Premium

Získejte všechny články
jen za 49  Kč / 1. měsíc

Vyučený elektrikář vedl pediatrii 22 let. Teď o její historii píše knihu

  7:02
Václav Miláček, to je mezi dětskými lékaři pojem. Letos jednasedmdesátiletý emeritní primář se ale k léčení malých pacientů dostal trochu oklikou. Je vyučeným elektrikářem. Dětské oddělení nemocnice v Havlíčkově Brodě vedl 22 let. Teď o historii pediatrie na Havlíčkobrodsku píše knihu.

Emeritní primář dětského oddělení havlíčkobrodské nemocnice Václav Miláček. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Rok 1968 byl pro Václava Miláčka zlomovým. I když v trošku „osobnějším“ smyslu, než zrovna u tohoto letopočtu lze očekávat. V ten rok jako čerstvý, čtyřiadvacetiletý absolvent nastoupil jako dětský lékař do nemocnice v Havlíčkově Brodě.

Dnes, o 47 let později, by si mohl v klidu užívat důchodu. Ale to by nebyl on. I ve svých 71 letech dlouholetý primář dětského oddělení v nemocnici pracuje a stále pomáhá léčit pošramocené zdraví dětí.

Kromě spousty dalších aktivit stále jezdí na kole. A také píše. V současné době dává dohromady knihu o dějinách pediatrie na Havlíčkobrodsku.

Václav Miláček

* Letos v květnu mu bude 71 let. Narodil se v Kolíně, odkud se na Vysočinu ještě jako malý s rodiči přistěhoval, dětství prožil ve Světlé nad Sázavou.

* Je jedním z nejuznávanějších dětských lékařů v republice, členem celé řady odborných komisí a rad. Přesto celou svou profesní kariéru strávil v havlíčkobrodské nemocnici. Pracuje v ní nepřetržitě už od roku 1968, vypomáhá v ní dva dny v týdnu i nyní v důchodu.

* Od roku 1977 byl 22 let primářem dětského oddělení.

* Je ženatý, má dvě dcery a několik vnoučat, žije v Havlíčkově Brodě.

Pane doktore, povězte nejprve, jak se máte?
Mám se dobře. Jsem v důchodu, ale dva dny ještě pracuji v nemocnici a mám celou řadu povinností. Určitě se nenudím.

Klidné užívání si důchodu, jak tak sleduji, není pro vás...
To pro mě opravdu není. Jsem ten typ, co musí neustále něco dělat. Když zrovna nepracuji, snažím se alespoň jezdit na kole. Ale už to není, co bývalo. Dávám si kratší a méně náročné trasy. Už to není 60 kilometrů na nejvyšší vrchol Havlíčkobrodska Melechov, ale třeba jen 20. A i to už mi stačí.

Kromě toho všeho nyní dokončujete knihu o historii pediatrie na Havlíčkobrodsku...
Ono se tomu kniha moc říkat nedá, spíše to bude brožura. Není to tak rozsáhlé dílo.

Dobře. Proč jste se tedy na psaní takové brožury dal?
Inspiroval jsem se dětským oddělením nemocnice v Mladé Boleslavi, které vydalo podobnou publikaci. Řekl jsem si, že by bylo dobré, pokud ještě někteří pamětníci jsou, napsat brožuru také o Havlíčkově Brodě.

Jak dlouho na ní pracujete?
Několik měsíců. Jen čtyři nebo pět mi trvalo, než jsem pamětníky sezval, popovídal si s nimi, vyfotografoval je. Teď to mám pohromadě a je to těsně před tiskem.

Povězte, jak dětské oddělení v Brodě začínalo?
Dětské oddělení v Havlíčkově Brodě vzniklo v roce 1947 a původně bylo umístěno v areálu dnešní psychiatrické nemocnice v pavilonu 6. Na tu dobu to bylo poměrně moderně stavebně uspořádané oddělení a solidně vybavené. Prvním primářem se stal Jaroslav Lhoták, původně asistent první dětské kliniky v Praze. Rozjel to tu velice dobře, brzy oddělení překračovalo rámec okresu.

