„S tvorbou Jana Dostála jsem se seznámila v Praze při festivalu v ulicích. Jelikož šlo o větší objekty vzdušného charakteru, typově nám zapadaly do konceptu Pojďme se nadechnout, k němuž letos akci Kouzelné zahrady pojíme,“ popsala Markéta Sobotková ze zámeckého týmu.
Nápad se líbil i umělci, okouzlily ho rovněž samotné zahrady. Panovaly jen obavy, zda se tam rozměrné skulptury podaří přemístit.
„Je to už skoro takové pravidlo - čím hezčí místo, tím menší vrátka. Často se to řeší tak, že objekt vyrábím až na místě, protože je to snazší než převoz. Tady se ale nakonec naštěstí povedlo sochy do zahrad dostat,“ popsal osmadvacetiletý umělec s tím, že zvolil raději díla, jež v rámci jeho tvorby patří spíš k menším.
„Shodli jsme se na sochách s patinou rzi, protože lesklý nerez, s nímž také dost pracuji, by do magických zahrad nezapadal. Přírodní oxidace se tam hodí mnohem víc,“ míní Dostál.
Výstava s názvem Ocelový nádech, na jejíž exponáty návštěvníci víkendové akce narazí v různých koutech rozkvetlého areálu, mapuje zhruba posledních pět let tvorby umělce. Nechybí práce, jež stvořil ještě během studia, ani novější díla.
Obří lastura z jednoho plátu plechu
Veřejnosti se představí třeba Nautilus - obří vrstvená lastura, která vznikla jen z jednoho plátu plechu. „Z něj jsem nařezal soustředné elipsy, a když se pak plát rozevřel do prostoru, vytvořil úžasný 3D objekt. Navíc zcela bez odpadu, jeden plech se využil na sto procent,“ vylíčil Dostál.
Otevřené zahradyLidé, kteří se chtějí s tvorbou Jana Dostála seznámit, mohou zavítat v sobotu či neděli mezi 10. a 18. hodinou do žďárských zahrad rodiny Kinských. Součástí volné prohlídky areálu budou třeba i trhy, hudební vystoupení, hra pro děti či ukázky květinových instalací. |
Právě široké spektrum možností a technik, jež práce s kovem umožňuje, vede podle něj k tomu, že nyní pracuje téměř výhradně s tímto materiálem. „Mám rád ve své tvorbě svobodu, kterou mi kov dává,“ vyznal se absolvent Fakulty výtvarných umění VUT v Brně.
Velkou výzvou pro něj byly i přípravy českého pavilonu pro letošní výstavu Expo 2020, která se koná od letošního října v Dubaji. Loňský ročník byl kvůli pandemii odložen, letošní přípravy jsou v plném proudu. Stavba českého pavilonu byla dokončena 30. dubna a instalace stálé expozice má začít 10. srpna.
Dostál vytvářel pro pavilon reprezentující Českou republiku monumentální dílo Mrak podle návrhu architektů Jana Tůmy a Jindřicha Ráftla. Na výsledné podobě Mraku s nimi Dostál aktivně spolupracoval.
Pod Špageťákem bude stín a chládek
„Jde o stínící strukturu v průčelí pavilonu, která vznikala pomocí ohýbání nerezových trubek. Těch tam je takto nainstalovaných celkem devět kilometrů. Pracovně jsme sochu nazývali Špageťák,“ přiblížil tvůrce.
Objekt dlouhý kolem 25 metrů má stínící funkci, aby lidé čekající ve frontách nestáli na přímém slunci. „Překvapilo mě, jak moc má celá věc efekt, byť je její propustnost kolem padesáti procent. Teplota pod konstrukcí je i o deset stupňů nižší,“ popsal Dostál.
Kovová plastika Jana Dostála v Dubaji z 9 kilometrů trubek:
28. května 2021 |
Objekt sestavoval s realizačním týmem čtvrt roku. Jelikož by byla přeprava díla náročná, v lodním kontejneru putovala do Dubaje celá jeho dílna, v dalších dvou připravené trubky a exponáty do interiéru. „Ohýbání a svařování se dělo až přímo tam,“ řekl Dostál.
Celá skulptura je propojená s technologií S. A. W. E. R., hlavním exponátem českého pavilonu, jež proměňuje vzduch ve vodu a ta suchou poušť v kvetoucí zahradu. Trubky z venkovní skulptury procházejí skrz fasádu dovnitř stavby a pokračují volně ke zdroji vody.
„Tam je z nich vytvořena fontána. Rozbíhají se i do dvou výstavních síní a v restauraci jsou z nich ještě světla,“ přiblížil umělec.
Chloubou zámeckých zahrad jsou šeříky Zahradník Ivo Fedasko začíná s přípravami na otevření zahrad asi měsíc předem. Tradiční otevření soukromých zahrad rodiny Kinských v areálu žďárského zámku láká každoročně na pestrý program a na procházku pestře rozkvetlým okolím památky. S přírodou však letos zamávaly rozmary počasí. Vzhledem k netypicky chladnému jaru tak návštěvníci Kouzelných zahrad uvidí v rozpuku trochu jiné rostliny než v předchozích ročnících. Například šeříky, jež bývají jindy v tuto dobu už v plném květu, teď teprve začínají oživovat areál svými barvami. „Růst má tři až čtyři týdny zpoždění, což mně ale paradoxně pomohlo, protože tak mohu lépe nachystat zahrady pro jejich otevření,“ popisuje zámecký zahradník Ivo Fedasko. Ten začíná s přípravami zhruba měsíc předem a k ruce má i čtveřici pomocníků. Práce je totiž v rozlehlých zahradách požehnaně. „Kromě základní údržby zahrady a stříhání rostlin jsou to i technické věci, jako je příprava chodníčků, sekání trávy nebo čištění záhonů,“ líčí Fedasko, jenž o zeleň Kinských pečuje od září. V areálu se podle něj kromě běžné zeleniny a ovoce nachází několik desítek druhů okrasných rostlin, třeba pivoňky, růže, šeříky, rhododendrony, azalky. Právě rozlehlý porost šeříků patří k chloubě zahrad, jeho kvalitní a tvrdé dřevo bylo využito i při výrobě varhan v tamní bazilice. „Vzhledem k tomu, že nenarůstá do velkého objemu, je toto dřevo velmi vzácné a drahé,“ říká zahradník. Zahrada stále nese odkaz hraběnky Kinské z Wchynic a Tetova, rozené kněžny Thamar Amilakvari, jež zemřela v roce 2019. Zahradu měla velmi ráda. |
