Obraz je součástí exkluzivní výstavy Nizozemská barokní malba v havlíčkobrodské Galerii výtvarného umění. Vernisáží byla zahájena ve středu.
„Obraz Velká vápenka původně patřil do sbírek knížete Lichtenštejna ve Valticích. V roce 1991 byl zapůjčen na výstavu v Kolíně nad Rýnem a poté knížectví podalo žalobu na určení majitele obrazu. Vleklý spor Česká republika vyhrála, ale až v roce 2001 se obraz vrátil na zámek Valtice. Z toho soudu měl vzniknout jakýsi precedens pro vrácení majetku knížat z Lichtenštejna ze všech jejich panství v tuzemsku,“ popsal kurátor brodské výstavy Aleš Veselý.
I přes unikátní příběh není podle Veselého Velká vápenka dílem vybočujícím z řady dalších stejně kvalitních ukázek nizozemského malířství 17. století, které výstava nabízí.
„Výstava je neobvyklá tím, že je takřka celá zapůjčená z jihomoravských zámků Rájec nad Svitavou, Lysice, Lednice na Moravě a Valtice, kde jsou některé obrazy součástí prohlídkových tras. Zápůjčku se podařilo uskutečnit v zimě, kdy jsou zámky uzavřeny a obrazy na trasách nechybí,“ podotkl kurátor.
Během 17. století v Nizozemí vzniklo 10 až 15 milionů obrazů
Sedmnácté století je odborníky považováno za zlatou éru nizozemského malířství, kdy tvořili Rubens či Rembrandt. „Od roku 1580 do roku 1648 se v Nizozemí stále válčilo, ale i přesto byla země velmi bohatá. Tehdy došlo k největšímu rozvoji nizozemské malby,“ řekl Veselý.
U mnoha tehdejších holandských malířů bylo malování jen jednou z živností.
Jaká díla jsou k vidění v havlíčkobrodské galeriiVýstava Nizozemská barokní malba představuje kolekci téměř čtyřiceti obrazů s náměty od portrétů přes krajinomalbu, zátiší či biblické motivy. Obrazy jsou zapůjčeny z jihomoravských zámků, některé z nich mohou lidé vidět vůbec poprvé. Největší díl kolekce tvoří obrazy ze sbírky, již budoval od 18. století Antonín Karel ze Salm-Reifferscheidtu, který se zajímal nejvíce o nizozemskou malbu z okruhu slavného Rubense. Podstatnou část souboru tvoří i obrazy z někdejších sbírek Lichtenštejnů. |
„Vystavujeme zde například krajinu Aerta van der Neera, který byl hlavní živností hostinský. Během 17. století v Nizozemí vzniklo 10 až 15 milionů obrazů a na rozdíl od střední Evropy, kde obrazy vlastnili většinou bohatí, byly v Nizozemí své doby obrazy běžnou součástí venkovských chalup. Kdo si nemohl dovolit obraz, pořídil si jeho kopii. Až v 18. století se stalo nizozemské malířství předmětem zájmu sběratelů,“ přiblížil Veselý.
Hlavními náměty obrazů už nebyly náboženské motivy, které vzaly za své za nizozemských protestantských bouří. „Tehdy tam bylo podobně jako u nás za husitství ničeno vybavení kostelů. Malíři se realizovali v portrétu, zátiší či krajinomalbě,“ vysvětlil kurátor.
Typickým příkladem je vystavený kulatý obraz se starozákonním motivem setkání Jákoba s Ezauem. „Samotný biblický výjev tvoří jen malou část obrazu, dominantní je rozlehlá krajina,“ vysvětlil Veselý.
Oblíbenými motivy byla drobnomalba květin, až dokumentárně zpracované výjevy z bitev či velkolepé scény s mořským pobřežím a koráby. „Malířů bylo tehdy v Nizozemí hodně a bylo obvyklé, že se jeden specializoval na zátiší a jiný na portrét. Na jednom obraze tak postupně pracovali dva nebo tři tvůrci,“ popsal Veselý.
Vystavené obrazy jsou většinou malované na dřevěných deskách, jeden je i na měděném plechu.
Výstava potrvá do 4. února.