Ano, rychlý vzestup dětského oddělení není tajemstvím...
Mělo na svou dobu moderní hierarchii. Pomohlo mu, že zde byla zřízena katedra pediatrie pražského doškolovacího lékařského ústavu. Doktor Lhoták tady zkoušel první a druhé atestace z pediatrie. To tehdy jinde v republice nebylo. Jezdili sem přednášet špičkoví odborníci a z toho oddělení čerpalo. Jenže když pak pan primář Lhoták odcházel dělat profesora dětského lékařství do Olomouce, katedra pediatrie tady zanikla.

Velice příznivé období skončilo, nastal trochu útlum. Opakovaly se podobné výkyvy v historii oddělení?
Ano. Některá období byla příznivější, jiná naopak horší, kolísalo to. Bylo to dáno personálním obsazením. Střídalo se to, jak lékaři přicházeli a odcházeli. Mnoho zdejších lékařů se stalo primáři v jiných nemocnicích v republice. A úroveň oddělení ovlivnila i jeho stěhování.

Kolikrát se vlastně dětské oddělení stěhovalo?
Dvakrát. Poprvé v roce 1967, když se stará budova na psychiatrii opravovala. A pak ve druhé polovině devadesátých let.

Dnešní prostory jsou oproti původním v areálu psychiatrické nemocnice asi neporovnatelné, že?
To je opravdu neporovnatelné. Tehdejší doba měla podstatně menší nároky a podstatně menší možnosti než dnes.

A dokázal byste alespoň v krátkosti porovnat, jak se změnila práce personálu oddělení od roku 1947?
V první řadě bylo tenkrát úplně jiné spektrum diagnóz. Tehdy ještě doznívala tuberkulóza, častá byla revmatická horečka. A protože léková výbava byla značně omezená, bylo daleko víc infekcí a bohužel i daleko víc úmrtí dětí. Ale už i tenkrát zde vyčnívala stanice pro nedonošené děti. Svážely se sem děti z Humpolce, Hlinska, Ledče, Čáslavi a Nového Města na Moravě. V brodské nemocnici bylo vlastně centrum novorozenecké péče od počátku dětského oddělení až do teď.

A co práce lékaře a zdravotních sester?
Od té doby se změnily stavební dispozice, přístrojové vybavení, léčebné a diagnostické možnosti. Přibyly CT přístroje, izotopy a spoustu dalších věcí, které dřív nebyly. Opravdu se to velmi špatně porovnává.

Matně vzpomínám, jak jsem si jako dítě v první polovině 80. let na oddělení dvakrát poležel. Na pokoji nás bylo docela dost a mohli jsme jen ležet. Dnes mají děti v nemocnici rodiče, hračky, počítače, tablety, spoustu zábavy... Nezažívají už tu ukrutnou nudu. To považuji za největší změnu pro malé pacienty. Co ale dnes hodnotíte jako největší plus mnohaletého vývoje vy?
Asi to bude stavební uspořádání nové nemocnice. Dřív jednotlivá oddělení sídlila v samostatných pavilonech v parku. Na různá vyšetření jsme museli děti vozit z pavilonu do pavilonu. To nikomu nepřidalo, bylo to nepříjemné pro všechny. Teď je vše v jedné budově, pod jednou střechou v teple.

A je za dobu pediatrie na Havlíčkobrodsku něco, kde by třeba i dnes mohlo cítit dětské oddělení nějaký dluh?
V jedné věci jsme opravdu stále zůstali lidem dlužni. Ve vzájemné komunikaci. Dřív jsme byli zvyklí, že jsme rodičům stručně a suše oznámili, že jejich dítěti je to a to a že s ním budeme dělat to a to. Dnes už je to neudržitelné. Rodiče více bereme do ošetřovatelského týmu, řádně jim vysvětlíme situaci a možnosti, které v léčbě jsou, a poradíme se s nimi. Snažíme se radit i s většími dětmi, které už mají vlastní názor. Vždyť tu máme mládež do 19 let. Učíme se to, ale stále tam máme co dělat.

