Důvodem je podle Václava Kodeta, jednatele této městské společnosti, právě kůrovcová kalamita.
„Nemáme lidi, kteří by řez stromků a jejich prodej zajistili. Všichni naši zaměstnanci bojují s kůrovcem. Letos vytěžíme čtyřikrát víc dřeva než obvykle. A děláme to se stejným počtem lidí jako v jiné roky,“ vysvětluje.
Přitom ví, že zrušení prodeje vánočních stromků bude pro podnik znamenat jistou ztrátu. „Ale mnohem větší ztráta by byla, kdybych na to lidi uvolnil. Volím tedy menší zlo. Byznys se dřevem je pro nás důležitější než byznys s vánočními stromky,“ podotýká Kodet.
V Jihlavě správa pravidelně prodávala na třech místech – na Lesnově, na Kalvárii a u ústředního hřbitova.
„Je to škoda. Chodili jsme tam pravidelně každý rok. Měli vždy velký výběr a také příjemné ceny. Byla to sázka na jistotu,“ říká pan Jiří z Jihlavy.
SML za letošní rok vytěžila ze svých lesů 160 tisíc kubíků dřeva. Kůrovcem nejpostiženější lokalitou v její správě jsou lesy v okolí Zborné a Bílého Kamene.
„Přidávají se k tomu Popice a Salavice. Uvidíme, jak to bude příští rok. Holiny z loňského roku jsme všechny stihli zalesnit,“ konstatuje jednatel společnosti.
Dodají jen pár stromků zaměstnancům městského úřadu
Podobně na tom je i Městská správa lesů Pelhřimov. „Všichni naši zaměstnanci se podílejí na těžbě dřeva nebo pálení klestí. Nemáme lidi, kteří by prodej stromků zajistili. Není na to čas a prodej stromků z prořezávky nepřipadá v úvahu. Pár kusů stromků dodáme pouze zaměstnancům městského úřadu,“ říká jednatel organizace František Kučera.
Do prodeje vánočních stromků se neženou ani další vlastníci zejména obecních lesů, kteří prodávali vánoční stromky z prořezávek. Z tohoto důvodu se nebude prodávat například ani v Rančířově u Jihlavy.
„Máme v našich lesích obrovské množství vytěženého dřeva. Stromy, které nám zůstaly stát nepoškozené, tam proto raději necháme. A uvidíme, jak to bude příští rok. Těžit totiž budeme muset dál,“ poznamenává rantířovský starosta Jaroslav Pech.
Naopak společností, jež se věnují cíleně pěstování stromků na plantážích a jejich následnému prodeji, se kůrovcová kalamita nedotýká.
„Stromků máme dostatek,“ ujišťuje Robert Šíma, vedoucí obchodní sekce společnosti ABIES Vysočina, která dodává stromky do maloobchodní i velkoobchodní sítě.
Stejný pohled má i místopředseda Sdružení pěstitelů vánočních stromků František Valdman. „Kůrovec na takto mladé stromky, které pěstujeme na plantážích, vůbec nejde. Poškozuje ty velké, vzrostlé. Větší problém nám spíš dělá sucho,“ doplňuje.
Nejlevněji se dá nakoupit přímo na plantážích
Vánočních stromků z plantáží by tak měl být dostatek. A kde je tedy letos nakoupit? Prodávají se u většiny velkých obchodních řetězů, v Jihlavě třeba i na náměstí.
Prodejní cena se pohybuje od 200 korun výš, investovat se však dá do stromku klidně i několik tisíc korun. Záleží na velikosti a druhu jehličnanu. Nejžádanější u lidí bývá jedle.
Nejlevněji se dají stromky pořídit přímo na plantáži u některých pěstitelů, kteří podporují přímý prodej. Tam si konkrétní kus sami vyberete i uříznete.
Jedna z plantáží na Vysočině, kam je možné si přímo zajet, patří Farmě Brož u Humpolce. Aktuálně nabízí deset tisíc kusů stromků. K dispozici je smrk pichlavý a stříbrný.
Letošní rok je ovšem poslední příležitostí, kdy si zde zákazníci mohou stromek vybrat.
„Jsme primárně farma, která se věnuje chovu a zemědělství. Pěstování vánočních stromků není naší prioritou podnikání. A vzhledem k tomu, že už nemůžeme konkurovat dovozu vánočních stromků z Polska a Dánska, rozhodli jsme se tuto oblast podnikání k letošnímu roku ukončit,“ vysvětluje majitel farmy Martin Brož.
