Úpravy za zhruba 20 milionů korun se týkají dvou Národních přírodních rezervací (NPR) - Radostínského rašeliniště a Dářka. Obě se nacházejí v blízkosti největšího rybníka na Vysočině u obce Radostín. Mají zlepšit stav obou cenných ploch, kterým dává zabrat mimo jiné sucho.
Větší zásahy čekají podle Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) především třicetihektarové Radostínské rašeliniště rozkládající se mezi rybníky Velké a Malé Dářko. Tam se ještě do druhé poloviny minulého století těžila rašelina, čímž je místo poznamenané.
„Hladina vody na degradovaných plochách postupně klesá. To vede k vodnímu deficitu v typických rostlinných společenstvech, která jsou navíc ještě utlačována náletovými dřevinami. Postupně se tak ztrácí původní předmět ochrany a dalo by se říci, že se oblast v podstatě mění v les,“ popsal Václav Hlaváč, ředitel Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
Cenné a pro rašeliniště typické porosty bělostně ochmýřených suchopýrů tak již například místy nahradily spíše nežádoucí trávy, jako je třeba rozpínavá třtina.
Vodu má udržet ucpání odvodňovacích kanálů
„Naším cílem je hlavně navýšení hladiny vody v lokalitě, což by mělo vést k obnově funkčního rašeliniště, které je pak i schopné vodu lépe zadržovat,“ uvedl Václav Hlaváč.
Zavodnění má být dosaženo ucpáním a přehrazením stávajících odvodňovacích kanálů, které byly v minulosti vybudovány právě kvůli získávání rašeliny. Ta se těžila takzvaným borkováním, kdy se z rašelinné hmoty dlouhým rýčem ukrajovaly kusy ve tvaru cihel. Následně se získané kvádry sušily a využívaly jako palivo.
Navýšení hladiny vody v přírodní rezervaci ale nebude jediný zásah, jenž v dohledné době Radostínské rašeliniště čeká. Na zarůstajících plochách je plánováno také odstranění náletových dřevin, někde však i drnů a svrchních vrstev zeminy.
„Je to metoda, která se v praktické ochraně přírody používá poměrně často a má dobré výsledky. Ze semenné banky, která je v zemi uložená, se díky tomu obnoví druhově pestré původní travnaté plochy,“ vysvětlil Hlaváč.
Ve výsledku tak bude Radostínské rašeliniště nejen více zavodněné, ale i otevřené, což by mělo vytvořit vhodné podmínky pro ohroženou flóru i faunu, zvláště pak hmyz.
V lokalitě žijí stovky druhů motýlů a vážek
Rašeliniště kolem Velkého Dářka jsou domovem mimo jiné motýlů, jichž tam bylo zjištěno několik stovek druhů, nebo vážek. Například vážka jasnoskvrnná, druh, který je předmětem ochrany Evropsky významné lokality (EVL) Dářská rašeliniště, vyhledává otevřená „oka“ - volné tůňky v rašelinných plochách. Ty jsou dnes právě zarůstáním ohroženy.
Evropsky významná lokalita
|
Mezi druhy, jež z Radostínského rašeliniště už vymizely, patří třeba motýl žluťásek borůvkový. Z rostlin, které se v rašeliništích vyskytují, jsou známé kromě jiného porosty mechu rašeliníku, klikvy nebo borovice blatky - jedná se o jediný její výskyt na Vysočině.
Revitalizací projde i NPR Dářko, která se rozkládá na ploše téměř 69 hektarů v lesích jižně od Radostína. Tato lokalita u Velkého Dářka představuje původní rašeliniště, jelikož tam se rašelina v minulosti netěžila. Z tohoto důvodu ochranáři do jádra rezervace zasahovat nebudou a ponechají jej přirozenému vývoji.
„Revitalizace se bude týkat okrajových částí po obvodu rašeliniště, které jsou aktuálně vysycháním ohroženy nejvíce,“ nastínil Hlaváč s tím, že jde o pozůstatek někdejšího odvodňování navazujících hospodářských lesů.
Veškeré plány ochranáři konzultují s majiteli pozemků, což je převážně společnost Kinský Žďár. „Vzájemně se domlouváme na tom, jak se bude projekt řešit dál, úzce spolupracujeme. Naší snahou je, aby potřebná revitalizace proběhla, ale aby nám to zároveň do budoucna umožnilo některé části pozemků, kde je hospodářský les, nikoliv les zvláštního určení, obhospodařovat,“ vyjádřil se Jan Sovák, lesní rada společnosti Kinský Žďár s tím, že navýšení hladiny podzemní vody by mělo prospět i lesním porostům, jež jsou suchem rovněž sužovány.
Projekt revitalizace Dářských rašelinišť je nyní v přípravě, o dotaci plánuje AOPK ČR žádat v první půli příštího roku. Samotné práce by pak mohly začít už koncem roku 2022, nebo v roce 2023.
