Podle Drlíkové je výjimečné, že by schizofrenik zaútočil tak brutálně. Někteří svědci vypověděli, že útočnice vypadala jako pod vlivem drog. To se ale podle vyjádření policejního zdroje nepotvrdilo.
„Když se užívají drogy zároveň se závažnou duševní chorobou, nemoc se zhoršuje. Z člověka se může stát i neřízená střela,“ zdůraznila však šéfka nemocnice.
Lékař vždy pacienta s duševní nemocí upozorní, že nesmí brát drogy.
„V praxi, pokud ta žena ke své chorobě užívá drogy, pak je situace daleko horší, než kdyby duševní onemocnění neměla a byla ‚jen‘ zfetovaná. Její chování je více nevyzpytatelné a nebezpečnější. I když se mohlo klidně stát, že by do té školy přišel nějaký zdrogovaný člověk zvenku, aniž by prošel psychiatrií,“ míní ředitelka nemocnice.
„Byla u ní ochranná ústavní psychiatrická léčba, která někdy trvá půl roku, někdy rok a někdy i pět let, vždy záleží na zdravotním stavu. Podstatné je, jak léčba pokračuje dál a jak je pod kontrolou. Jestli chodí ambulantně k psychiatrovi, užívá předepsané léky a jaké má sociální zázemí. Otázkou zůstává, jestli ten systém ambulantní léčby byl nastavený správně a hlavně jestli byl dodržován,“ naráží na příběh ženy z Ostravska Drlíková.
Schizofrenik může slyšet hlasy nebo se cítit pronásledovaný
Podle informací MF DNES měla žena vyrazit do Žďáru, protože zde má někoho známého, možná dokonce část rodiny. Nešlo tedy zřejmě o úplně náhodnou návštěvu.
Otazník však stále visí nad tím, proč si jako místo útoku vybrala právě obchodní školu.
U každého člověka s duševním onemocněním může mít nemoc jiný průběh. U některých forem se schizofrenie projevuje například tím, že se dotyčný obává, že je pronásledovaný, že ho někdo zabije. Může také například slyšet hlasy, ty mu třeba říkají, že má někoho pobodat.
Může vražedkyně pocítit lítost nad svým jednáním?
„Pokud by šlo o atak pod vlivem drog, tak si čin po vystřízlivění uvědomí. Kdyby se však jednalo o chorobu, která se dekompenzovala (zhoršila - pozn. red.) během několika dní či týdnů, tak si to, co spáchala, neuvědomuje. Má jenom až po nějaké době pocit sebeobrany, třeba že se musela bránit nějakému nepříteli,“ pravila Drlíková.
„Nechtěla bych, aby takto nemocní byli skandalizovaní a společnost k nim zaujímala negativní postoj. Společnost si musí definovat, kde končí ochrana jedince a začíná ochrana společnosti, nebo naopak,“ uzavřela dlouholetá ředitelka Psychiatrické nemocnice v Jihlavě Zdeňka Drlíková.
Útočnici ve středu poslal jihlavský soud do vazby. Umístěna je nyní v brněnské vazební věznici (více čtěte zde).
