Minulost skrytá pod zemí ve všech jejích souvislostech. To je obor, kterým se už dlouhá léta zabývá s kolegy a spolupracovníky archeolog Petr Hrubý, vedoucí terénního pracoviště obecně prospěšné společnosti Archaia Brno v Jihlavě.
Petr HrubýArcheolog, od roku 2002 vedoucí terénního pracoviště Archaia Brno. Narodil se v roce 1973 v Praze. Na vysoké škole vystudoval obor archeologie - pravěká historie. Dělá archeologické výzkumy, vyučuje, publikuje v Česku i v zahraničí. |
Loňský rok byl pro jihlavské archeology poměrně úspěšný. K jejich zajímavým nálezům patří například odkrytí zaniklého středověkého sídla u Kostelce u Jihlavy. Významné byly i nálezy objevené při rekonstrukci jihlavské Základní umělecké školy na Masarykově náměstí. Výzkum raně novověkého pohřebiště provedli také v souvislosti s rekonstrukcí Horáckého zimního stadionu.
Stavební činnost stála i za objevem několika dřevěných pozůstatků zařízení na úpravu rud z Vrchlického ulice - nedaleko letecké záchranné služby v Jihlavě. "Právě posledně jmenované bych asi zařadil k drobnostem loňské výzkumné sezony, které mne však obzvlášť potěšily," říká archeolog Petr Hrubý.
Co dělá archeolog v zimě?
Té typické terénní práce je samozřejmě v tomto období méně. Soustředíme se tak zejména na laboratorní a digitální zpracování nálezů, terénní dokumentace a na tvorbu nálezových zpráv, které se o provedených výzkumech podávají. Ale naše práce nejsou jen záchranné archeologické výzkumy. Podílíme se na vydavatelské a publikační činnosti, účastníme se aktivně vědeckých konferencí a působíme i pedagogicky.
Vedoucí výzkumu Jana Mazáčková ukazuje jedny z posledních nálezů - koňská udidla.
Kde vyučujete?
Spolu s kolegou doktorem Petrem Hejhalem vyučujeme na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě v rámci Univerzity třetího věku. Přednášíme také na univerzitách, kde je archeologie součástí denního studia. V minulosti jsme měli i několik přednášek v zahraničí. Já sám se nyní připravuji na přednášku na univerzitě v Mnichově. Naše témata vždy vychází z vlastních výzkumů. Specialitou kolegy Petra Hejhala je raný a vrcholný středověk s důrazem na zrod kulturní krajiny. Já sám se věnuji hlavně studiu starého hornictví a hutnictví.
Pracoviště společnosti Archaia je v Jihlavě od roku 2002. Působíte v rámci celého kraje?
V loňském roce jsme s jistou skromností oslavili deset let svého působení v regionu. Obecně prospěšná společnost Archaia má svou centrálu v Brně a jejím hlavním odborným směřováním je výzkum Brna ve všech souvislostech. Postupně ale vznikla potřeba hledat k vývoji Brna analogie v jiných městech, přičemž jako nejvhodnější se jevilo někdejší královské město Jihlava. Záhy bylo zřejmé, že pokud budeme chtít chápat minulost Jihlavy, nelze se omezit pouze na její historické centrum, ale že bude nezbytné všímat si celého regionu a studovat jeho vývoj a specifika. Mezi ně patří stříbrorudné hornictví, provozované na Vysočině od 13. století. Postupně se tak zrodila zcela nová koncepce našeho jihlavského pracoviště, založená na výzkumu celého regionu Vysočina s důrazem na vývoj ve středověku.
Loni jste měli zajímavé objevy v Jihlavě a okolí...
Například v Kostelci u Jihlavy jsme při výstavbě čističky zkoumali v záplavovém území řeky zaniklé středověké sídliště či dvorec. V lokalitě jsme nalezli četné fragmenty velmi staré keramiky a velmi pěkné pozůstatky pecí. My zatím přesně nevíme, k čemu pece sloužily, ale když budeme hovořit o hospodářském a výrobním zázemí na okraji oné osady či dvorce, tak příliš nepochybíme. Podle keramiky by se s opatrností dala lokalita datovat možná do první poloviny, či snad dokonce první třetiny 13. století. Byl by to tak doklad osídlení v samotných počátcích vrcholně středověké kolonizace horního poříčí řeky Jihlavy.
