„Zvažuje se naopak investice do její opravy, aby mohla být v budoucnu dál využívána,“ sdělil Radek Joklík, mluvčí Českých drah. Podle něj tato točna s rokem vzniku 1870 patří společnosti ČD Cargo a je určená k používání.
Točnu v Jihlavě s průměrem dvanáct metrů začali dělníci stavět na jaře roku 1870. Tedy necelý rok předtím, než do města v lednu roku 1871 přijel první vlak.
Základy pro lokomotivní točnu byly připraveny až do hloubky tří a půl metru. Na stavbu opěrné zdi použili dělníci žulové kvádry. Do základové desky vsadili kostky.
Točnu pak strojvedoucí po dokončení používali každý den. S vývojem techniky a konstrukce lokomotiv přestávaly původní rozměry točny stačit. Proto byla od roku 1896 vyměněna řada točen o průměru dvanáct metrů. A to za nové s průměrem 16,20 metru. Na tu jihlavskou přišla řada v roce 1902. Další výměna nastala v roce 1928. Tu novou s průměrem 20,04 metru připravila tehdy pražská firma Bratři Prášilové.
Od padesátých let se uvažovalo o dalším zvětšení na průměr šestadvacet metrů, k čemuž ale již nedošlo.
„Původní točna průměru dvacet metrů nevyhovovala, protože neumožňovala obracet delší lokomotivy. Nemohla stačit zvětšujícímu se provozu a propustnosti depa,“ uvádí stránky Muzejní expozice místní dráhy Kostelec-Telč-Slavonice.
Další točny jsou v Brodě a Cerekvi, Hujera zmátla ta v Roudnici
Za posledních 150 let prošla jihlavská točna celkem třemi rekonstrukcemi a dvakrát se změnil její průměr. O zatím poslední generální opravě psal v létě roku 1963 závodní časopis Jihlavská lokomotiva. Informoval, že betonáři tam vytvořili i novou obvodovou zeď. Časopis tehdy doplnil, že na opravě se podílel i dělmistr správkárny jihlavského lokomotivního depa Jan Vala.
České dráhy mají také točnu v Havlíčkově Brodě. „Používáme ji,“ ujistil mluvčí Joklík.
Jinou točnu znají cestující, kteří jezdí přes stanici v Horní Cerekvi. Ta spadá pod Správu železniční dopravní cesty (SŽDC). „V provozu je pro speciální vozidla SŽDC,“ sdělila mluvčí správy Nela Friebová.
Mnoho lidí si vybavuje točnu pro lokomotivy z komedie Marečku, podejte mi pero!. V oblíbeném filmu měl problém s točnou šplhoun Hujer. Kvůli zaujaté četbě novin na ní ztrácel orientaci při cestě k píchačkám a dál do zaměstnání. Hujera hrál Václav Lohniský. I když se v tomto filmu mluví o Humpolci či Kojčicích na Vysočině, točilo se na točně v Roudnici nad Labem. Ta už mnoho let neexistuje.
