chce proto, aby se situací zabývala památková inspekce.
„Vyzvali jsme karlovarský magistrát, aby obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka nařídil zastřešit Mattoniho vilu, Jindřichův dvůr, objekt správy lázní, Ottovu kolonádu, lázeňskou restauraci a Vilemínku,“ uvedl vicepresident Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (ASORKD) Martin J. Kadrman.
V roce 2011 dokonce v Lázních Kyselka padla facka:
13. září 2011 |
Není to poprvé, co asociace podobný podnět úřadům podává. O záchranu bývalých lázní bojuje několik let. Díky ní se o neutěšeném stavu budov začalo mluvit a postupně se také přistoupilo k jejich záchraně.
K podobnému kroku jako nyní přistoupila ASORKD už v roce 2012, kdy upozorňovala na neutěšený stav Jindřichova a Švýcarského dvora. Tehdy památkáři jejich žádosti vyhověli.
„Je smutné, že po třech letech musíme náš podnět znovu podat a ještě jej rozšířit o další objekty,“ dodal prezident ASORKD Pavel P. Ries.
V roce 2013 vznikla o.p.s. Lázně Kyselka, která zanedbané budovy převzala. Od té doby se je snaží postupně opravit. Společnost založili Vladimír Lažanský, Statutární město Karlovy Vary, Obec Kyselka, Karlovarské minerální vody a RIS Revitalizační investiční společnost.
„Když o.p.s. vznikla, nečekali jsme, že v roce 2015 budou lázně jako ze žurnálu. Čekali jsme ale, že vlastník zastaví jejich degradaci. Na magistrátní památkáře teď čeká paradoxní rozhodnutí. Musí nařídit práce vlastníkovi, k jehož zakladatelům patří i město Karlovy Vary,“ sdělil Martin J. Kadrman. Podle asociace záchrana pokračuje pomalu.
Památkáři: Příkladný postup
Jenže výzva k zastřešení několika budov v Kyselce nechala památkáře v klidu. Podle nich Lázně Kyselka o.p.s. od svého počátku uvedené objekty zajistila a zahájila jejich obnovu.
„Postup a práce prováděné na uvedené památce probíhají v souladu se stavebně historickým průzkumem, metodickými pravidly odborné památkové péče a pokyny státní správy, která při pravidelných kontrolních dnech na celou činnost v Kyselce dohlíží,“ uvedl v reakci na stížnost ASORKD Antonín Haidlmaier, vedoucí odboru památkové péče karlovarského magistrátu.
Z jeho vyjádření pak vyplývá, že například objekt správy lázní není ani památkově chráněn a v případě Vílemínky je podání ASORKD dokonce mimo realitu.
„Na objektu nejenže v minulosti došlo k obnově funkce střechy, zabezpečení ohrožených konstrukcí a detailů, ale v současnosti probíhá rozsáhlá obnova části takzvané věže, kde se připravuje koruna zdiva k osazení nového krovu zřícené kopule,“ vysvětlil Haidlmaier.
Stejně podrobně pak uvedl názor památkářů ke všem šesti budovám, u kterých podle ASORKD hrozí nebezpečí jejich degradace. Podnět asociace pak odbor památkové péče vyhodnotil jako bezpředmětný a správní řízení podle jejího požadavku nezahájil. Naopak, o.p.s. pochválil za její dosavadní činnost.
Aktivisté: Do budov stále zatéká
ASORKD odpověď z karlovarského magistrátu zarazila. „Převzali jsme ji a v současné době připravujeme další kroky. Obáváme se o osud budov bývalých lázní. O jejich alespoň provizorní zastřešení budeme stále bojovat,“ uvedl Martin J. Kadrman.
„Pokud jde o budovu bývalé správy lázní, která není památkově chráněná, výzvu zašleme příslušnému stavebnímu úřadu,“ dodal.
Práce pokračují
„V současné době pokračuje obnova Mattoniho vily. Technicky náročné a odborně složité bylo snímání poškozeného krovu z věže Mattoniho vily,“ sdělil Miroslav Perout z o.p.s. Lázně Kyselka. Na zemi potom tesaři autentické krovy postupně opraví. Mezitím zedníci musí zpevnit a obnovit zdi vily a to bude podle Perouta trvat déle než tesařské práce. Až potom se krovy vrátí na své místo. Podle Perouta se střecha, respektive její část vrátí na budovu ještě před příchodem zimy.
Lázně Kyselka leží na pravém břehu řeky Ohře několik kilometrů od Karlových Varů. K léčebným účelům se místní prameny začaly používat už kolem roku 1829, největší slávu lázně zažily ke konci 19. století za Heinricha Mattoniho. Když v roce 1910 zemřel, vyvážela se minerální voda Mattoni z Kyselky do celého světa a samotné lázně patřily údajně k nejkrásnějším v Evropě.
Po druhé světové válce však začaly lázně upadat. Od 70. let minulého století se z Kyselky stala výhradně dětská léčebna. Ta skončila v roce 1992, pak se zde vystřídala řada majitelů, kteří nechali objekty zchátrat.