Titěrný, ale cenný. Další z nálezů archeologů u hradu Rokštejna.
Měli jste nějaké indicie, že tam takový archeologický nález bude?
Kostelec je velmi starým sídlem a Kostelecko je územím, kudy vedly staré dopravní koridory. Z Kostelce pochází díky výzkumu Muzea Vysočiny zajímavá kolekce štípaných kamenných nástrojů svědčících o tom, že údolí Jihlavy bylo lidmi využíváno již v době kamenné. Při stavbě čističky jsme proto byli velmi obezřetní, protože předpoklad, že tam něco najdeme, byl opravdu velký.
Ale to nebyla jediná lokalita, kde jste pracovali.
Byli jsme ve spolupráci s Muzeem Vysočiny v Jihlavě i u rekonstrukce jihlavské základní umělecké školy. Archeologický výzkum se týkal interiérů i dvorku, přičemž ale nejzajímavější nálezy byly ve sklepích. Bylo zde dokumentováno mnoho dochovaných dřevěných stavebních prvků, které jsou jedinečným dokladem prvotní dřevo-hliněné fáze zdejších měšťanských domů, předcházející pozdějším domům kamenným. Dnešní laboratoře dokážou dobře dochovaná dřeva pomocí metody dendrochronologie, to je na základě letokruhů, celkem přesně datovat. Právě díky tomu bylo zjištěno, že dřeva použitá při stavbě nejstarších kamenných sklepních jader byla sražena v letech 1259 až 1260. To jsou nejstarší přímá data dokládající výstavbu středověkého královského města Jihlavy. Mimo jiné se dost shodují s tím, co jsme zjistili v roce 2004 při rekonstrukci jihlavské radnice.
Jaký "nejstarší" nález se vám loni povedl?
Dohlíželi jsme na stavbu obchodního centra pod leteckou záchrannou službou v jihlavské Vrchlického ulici. Je to téměř v místě významného středověkého rudného ložiska, takzvaného Starohorského couku. Při stavbě kanalizační šachty se podařilo nalézt několik metrů pod povrchem sedimentární vrstvy související s někdejším potokem, který dnes již neexistuje. V nich pak byla dochovaná jednoduše opracovaná dřeva, která byla téměř jistě součástí zařízení na úpravu rud. I zde bylo možné získat dendrochronologická data, takže víme, že stromy byly pokáceny v letech 1238 až 1239. To je doba, která o pár let předchází vlastnímu založení města Jihlavy. Tento nález také svým způsobem dokládá nejspíš úplné počátky hornické činnosti na starohorské dislokaci západně od města, spojené s dobýváním stříbrných rud.
U jakého nejcennějšího či největšího objevu jste v minulosti byl?
Archeolog to takhle vůbec nevnímá, nedá se na to jednoduše odpovědět. Osobně považuji asi za nejvýznamnější archeologické odkryvy ty, které se uskutečnily před lety v západní části Jihlavy u Horního Kosova, sídliště Na Dolech a Starých Hor. Měli jsme na čtyřech hektarech možnost zkoumat pozůstatky rozvinuté hornické aglomerace ze 13. století. Byly tam objeveny části technických zařízení na úpravu rudy nebo zbytky obydlí horníků či ústí šachet. To vše bylo provázeno nálezy pestré hmotné kultury, mezi níž vynikal slitek velmi čistého stříbra, což patří obecně k nálezům spíše ojedinělým. Vážil asi 36 gramů. V době, kdy byl odlit, by se z něj dalo vyrazit 40 až 50 tehdejších mincí. A to není málo. Z objevů v okolí Jihlavy bych asi vyzdvihl tři roky starý plošný odkryv podobné rozsáhlé hornické osady ze 13. století nedaleko Černova u Horní Cerekve. Ta byla výjimečná komplexností pozůstatků jednotlivých fází úpravy rud až po jejich tavbu. V nivě potoka tam díky přírodním podmínkám spočívaly 750 let staré dřevěné pozůstatky technického vybavení středověkých úpravárenských provozů. Těžko říct, kdy se něco takového poštěstí podruhé.
