„Budoucí střecha musela mít dobrý sklon, aby odolala nárazům větru. V zimě se na ní nemělo držet příliš sněhu kvůli zatížení. Když byla hrubá stavba hotová, přišli jsme my, kameníci, abychom ji zaklenuli. Klenutí v této bazilice patří k nejnádhernějším v Evropě,“ ukazoval za svitu louče v lodi baziliky průvodce Václav Prchal v roli románského kameníka.
Vysvětlil, jak klenba vznikala. „Na dřevěné bednění byly umístěny opracované kameny tvořící žebra klenby. Žebra pak byla spojena pevným kamenem – svorníkem. Pole klenby se pak vyplnila pomocí cihel. Bednění se rozebralo a klenba byla hotová. Nad vašimi hlavami jsou románské klenby, které jsou netypické pro vaši zemi, našli byste je spíše v zemích francouzských. Klenby jsou zavěšeny do oblouku nade mnou, který je zvláštní tím, že nemá žádný pilíř. Je pouze zavěšený do stěn baziliky. Je to řešení velmi odvážné a netradiční,“ popsal.
Upozornil návštěvníky také na zvláštnost baziliky, kterou jsou kamenické značky.
„Každý kameník měl vlastní značku, kterou si značil své dílo. Já na konci týdne značky spočítal a na základě toho kameníkům vyplatil mzdu. Na bazilice je 600 různých značek. Čím byly složitější, tím byl kameník zkušenější a také zpravidla starší,“ vysvětlil průvodce.
Podotkl, že v době vzniku baziliky začátkem 13. století jen velmi málo lidí umělo číst a psát. Církev ale chtěla, aby Písmo svaté bylo přístupné všem. Jak se s tím církev vypořádala, to Prchal ukázal na příkladu opatské kaple baziliky.
Náměty na freskách často zpodobňují životy světců, takže v kostele měl jejich prostřednictvím Bibli přístupnou i prostý člověk. Tomuto ztvárnění freskami v kostele se proto říká Bible chudých. Na freskách v kapli jsou výjevy ze života Jana Evangelisty. Zázraky, které za života vykonal, a zkoušky, které musel podstoupit.
Fotogalerie |
Vyobrazené zkoušky zobrazují mučení svatého Jana ve vroucím oleji, který však světce nezabil, ale naopak osvěžil. Další freska zobrazuje pití otráveného vína. Světec Jan udělal na pohárek s vínem znamení kříže a nic se mu nestalo.
V působivé klášterní kryptě průvodce upozornil na hlavičku ženy, kterou dávný kameník vytesal na jeden ze sloupů a která pravděpodobně zpodobňovala určitého jemu blízkého člověka. Jinou zajímavostí je západní předsíň baziliky, kde proti sobě stojí kulatý románský a lomený gotický oblouk.
„Můžeme v tom spatřovat symboliku přelomu stavebních epoch, ale nevíme, jak přesně tato část chrámu vypadala původně,“ sdělil Prchal. Návštěvníky upozornil také na unikátní bohatě zdobený kamenný portál. „Je jedním z mála tohoto typu na českém a moravském území. Je v šesti pásech vyzdoben motivy chvalozpěvu všeho živého i neživého na Boha coby svého tvůrce,“ popsal průvodce.
Další prohlídka baziliky pod vedením kamenického mistra z románské éry se uskuteční 20. července.
