„On nám to snad dělá naschvál,“ zoufají často blízcí těch, u nichž se začíná rozvíjet druh demence, již neuropsychiatr Arnold Pick jako první popsal. Takovým pacientům se brzy, i kolem padesátky, nepříjemně změní osobnost. Poruchy paměti nastupují zpravidla až později.
Frontotemporální demence jsou po Alzheimerově chorobě druhými nejčastějšími degenerativními onemocněními mozku člověka.
Arnold Pick, který základy poznání v této oblasti položil, se narodil 20. července 1851 v domě na nároží Zámecké a Hornoměstské ulice ve Velkém Meziříčí.
„Dům je to dnes trochu omšelý, rodině Picků nepatřil, byli tam v podnájmu,“ říká historička z velkomeziříčského muzea Marie Ripperová.
Kde se Arnold Pick narodil, to ji donutili zjistit z archivních materiálů zvědaví tazatelé ze zahraničí.
„Například psali odbornou práci a chtěli ji ozvláštnit detaily z raných let světově uznávané osobnosti. A tak už moje fotka putovala do Japonska i do Spojených států amerických,“ prozradila.
Arnoldovi židovští strýcové se nechali pokřtít
Jak vypátral velkomeziříčský archivář a historik Martin Štindl, Arnold Pick se narodil do rodiny židovského obchodníka Jindřicha Picka, kterému se říkalo Jáchym.
Maminka Františka, rozená Beerová, pocházela z židovského ghetta z dvacet kilometrů vzdálené Třebíče. Doma se mluvilo německy.
Arnoldovi židovští strýcové z Meziříčí se nechali pokřtít. To jim přineslo snadnější možnost uplatnit se v monarchii, která do roku 1848 židy perzekuovala.
„Strýc Salomon se tak posléze stal zemským školním radou v Salzburgu, strýc Hermann okresním soudcem,“ zjistil Štindl.
Arnoldův tatínek Jindřich měl s Františkou ještě syny Eduarda a Roberta. Po její smrti se znovu oženil s Leontýnou rozenou Franklovou. A rodina se dál utěšeně rozrůstala. Arnoldovi přibyla sestra Karolína a bratr Arnošt, který se později stal továrním ředitelem v Německu.
Po Pickovi je pojmenována cena pro nejlepší publikaci
Arnold vystudoval medicínu na vídeňské univerzitě, kde roku 1875 získal doktorát. Krátce působil v Berlíně, ale pak zakotvil v Praze.
Jeden konkrétní případ FTDPacient ve věku kolem padesátky se objevil na oddělení s tím, že se pravděpodobně chová účelově. Maximálně má možná poruchu bez postižení mozku. Muž se v té chvíli nacházel ve svízelné situaci. Žil s partnerkou, ale zároveň byl ženatý. Obě ženy na něj vyvíjely značný tlak. Muž postupně začal mluvit telegraficky, až přestal mluvit úplně (během 1 roku). Pak ale odstartovaly poruchy chůze (nemohl se rozejít, přešlapoval na místě), výrazně slinil - vytékaly mu sliny z úst, měl poruchy rovnováhy s pády. Na povel nedokázal sám otevřít ústa nebo otevřít/zavřít oči, ale když dával sousto do úst, tak ústa reflexně otevřel a v noci spal se zavřenýma očima. Velmi rychle se z něho stal pacient upoutaný na lůžko s poruchou polykání a hybnosti, všemu ovšem rozuměl, i když nedokázal vydat ani hlásku. Zvládl jen hlavou zakývat a vyjádřit odpověď formou „ano“ nebo „ne“. Nedokázal psát (zapomněl, jak se píšou písmena). Zemřel do 3 let od počátku nemoci na zápal plic jako ležící pacient. Byla diagnostikována po smrti při patologickém vyšetření mozku FTD, v tomto případě bez Pickových tělísek. Muži se ukládal v mozku specifický typ bílkoviny. Irena Rektorová, vedoucí centra pro kognitivní poruchy 1. neurologické kliniky lékařské fakulty Masarykovy univerzity, fakultní nemocnice u sv. Anny Brno. |
Na pražské německé univerzitě se stal nejdříve docentem psychiatrie a neurologie (1878), v roce 1886 pak byl jmenován profesorem psychiatrie a přednostou psychiatrické kliniky.
