Výskyt této drobné a kdysi hojné rybky, která je citlivá na čistotu vodního prostředí, byl na Ranském potoce nejprve prokázán v roce 2011. Šlo tehdy o teprve třetí takovou lokalitu v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy, kde byla přitom v minulých desetiletích její přítomnost opakovaně zjištěna.
„V roce 2016 tam proto byly na podporu střevlí vybudovány celkem tři tůně. Měly sloužit mimo jiné jako útočiště v době sucha. V následujících letech však kvůli nedostatku srážek voda v potoce ubývala, až roku 2018 potok zcela vyschnul. A to včetně tůní, což se do té doby nikdy nestalo,“ popsala vývoj Kateřina Fialová z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), Správy CHKO Žďárské vrchy.
S vymizením vodního prostředí zmizely i chráněné střevle. Při podrobném ichtyologickém průzkumu, který ochranáři na Ranském potoce a jeho přítocích v roce 2020 provedli, nebyla už jejich přítomnost zjištěna.
O to větší překvapení na pracovníky AOPK čekalo při náhodné kontrole lokality na sklonku letošních letních prázdnin. Severní část potoka byla totiž už při pohledu ze břehu plná potěru rybek, které se nápadně podobaly právě střevli.
„Následný průzkum potvrdil neuvěřitelné. Skutečně se jednalo o potěr střevle potoční,“ vylíčila Fialová.
Podobné překvapení čekalo i u Leštiny
Dodala také, že lokalita v ranské národní přírodní rezervaci nebyla jedinou v Kraji Vysočina, kde se ochranáři s tímto ubývajícím živočišným druhem již pomalu loučili.
„Stejně neutěšeně vypadal také Chlumský potok u Leštiny u Světlé. Zázrak se však konal i tam. Předběžné výsledky průzkumu výskytu střevle potoční na Vysočině, prováděné v návaznosti na tvorbu regionálního akčního plánu pro tento druh, potvrzují přítomnost druhu rovněž na této lokalitě,“ shrnula poznatky Fialová.
Střevle potočníChráněný druh ryby, jež byla u nás kdysi hojná. Početnost v řadě regionů však silně klesla a v rozsáhlých oblastech již střevli nenajdeme. Příčinou je hlavně znečištění vod, úpravy toků a v poslední době i extrémní sucha. Vyskytuje se hlavně v čistých, neznečištěných tocích horských a podhorských poloh, případně i ve stojatých průtočných vodách s dostatkem úkrytů. Žije skupinově, tvoří hejna. V podmínkách České republiky dorůstá do cca 10 cm. Obvyklá délka života je tři až pět let. Zdroj: AOPK ČR |
Skutečnost, že se na obou potocích opět vyskytují ryby - a především pak střevle potoční, je podle ní především ukázkou neuvěřitelné schopnosti přírody poradit si nejenom s nešetrnými zásahy člověka, ale také s následky klimatických anomálií. Kde a jak ryby náročná suchá období přečkaly, bude předmětem dalšího bádání odborníků.
V Kraji Vysočina jsou známy ještě přibližně dvě desítky oblastí, kde střevle potoční žije. Přímo v CHKO Žďárské vrchy se jedná ještě o Mlýnský potok u Velké Losenice nebo o lokalitu při vodní nádrži Staviště nacházející se přímo u Žďáru nad Sázavou. Tam byly, stejně jako tomu bylo v případě Ranska, vybudovány pro střevle tůně. Nyní slouží nejen chráněným rybkám, ale i dalším živočichům, například obojživelníkům.