Jako rodič to jednoznačně vítám. Ale řekněte upřímně, je to lepší i pro lékaře?
To je otázka. (úsměv) Když to někdo bude dělat skutečně poctivě a solidně, může ho to, když to řeknu ošklivě, zdržovat. Ale musíme zohlednit i situaci. Když v noci slouží jeden lékař a přijedou mu dva těžší případy, není na konzultace moc čas.

Zdá se mi, že v lékařství je stále něco nového, stále je co se učit...
Studium medicíny je náročné samo o sobě. A hluboce by se mýlil ten, kdo by si myslel, že po škole to končí. Medicína je celoživotní nutnost vzdělávání a třeba já stále sleduji odbornou literaturu a snažím se držet trendů. Dřív jsme měli pro děti inkubátor a pár základních věcí. Teď je toho spousta. A platí to i pro sestry, i ty mají atestace, doškolování, kurzy, sbírají body, aby mohly dál pracovat. Všichni se musí učit obsluhovat nové přístroje.

Jak jste se s moderní technikou sžil vy? V nemocnici pracujete nepřetržitě od roku 1968 a nástup počítačů jste osobně zažil...
Já jsem s tím neměl problémy. Já jsem vyučený elektrikář, k technice jsem měl blízko. Ale teď už mi to trochu uniká, nicméně pozitivní vztah mi k tomu zůstal.

Tak to mi řekněte, jak se z elektrikáře stane dětský lékař?
Velmi jednoduše. Když jsem dokončoval gymnázium, probíhal ve vyšších ročnících pokus, kdy jsme na jeden den v týdnu chodili do fabriky, já třeba do Rica. Kolem maturity jsme tam dělali jakési učňovské zkoušky. Mně se to moc hodilo, protože jsem nedostal doporučení na vysokou školu, takže jsem rok pracoval. Ale celou dobu jsem chtěl medicínu dělat. Po roce mi dal podnik doporučení a já mohl jít studovat.

Na vysokou školu jste se tedy dostal drobnou oklikou...
Je to tak, byla to trochu oklika. Ale zase mě to potom hnalo, protože jsem věděl, že je tady několik lidí, kteří touží, abych neuspěl.

Proč jste se stal pediatrem, a ne třeba očním specialistou?
Když jsem dělal přijímací pohovor na vysokou školu, komise mi sdělila, že jsem ho udělal, ale že nemůžu být přijat, protože je moc úspěšných uchazečů. Pan profesor z komise mi řekl, že by mě vzali, jedině kdybych to zkusil na zubní nebo dětské. Tak jsem po tom skočil. Někdy ve čtvrtém nebo pátém ročníku jsem s tím profesorem mluvil a on mi vysvětlil, že dělal šéfa dětské kliniky a sháněl takto muže pediatry. Tehdy jich bylo málo. I já měl původně představu, že začnu na dětském a pak přestoupím. Ale pak jsem tu potřebu cítit přestal.

A byl jste po dvě desetiletí primářem. Kam se oddělení posunulo během vašeho primariátu?
Po revoluci probíhaly volby do České pediatrické společnosti. Já byl tehdy, nevím ani jak, zvolen za Východočeský kraj. Byli jsme tam jen dva nebo tři primáři, jinak samí odborníci - profesoři, docenti, opravdoví experti. Dvacet let jsem s nimi mohl strávit a udržovat dobré kontakty. Díky tomu se mi dostávalo možnosti se občas podívat za hranice, získat zkušenosti. Troufám si říct, že jsem oddělení tlačil dopředu, jak to šlo.

Co to přesně znamená?
Například čas od času se objevil nový přístroj. Bylo třeba se o tom včas dozvědět a mít ho. Posun kupředu je ale i ve znalostech nebo ve zpracovávání a aplikování moderních diagnostických a léčebných metod.

Jste spokojen, jak teď oddělení funguje?
Oddělení si prožilo několik kotrmelců, ale funguje teď dobře. Moji následovníci si vedou dobře a doufám, že si tak povedou i dál.

  • Nejčtenější

Policie na Vysočině zastřelila útočícího stafordšírského bulteriéra

Policisté na Vysočině zastřelili v sobotu odpoledne psa, který na ně podle nich útočil. Se stafordšírským bulteriérem byl u hřiště v Mostišti na Žďársku opilý muž, jenž se choval nevhodně,...

