Karlovarské minerální vody (KMV) už dávají dohromady tým historiků, architektů a dalších odborníků, kteří připraví expozici.
První lidé by se mohli podívat do muzea, ve kterém bude i vzácný věžní hodinový stroj z první poloviny 15. století, letos na podzim. Už teď je ale jasné, že muzeum bude interaktivní.
„Plánujeme různé videoprojekce. Chceme návštěvníky aktivně zapojit do prohlídky. Mohli by si třeba s pomocí manuálního zařízení naplnit originální láhev Kysibelky a dát si na ni vlastní etiketu,“ řekl právník Karlovarských minerálních vod (KMV) Martin Hanzl, který má vznik muzea na starosti.
Dodal, že návštěvníci uvidí i malý model železnice - podnikové vlečky, která zajišťovala dopravu minerálky.
Původně chtěly KMV otevřít muzeum na konci května. Nakonec ale padlo rozhodnutí zpřístupnit prostory koncem září. Důvodem je nic neuspěchat na úkor kvality. Investice do přestavby pavilonu je třicet milionů korun. Na dalších několik milionů přijde vybavení a úprava expozice.
Funkční hodinový stroj, který se našel v radošovském kostele, patří obci Kyselka. Martin Hanzl si není jistý, jestli jej radnice do muzea zapůjčí.
Hodinový stroj byl zastrčený za trámem
Podle starosty Aleše Labíka to ale nebude žádný problém. „Stroj je z poloviny 15. století, takže se jedná o opravdovou raritu. Přišlo se na něj před deseti lety při opravách kostela. Byl zastrčený za trámem. Zprvu jsme mysleli, že se jedná o něco rezavého. Nakonec se ukázalo, že jde o opravdový unikat,“ uvedl starosta.
Hodinový lihýřový stroj pravděpodobně vyrobil v 15. století Mikoláš z Kadaně. V roce 1410 zhotovil stejný typ stroje na pražskou radnici. Podle dochovaných záznamů byl hodinový stroj z Radošova funkční ještě v roce 1860. A po zrestaurování opět chodí jako hodinky. „Jeho historická hodnota je obrovská,“ poznamenal starosta.
KMV využijí pro muzeum vlastní zdroje. Potřebují ale i podporu různých soukromých sběratelů, se kterými se již dohodly. Je to například Vladimír Dlesk nebo Ferdinand Holly. Poslouží i sbírka karlovarského historika Stanislava Burachoviče.
„Věci o Kyselce sbírám od svých deseti let. Takže mám spoustu zajímavostí - například skleněné a kameninové láhve,“ uvedl historik. Dlouhodobě do muzea zapůjčí originál nejstarší papírové etikety, která se na láhve lepila od roku 1874.
Do revitalizace budov v Kyselce už KMV investovaly přes 55 milionů korun. V této sumě je i oprava střechy hotelu Praha a statické zajištění tohoto objektu. Stálo to tři miliony korun. Stěžejní otázkou do budoucna je využití budovy, její účel.
„Nyní se koncentrujeme na vybudování muzea, což není úplně jednoduché. Chceme, aby expozici byla reprezentativní. Pak se začneme zabývat hotelem Praha, který je na řadě. Využití objektu se bude hledat obtížně, protože dvě muzea v Kyselce být nemohou,“ vysvětlil Martin Hanzl.
