Při výkonu trestu v současnosti pracuje jen něco málo přes polovinu odsouzených. Ve věznicích po celé republice je momentálně přibližně 21 500 lidí. Práceschopných je bezmála 13 tisíc z nich. Za úhradu jich nějakou činnost vykonává 6 500.
Kolik stojí práce vězňůV ženské věznici ve Světlé nad Sázavou se průměrná mzda odsouzených žen pohybuje kolem 5500 korun měsíčně. Od toho se jim odečítají náklady na pobyt ve věznici, případně i pohledávky z minulosti. „Ženám měsíčně zůstane minimálně 1500 korun,“ říká ředitelka světelské věznice Gabriela Slováková. Zaměstnavatelé nesou na jednoho zaměstnaného vězně měsíční náklady kolem 20 tisíc korun. Podle Petra hlavatého ze společnosti Hlavatý & Partners Consulting jsou v této částce už i povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění, zajištění dopravy z věznice a do věznice pro odsouzené i jejich doprovod i případné úpravy pracoviště pro potřeby Vězeňské služby. |
„Lidí ve výkonu trestu by chtělo pracovat mnohem víc. Bohužel práce pro odsouzené má svá specifika a víc jí momentálně není. Naším cílem je pracovní místa pro vězně nalézat. Chtěli bychom, aby se podíl zaměstnaných vězňů brzy co nejvíce blížil stům procent,“ prohlásil Pelikán.
Vůbec první workshop na toto téma by k tomu měl přispět. Sešli se na něm lidé z vedení Vězeňské služby s dvěma desítkami podnikatelů. Někteří už vězňům práci dávají, jiní by se rádi připojili. A někteří další váhají a posuzují výhody a nevýhody.
„Pro podnikatele je zaměstnávání vězňů levnější, ušetří na mzdových nákladech. Naopak zaměstnavatel jim musí zajistit a zaplatit dopravu do práce, musí i pracovní prostředí uzpůsobit tak, aby byl možný doprovod vězňů,“ vyjmenoval některé klady a zápory Petr Hlavatý z vedení společnosti Hlavatý & Partners Consulting, jež s projektem pomáhá.
Vězni by mohli šít uniformy nebo vyrábět nábytek
Vězni se také hodí jen na určitý typ práce. Zpravidla jsou to dělnické, montážní či obdobné profese, jež nevyžadují odbornou kvalifikaci. Občas bývá problém i s morálkou odsouzených a jejich zanedbanými pracovními návyky.
V posledních letech a měsících počet firem, jež mají zájem zaměstnat vězně, roste. „Od Nového roku jsme podepsali na tři desítky nových smluv,“ říká ministr.
On sám se chce zaměřit i na vytváření míst přímo ve věznicích. Do budoucna by mohli vězni například přímo ve vězeňských dílnách šít uniformy nebo vyrábět nábytek, kterým by pak mohly být vybaveny nejen samotné věznice, ale třeba i další státní instituce.
„Klíčový je pro nás resocializační faktor. Když vězni nedáte práci, při pobytu za mřížemi ztratí pracovní návyky a po propuštění těžko povede řádný život,“ konstatoval ministr. Že by tím stát ušetřil na vybavení je podle něj až druhotné.
Avantgardní věznice s výrobní halou za zdí je vzorem ostatním
Že se první workshop na toto téma konal v ženské věznici ve Světlé nad Sázavou, nebyla náhoda. Pelikán právě tuto věznice považuje v tomto směru za průkopníka.
„Je v jistém smyslu avantgardní. V problematice práce odsouzených je nejvíce inovativní věznicí,“ podotkl.
Zahájení stavby výrobní haly u ženské věznice ve Světlé |
Ve světelské věznici je téměř 800 odsouzených žen. Z těch práceschopných do zaměstnání chodí téměř dvě třetiny. Dojíždějí do Kosteleckých uzenin, dřevozpracující firmy v Jitkově a do firmy Jipocar u Jihlavy, kde například obsluhují mycí linky. Více než sto žen je zaměstnáno v humpoleckém závodě belgické firmy Lion Products na výrobu cukrovinek.
Tato firma u světelské věznice dokončuje nový závod, který dá práci dvěma stům odsouzených žen denně. Bude to střežené pracoviště propojené koridorem přímo s areálem věznice. Díky tomu v něm budou moci pracovat i ženy odsouzené za závažnou trestnou činnost, které nemohou za prací ven z věznice. Zájem Vězeňské služby a soukromého investora se takto prolíná poprvé. Závod by se měl otevřít v červnu (více jsme o stavbě haly psali zde).
„Podobnou cestou bychom se chtěli vydat. Takových projektů už je víc, některé se připravují. Momentálně chystáme výstavbu jednoho takového zařízení propojeného s věznicí v Plzni. Pracovat tam budou přibližně tři stovky vězňů,“ přiblížil generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal.