21. července 2024  7:40

Malé holčičky nechala matka u bazénu bez dozoru, jedna se topila. Policie hledá svědky

Policisté hledají další svědky události z jihlavského bazénu, kde se 16. června málem utopila pětiletá holčička. Zároveň by potřebovali vyslechnout lidi, kteří si tu ve stejný den všimli dvou velmi...

24. července 2024  15:26

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlavní je arénu do prvního sněhu zastřešit. Stavba má za sebou první rok

Stavba jihlavské víceúčelové arény má za sebou bez pár dnů jeden rok. Práce za vysoutěžených 1,9 miliardy korun slavnostně začaly loni 28. července. Největší dnešní přání pracovníků dodavatelské...

24. července 2024  13:18

Nový jihlavský hotel ještě neotevřeli, Mádl už tu ale natáčel videoklip

V Komenského ulici v Jihlavě, kde začne brzy fungovat nový hotel, se v neděli kolemjdoucím naskytla nevšední podívaná. Sledovat mohli natáčení videoklipu k nové písničce Andrey Kalousové a Marie...

22. července 2024  15:52

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Stříbrný dům v Jihlavě láká. Jako první v něm přespal architekt

Od slavnostního otevření Stříbrného domu v Jihlavě uplynuly přibližně dva měsíce, zájem lidí o prohlídku přitom neupadá, spíše naopak. Do krajského města Vysočiny míří s cílem prohlídnout si právě...

21. července 2024  10:19

Miniatura Slovanské epopeje malovaná pírkem havrana se dostala do knihy rekordů

V pelhřimovské expozici je v současné době k vidění i slavná Slovanská epopej Alfonse Muchy. Tedy přesněji řečeno její miniaturní provedení od jihlavského akademického malíře Jana Jiřího Rathsama....

26. července 2024  15:53

Malého chlapce pokousal na hlavě pes, hocha přepravil do nemocnice vrtulník

V Hodicích na Jihlavsku pes vážně pokousal malého chlapce. Událost se stala v pondělí večer. Záchranáři zraněného hocha letecky převezli s vážným zraněním do nemocnice v Brně. O napadení informoval...

26. července 2024  15:18

Sklárny ve Světlé postaví centrální sklad, výška 30 metrů se nelíbí všem

Průmyslová zóna na východním okraji Světlé nad Sázavou by se mohla výrazně rozrůst. Nové skladové prostory tu chce budovat sklárna Crystal Bohemia. Pro úspěšné zahájení výstavby je ale třeba změnit...

26. července 2024  12:02

Sprinterský talent Kubelík: V Paříži asi nervózní budu, pomáhá mi povídání

Příběh atleta Eduarda Kubelíka patří do kategorie těch, kterým na první poslech člověk skoro odmítá uvěřit. Kluk, kterého učitel tělocviku na podzim roku 2018 přemluvil, aby se zúčastnil...

26. července 2024

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Můj syn Xavier zemřel, říká Musk o transgender dceři. A chce zničit „virus woke“

Miliardář Elon Musk tvrdí, že byl podveden, když dovolil svému synovi stát se transgender ženou. V rozhovoru s...

Ruská kráska Sofja Lebeděva šla donaha v seriálu Vikingové: Valhalla

Bývalá gymnastka Sofja Lebeděva (30) potěšila fanoušky seriálu Vikingové: Valhalla, když se v jedné ze scén nového dílu...

Sto tun obilí za hodinu. Na Hané mají výjimečný kombajn, jeden z patnácti na světě

Až sto tun obilí dokáže za hodinu sklidit nový kombajn CR11 firmy New Holland, který vyjel do obilných lánů v okolí...

Rozvádím se, oznámila dubajská princezna na Instagramu manželovi a jeho milenkám

Dubajská princezna Mahra (30) a její manžel šejk Mana Bin Mohammed Al Maktúm (25) se po loňské svatbě rozvádí. Dcera...

Olympiáda je festival sexu pro sportovce, potvrzují bývalí účastníci

Olympijská vesnice mi dala za dva týdny víc sexu než zbytek mého života, tvrdí bývalý olympionik Matthew Syed....