O třicetimilionovou půjčku, která by třebíčské nemocnici výrazně pomohla z finančních problémů, požádal kraj její dočasný ředitel Jan Ferenc.
Ten byl vedením kraje pověřen, aby špitálu pomohl mimo jiné z velké zadluženosti. A jak vidno, úkol je to velmi nesnadný.
Jak hospodaří nemocnice TřebíčRok Zisk/ztráta v tis. Kč 2007 ..... -30 664 2008 ..... 26 2009 ..... -13 009 2010 ..... -5 812 2011 ..... 275 2012 ..... -14 230 2013 ..... -24 229 Zdroj: Kraj Vysočina, datové centrum |
"Vůči dodavatelským firmám máme závazky za 109,2 milionu korun, z toho po lhůtě splatnosti je 64,7 milionu," informoval mimo jiné v dopise kraji.
O problému diskutovali krajští zastupitelé a rozhodli se další půjčku třebíčské nemocnici neposkytnout. Úplně na holičkách ji však nenechali. Poskytli dva miliony korun na to, aby dostala alespoň zčásti zaplaceno úklidová firma, a další tři miliony pomohou s havarijní opravou spirálního tomografu - takzvaného cétéčka.
Ferenc kraji navrhoval, že by nemocnice půjčku splatila na konci roku 2016. Podle něj dluhová agenda zdravotnické zařízení velice zatěžuje. "Dennodenně musíme odolávat tlaku ze strany dodavatelských firem ohledně neuhrazených závazků. Vyjednáváme s nimi osobně, telefonicky i elektronicky," uvedl Ferenc.
"Pokud bychom se dostali do lepší platební kázně, můžeme s dodavateli pak jednat o lepších podmínkách, což by vedlo k dalšímu snížení nákladů nemocnice," vysvětloval v žádosti adresované Kraji Vysočina krizový manažer.
Kraj zacelí díru v hospodaření nejspíš úsporami
Již dříve avizoval, že k 31. květnu 2014 skončí ve funkci. A to je pro Vysočinu další potíž. Do té doby je třeba najít Ferencova nástupce. "Pro nás je to složitá situace," uznal na jednání zastupitelstva hejtman Jiří Běhounek (nezávislý za ČSSD).
Upozornil ale také na to, že problémy jsou v celém zdravotnictví. "Může za ně stát. A může za ně ministerstvo zdravotnictví nastavením úhradové vyhlášky," doplnil Běhounek.
Podle dosavadních odhadů by nemocnice na Vysočině mohly uzavřít rok 2013 v celkové ztrátě okolo 110 milionů korun. Tu bude muset kraj řešit, patrně z přebytku hospodaření v jiných oblastech.
Třebíčská nemocnice se musí obejít bez další půjčky. Jednu - patnáctimilionovou - dostala letos v červnu. Snížila tak své dluhy, suma však není dostačující.
Co bude následovat? Nemocnice bude hradit pohledávky postupně. "Nyní máme zaplacený březen 2013," uvedl Ferenc.
Přitom také zavádí úsporná opatření. "Ušetřit se podařilo přibližně 17 milionů korun. Ty neuhrazené platby nás ale v dalších možnostech úspor brzdí," doplnil.
Nový pavilon musí být menší a bez heliportu
Třicetimilionová půjčka nebyla jediným tématem ohledně třebíčské nemocnice, o kterém diskutovali krajští zastupitelé. Také se věnovali budoucím investicím a mezi ty podstatné bude patřit pavilon chirurgických oborů.
"Jde o to, abychom projektovali to, co budeme schopni i ufinancovat z hlediska provozu a z hlediska toho, co nám budou hradit zdravotní pojišťovny," upozornil lidovecký zastupitel Vít Kaňkovský. Ten je, podobně jako Běhounek, povoláním lékař a také poslanec.
Hejtman Kaňkovského slova podtrhl a řekl, že s tím souhlasí.
"První studie výstavby pavilonu chirurgických oborů v Třebíči počítala s náklady výstavby za 500 milionů korun a heliportem na střeše. Víme, jak heliport funguje v Novém Městě na Moravě. Vážně zranění jsou většinou transportováni do specializovaných center, ne k nám," uvedl jeden z příkladů, co kraj už nehodlá platit, hejtman Jiří Běhounek.
Náměstek Libor Joukl jej doplnil v tom, že třeba i v prvním návrhu nového pavilonu urgentní péče jihlavské nemocnice byl původně dvojnásobný počet lůžek. "I tam jsme první návrh vrátili k přepracování," připomněl Joukl již zrealizovanou velkou investici kraje.
"V Třebíči čekáme na zpracování generelu nemocnice, abychom pak projektovali její rozvoj podle počtu potřebných lůžek," dodal Joukl. Špitál ve druhém největším městě Vysočiny má nyní okolo 890 zaměstnanců.
