Kamenný splav na řece Šlapance protrhla v roce 2012 povodeň. „Každým dalším přívalovým deštěm se stav jezu zhoršuje. Poškozený jez, voda a balvany pak ohrožují středověký most ze 14. století, který patří obci a je památkově chráněný,“ upozorňuje starosta Věžnice David Drahoš.
Problém by vyřešila oprava jezu. Jenomže na první pohled zcela jasné řešení není tak jednoduché.
Splav, který je údajně starý 600 let, by měl být soukromým majetkem. Náležet má k náhonu, který vede do zdejšího mlýna. Ten vlastní seniorka Jana Laštovičková. „Copak já to můžu opravit? Říkali mi, že by to mohlo stát sto tisíc. To já z důchodu nemám,“ nechala se slyšet již před lety.
Povodí Vltavy jez opravit odmítalo, protože ho nevlastní, a obec investovat do soukromého majetku nemůže.
Věžnice se v minulosti jez s náhonem odkoupit snažila, ale marně. Situaci komplikuje fakt, že splav ani náhon dosud nebyl zanesen v katastrálních mapách.
Po zanesení do katastru obec splav odkoupí
Celá situace by se přesto mohla konečně úspěšně vyřešit. Kolem jezu se objevily nové geodetické značky, což značí, že splav i náhon byly konečně zaměřeny.
„Během několika týdnů budou zaneseny do katastru nemovitostí. Splav bude v majetku paní Laštovičkové. Následně jsme domluveni, že ho od ní odkoupíme. Potom budeme řešit jeho opravu. Je to stále naše priorita,“ nastínil plán věžnický starosta.
Toho před dvěma lety kontaktovala sama majitelka mlýna. „Má zájem na tom, aby se problém konečně vyřešil,“ dodává Drahoš.
Zatímco oprava splavu by stála přibližně 100 tisíc korun, Věžničtí musí počítat s mnohem větší investicí v řádu několika milionů korun.
Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) opravu jezu podmiňuje vybudováním rybochodu. Díky tomuto uměle vytvořenému rybímu přechodu budou mít ryby možnost překonat jez při putování proti proudu říčky.
„Podle ochranářů jezem vytváříme umělou překážku na vodním toku. Argument, že splav tam stojí šest století a ryby jsou nad splavem i pod ním, neobstojí,“ říká věžnický starosta.
Proč by se (ne)měly obnovovat nevyhovující stavby?
Podle šéfa vysočinské AOPK Václava Hlaváče patří říčka Šlapanka k jedněm z nejzachovalejších řek na Vysočině.
„Umělé jezy jsou migrační bariéry pro všechny živočichy. Postupně kvůli splavům z toků mizí řada ryb a vodních organismů. Obnovovat neprůchodné bariéry na toku řek je proti zásadám udržování ekologicky přijatelného stavu toků. Vím, že argumentem je, že tam jez historicky býval, ale to nic nemění na tom, že bychom neměli nevyhovující stavby obnovovat,“ vysvětluje Václav Hlaváč.
„Pokud je nutné obnovit vzdouvání vody a zajistit migraci vodních živočichů, řeší se to opravou jezu s podmínkou vybudování rybího přechodu,“ dodal.
A to by měl podle starosty Drahoše být i věžnický případ. Nápad, jak vybudovat rybí přechod, vedení obce už má. Inspiraci mají nedaleko – asi kilometr po proudu Šlapanky od mostu U Lutriána už jeden takový rybochod stojí. Jenomže to je betonová monolitická stavba. A tu si vedení Věžnice neumí vedle středověkého, památkově chráněného mostu představit.
„Musel by být postaven z kamenů, a ne z betonu. Máme představu, že přechod pro ryby by byl vedený po levé straně při pohledu z mostu na jez,“ upozornil starosta Drahoš.
Na vybudování rybochodu by si chtěla obec vzít dotaci. „Ta by mohla krýt až 90 procent nákladů. Nechceme to moc zdržovat. Mluvil jsem i s projektantem rybochodů, a pokud bude splav v našem majetku, již v dubnu by mohl na projektu začít pracovat,“ poznamenal David Drahoš.
Jak by se kamenný rybochod v sousedství středověkého mostu líbil památkářům, není zřejmé. Splav samotný není památkově chráněný.
„Žádná žádost o konzultaci nebo o naše vyjádření k nám v této souvislosti zatím nedorazila,“ uvedla Ilona Ampapová, mluvčí Národního památkového ústavu v Telči.
22. března 2016 |
