„Dílo se podařilo, Strom života už stojí na kopci. Je to krásné, všem se to líbí,“ shrnul první dojmy starosta Jiří Šikl.
Právě on přišel loni o Vánocích s nápadem vytvořit ke stému výročí vzniku republiky něco pro budoucí generace. Dokonce se mu o tom zdál sen. Zastupitelé starostovu myšlenku podpořili, vybraný sochař ji pak v následujících měsících zhmotnil.
„Na tom místě už svůj postoj vyjádřili naši dědové. My na ně navazujeme. Je to kříž, který bude bdít nad obcí a bude nás chránit, zároveň v něm ateista může vidět strom zasazený k výročí,“ míní Šikl.
Dílo má být připomínkou dobrých časů a naděje.
Starosta by chtěl, aby se na kopec chodili lidé vyplakat
Na Vejdochu už rostou dvě lípy. Jedna česká a druhá slovenská, zasazené v roce 1968. K nim nyní přibyl Strom života. Je plný symbolů.
„Kříž jsem vyjádřil plasticky jako svazek stromů vyrostlý v určitých letech naší historie. Stromy se spojují a proplétají do podoby kříže, symbolu víry žijící v srdcích zdejších lidí,“ popisuje sochař Petr Váňa.
„Na konci ramen kříže, ve větvích, jsou lipové listy - srdce,“ dodává umělec, kterého proslavila mimo jiné příprava repliky mariánského sloupu strženého na Staroměstském náměstí v listopadu 1918.
V místě, kde kmeny „vyrůstají“ ze země, jsou na nich uvedené letopočty vymezující stoletou republiku, tedy roky 1918 a 2018. „Kmeny se proplétají a vyrůstají v naději nového století,“ zmiňuje Jiří Šikl.
Chtěl by, aby se kopec stal místem, kam se lidé půjdou vyplakat, když jim nebude dobře, nebo se půjdou podívat do přírody.
Z vrcholu je okem vidět 22 obcí na všech světových stranách
Zdánlivě nevysoký kopec má neobyčejné kouzlo. Je z něj totiž výhled do všech světových stran. Tím se nemůže „pochlubit“ ani většina osmistovek Žďárských vrchů.
„Je to místo na kótě 663 metrů, odkud je jeden z nejkrásnějších výhledů na krajinu, pouhým okem je vidět dvaadvacet obcí, další dvacítka dalekohledem,“ popisuje Šikl.
Kousek od kříže je velký kámen a do něj je připevněná mapa s místy, která jsou vidět. Podrobný popis pak připravil monsignore Jan Peňáz, známý poutník a rodák z nedalekých Slavkovic.
Při výstupu z obce na kopec si mohou lidé odpočinout u dvou velkých kamenů, na kterých jsou zaznamenány jamské milníky v uplynulém století - například první obecní volby a návrat devíti legionářů (1919), odlití tří nových kostelních zvonů (1924) nebo také třeba titul Vesnice Vysočiny, který obec získala v roce 2013. Jamští se mohou pochlubit například pestrým spolkovým životem nebo zánovním sportovním areálem.
