Prostor je součástí národní kulturní památky. Archeologové měli zjistit, zda v něm lze doložit nějaké vrstvy staršího dláždění a pozůstatky starších konstrukcí. Starší dlažbu ale nenašli.
„Ověřili jsme část hřbitovní obvodové zdi, která je viditelná i na vedutách, nicméně její průběh nebyl z vedut jednoznačný. Dále jsme přišli na pozůstatky základu staršího schodiště vedoucího ke vchodu do kostela, které jsou skryty pod nástupnickým schodištěm. Asi největší radost máme ze zbytků původního kostela, s největší pravděpodobností části sakristie,“ uvedl archeolog karlovarského muzea Jiří Klsák.
Původně středověký gotický kostel sv. Máří Magdalény byl obklopený hřbitovem a vznikl ve druhé polovině 14. století na návrší nad Vřídlem. V roce 1518 se dočkal renesanční přestavby.
„Zbytky sakristie jsou v poměrně zbídačeném stavu, protože kostel nebyl hluboce založen a prakticky jej celý ubourali i tam, kde třeba nemuseli. Případně ho využili jako podklad pro novější konstrukce, které ovšem překrývají ty staré,“ popsal archeolog.
Většina původního kostela podle něj zmizela ve stavební jámě současného díla od významného českého architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Základní kámen kostela byl položený 27. dubna 1733. Samotný vrcholně barokní děkanský chrám sv. Máří Magdalény se stavěl od roku 1733 do roku 1736.
„Dientzenhofer vysekal stavební jámu ve vřídlovci, aby se dostal na podložní žulu a stavěl na pevném. Původní stavitelé z konce 15. století, kdy první doklad máme z roku 1485, určitě stavěli na nepevném vřídlovci. To mohlo být i důvodem k různým statickým poruchám, ke kterým muselo v kostelních zdech docházet,“ upozornil Jiří Klsák.
Protože se archeologové pohybují v prostředí starého hřbitova, setkávají se také s kosterními pozůstatky karlovarských obyvatel. Hřbitov u kostela fungoval bezmála 300 let.
„Některé z koster jsme vyzvedli a půjdou na antropologický průzkum. Poté budou uloženy do podzemních prostor současného kostela v nějaké improvizované rakvi. Pohřby jsou rozhodně středověké, renesanční, maximálně raně barokní. Týkají se období od roku 1485 do roku 1784, kdy Josef II. pohřbívání v těchto prostorách, jako všude ve městech, z hygienických důvodů zakázal,“ řekl archeolog.
Prostor hřbitova je podle něj poměrně malý, pohřbívalo se na něm etážovitě. Archeologové zatím doložili čtyři vrstvy nad sebou, ale půjdou ještě hlouběji. Zajímá je totiž základová spára jednoho zdiva.
Počet pohřbených lidí ale odhadují na stovky, možná i tisíce. Ostatky některých z nich už přitom mají za sebou exhumaci a nyní se nacházejí mimo jiné v kostnici pod kostelem.
Archeologický průzkum významného karlovarského místa začal na jaře a potrvá nejméně do poloviny září. „Pokusíme se to stihnout, nicméně bude tam možná malá časová rezerva do konce září. Byli jsme limitováni i některými sondami, které jsme naplánovali a jedna nám ještě schází. Ale zase jsou tam vícepráce, protože jsem našli konstrukce, které nás motivovaly k rozšíření stávajících sond,“ uvedl Jiří Klsák.