Co se děje s těmi nálezy? Vy je objevíte, část vyzvednete, ale co s tím, co vyzvednout nelze?
Princip záchranného archeologického výzkumu spočívá v tom, že všechno, co je ohroženo stavební činností, musí být zdokumentováno a movité nálezy, například mince, keramika, sklo, železné předměty, vyzvednuty. Tyto nálezy se po očištění a zakonzervování stávají součástí muzejních sbírek. Mnohé z nich mohou lidé vidět na výstavách. Nemovité archeologické situace, jako třeba pece, příkopy, pozůstatky obydlí, ohnišť a podobně, ty je nutno co nejlépe zdokumentovat a podle možností z nich odebrat vzorky. Tyto situace jsou totiž stavební činností vždy zničeny. Z tohoto pohledu leží na archeologovi zodpovědnost za to, aby takto ohrožený přímý a jedinečný důkaz o minulé činnosti člověka co nejvšestranněji zdokumentoval, poněvadž následkem stavební činnosti jednou provždy přestane existovat.
Záchranný stavebně archeologický průzkum hradí investor?
Většinou ano. Určuje to přesně zákon. Pokud někdo například staví dům či garáž, tak výzkum hradí archeologická instituce, kdy část nákladů může být hrazena podporou od státu prostřednictvím ministerstva kultury a následně Národního památkového ústavu.
Jihlavské pracoviště společnosti Archaia Brno loni oslavilo deset let. Vede ho Petr Hrubý.
Není tajemstvím, že ne všichni investoři archeology na svých stavbách vidí rádi. Stavba se jim prodražuje, stojí... Stává se vám, že nějaký nález záměrně zamlčí?
Velmi korektně se k archeologii staví orgány veřejné správy či samotný stát. Ne vždy jednoduché jsou v tomto směru archeologické výzkumy na objektech ve správě některých církví. Samozřejmě v praxi jsem se setkal i s případy, kdy se stavebník různými způsoby brání povinnosti archeologický výzkum umožnit, natož ho pak uhradit. Rozsah stavební činnosti bagatelizuje nebo jej neoznamuje v souladu se skutečností. Jindy se třeba oznámení o stavební činnosti objeví až dlouho po zahájení stavby, či dokonce před kolaudací. Je-li zřetelné, že to je záměr nebo že takovou stavbou došlo k narušení archeologických nálezů, tak i ze zákona musíme postupovat tvrdě, což končí správním řízením a samozřejmě pozastavením stavby. Ale neděje se to často a vyloženě nepřátelské mínění vůči nám není. To bychom neexistovali už deset let.
Mohou se lidé seznámit s výsledky archeologického bádání?
Ano. V muzeu se každoročně pořádají výstavy věnované archeologii a přednášky pro veřejnost. Podíleli jsme se i na vzdělávacím projektu pro základní školy Za vědou do muzea. O naší výzkumné práci referujeme i na svých internetových stránkách. Specifickou formou prezentace je pořádání konferencí. V letošním roce se bude na podzim konat naše pravidelná konference Stříbrná Jihlava, zaměřená na dějiny hornictví.
A co publikační činnost?
Například v roce 2009 vyšla rozsáhlá kniha o dějinách Jihlavy, na jejímž vzniku jsme se podíleli. V současné době vzniká ve stejném vydavatelství kniha nová, o dějinách Pelhřimova, i zde se s kolegou Petrem Hejhalem snažíme, aby se tam objevily nové a původní poznatky o minulosti regionu. Vedle toho se kolega Hejhal podílí i na vzniku další knihy o dějinách Humpolce. Další formou zpřístupňování archeologie veřejnosti je čerstvě zprovozněná Internetová encyklopedie dějin Brna. Ta má i svůj jihlavský modul, tedy samostatnou encyklopedii Jihlavy. Obsah jsme vytvořili ve spolupráci s Muzeem Vysočiny.
