Ty byly nedávno sestaveny ve spolupráci s Mendelovou univerzitou Brno. Dosavadní pachtýři musejí své hospodaření novým pravidlům uzpůsobit. V opačném případě bude pozemek nabídnut jinému zájemci.
„Tento krok je reakcí na současnou podobu konvenčního zemědělství – s dominujícími chemizovanými lány mrtvé půdy bez života. Chybí v ní žížaly i mikroorganismy, více eroduje a má výrazně snížené retenční schopnosti. Voda po povrchu pouze steče, místo aby ji půda zadržela. My jsme na to zareagovali přijetím zásad, které by měly zemině její přirozené vlastnosti vrátit,“ vysvětlil žďárský starosta Martin Mrkos.
Speciální směs osiva
V první fázi bude podle starosty půda nějaký ten rok potřebovat, aby se vzpamatovala, samozřejmě s nutností některých úkonů. „Mechanicky se naruší, čímž se umožní, aby do ní tekla srážková voda a ukládala se v hlubších podložích. Je to jednorázová operace, která se může i opakovat,“ objasnil Mrkos.
Po tomto podrytí bude půda oseta speciální směsí osiva, tvořenou bobovitými rostlinami, jako je například jetel, dále třeba řepkou, svazenkou či různými druhy trávovitých. Tyto takzvané meziplodiny se už sklízet nebudou. A během následného čtyř- až pětiletého období, kdy bude tento porost ještě případně doséván, má dojít ke kýžené obnově přirozených vlastností zeminy.
Na ploše trvale porostlé směsí již mohou zemědělci posléze pěstovat cílovou plodinu, například obilí, kukuřici či trávu na pastvu. „Ač by se z pohledu laika mohlo zdát, že směs bude cílové plodině ubírat živiny, je tomu přesně naopak. Tyto rostliny půdu obohacují, ovšem oproti uměle dodávaným hnojivům se to děje přírodním způsobem. Třeba bobovité rostliny zajistí příjem dusíku mnohem efektivněji než minerální hnojiva,“ přiblížila městská krajinářka Lucie Radilová, jež se na tvorbě zásad pro zemědělce rovněž podílela.
Dodala také, že tyto metody jsou ověřené praxí, s úspěchem se využívají třeba v Rakousku.
Podle nových pravidel by se zemina neměla ani orat, aby nedocházelo k ničení půdních hub důležitých pro propustnost ornice. Stopku má veškeré chemické přihnojování, jen jednou za čas je žádoucí rozmetat po poli kompost.
Zemědělci: Informace máme jen z médií
Nad novinkami však nejásají běžně hospodařící zemědělci, byť vyjadřovat se k tématu příliš nechtějí. „Pro nás tyto zásady schůdné nejsou, nepřinese nám to vůbec nic. Nerad bych to ale blíže komentoval, jelikož oficiálně nás s tím ještě nikdo neseznámil, nejednali jsme o tom. Dozvídáme se informace přes média,“ řekl Miroslav Říha, agronom společnosti ZP Ostrov z Ostrova nad Oslavou.
Podnik má podle jeho slov s městem i nadále uzavřenou dosavadní smlouvu o pachtu, žádná změna nenastala.
Vedení Žďáru zdůraznilo, že cílem rozhodně není obrat situace ze dne na den. „Výpovědní lhůty smluv jsou různé, v řádu let. Bude to však vždy o nějaké diskusi. Nechceme agresivně nastolit nové podmínky, vnímáme to spíš jako proces, který by měl postupně vést k tomu, že i sami zemědělci budou k půdě přistupovat citlivěji,“ podotkl Mrkos.
Pokud na nový řád stávající pachtýři nepřistoupí, radnice počítá s tím, že nalezne jinak smýšlející hospodáře. Vyšší náklady na regeneraci půdy by jim měly být kompenzovány a promítnou se do výše nájmu, respektive pachtu.
Město do ploch investuje
Město vlastní zhruba 103 hektarů zemědělské půdy. Jde o plochy v okolí Žďáru – třeba u Vetelské soustavy rybníků, přehrady Staviště či u obce Vysoké. Tyto pozemky Žďárští pronajímají pěti větším i menším zemědělským subjektům, což je zmiňovaný ZP Ostrov, dále zemědělec Otakar Beran, skupina Agro Měřín, Zemědělské družstvo Nové Město na Moravě a Staviště zemědělské obchodní družstvo.
Do svých zemědělských ploch plánuje město i nadále investovat. „Snažíme se například rozbíjet velké půdní plochy, a to obnovou remízů, stromořadí a travnatých pásů, které by měly zajistit zachycení vody, zabraňovat erozi a v neposlední řadě poskytovat stín,“ dodal žďárský starosta.
Jelikož město je zapojeno do několika projektů týkajících se péče o krajinu a spolupracuje na nich i s univerzitami (například s Masarykovou, Mendelovou a Jihočeskou univerzitou – pozn. red.), bude výsledný efekt opatření i vědecky sledován a vyhodnocován. V přípravě jsou i semináře a celkově větší osvěta veřejnosti k těmto tématům.