„Současně byl v letech 1880 až 1886 ředitelem nového zemského ústavu pro choromyslné v Dobřanech,“ uvádí Marie Ripperová.
Napsal mnoho odborných článků a knih. Ve svém výzkumu se zabýval především demencí a popsal některá onemocnění. Vybudoval si takové renomé, že je dodnes považován za nejvýznamnějšího neuropsychiatra, který žil v našich zemích.
V té době existovala v celosvětovém měřítku dvě nejlepší pracoviště, která se na nejvyšší úrovni věnovala výzkumu ve stejné oblasti - Pickovo u nás a Alzheimerovo v Německu.
Po Pickovi je pojmenovaná cena, která se u nás každoročně uděluje za nejlepší prakticky zaměřenou publikaci v oblasti neurologie.
Jejím držitelem je i profesor Ivan Rektor, emeritní přednosta 1. neurologické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Což je jedno z nejprestižnějších pracovišť svého druhu ve Střední Evropě.
Rodina dala světu skvělého neuropsychiatra i výrobce uheráku
Ivan Rektor, i v Americe uznávaný odborník, se ke svému krajanovi Arnoldu Pickovi hrdě hlásí. Při pátrání po jeho rodinných kořenech objevil další zajímavou linku.
„Potěšilo mne, že Arnold nebyl jediný slavný Pick z Velkého Meziříčí. V generaci jeho dědečka Izáka se rozhodl jeden mladý muž z rodu meziříčských Picků k vystěhování. Usadil se v maďarském Szegedu (Segedíně), založil tam velkouzenářství, které vyrábělo a stále vyrábí velmi úspěšný artikl - Pickův salám. U nás známý pod názvem uherák. Dá se tedy říci, že rodina Picků dala světu dva velikány, byť oba působili na zcela odlišných polích,“ glosoval před časem Ivan Rektor v úvodníku odborného časopisu Neurologie pro praxi.
Co to je FTD a Pickova choroba a jak se projevujíNejvýznamnější český „dementolog“ Arnold Pick popsal v roce 1892 demenci s poruchami chování, která posléze dostala jméno po něm: Pickova nemoc. Tělíska, která jsou specifická pro toto onemocnění a potvrzují diagnózu, jsou nacházena po smrti při pitvě nemocného. Je zajímavé, že objev těchto tělísek si připsal Alois Alzheimer v roce 1911 a nazval je po Arnoldu Pickovi. Nemoc dodnes není léčitelná, lékaři se snaží tlumit příznaky. Nyní patří Pickova nemoc mezi spektrum degenerativních onemocnění mozku s demencí, které se nazývá frontotemporální demence (FTD). FTD je třetí nejčastější degenerativní demencí po Alzheimerově nemoci a demenci s Lewyho tělísky. Typicky se vyskytuje v časnějším věku a často se jedná o geneticky vázané onemocnění. Nakonec - vlastní Pickova nemoc je v rámci FTD spektra poměrně vzácná. FTD se projevují poruchou chování - nejčastěji je to odbržděné, neadekvátní a společensky nepřístojné chování nebo naopak apatie bez náhledu na poruchu. A také poruchou řeči, kdy nemocní ztrácejí schopnost se vyjádřit nebo porozumět řeči nebo obojí. Bývají i hybné projevy - nejčastěji ztuhlost, zpomalenost, porucha chůze a rovnováhy. Vyskytují se i další poruchy hybnosti doprovázené zhoršenou výslovnosti, polykáním a obrnami (tzv. syndrom amyotrofické laterální sklerózy). FTD onemocnění jsou často přehlížena při určování diagnózy vzhledem k počátečním psychiatrickým příznakům a časnému věku nástupu chorob (odborníci se setkávají i s třicetiletými pacienty). FTD se ale mohou vyskytovat i později - ve vyšším věku, klidně kolem 70 let, kdy se zároveň vyskytuje nejčastěji i Alzheimerova nemoc nebo demence s Lewyho tělísky nebo demence cévního původu. V tomto věku se často jedná o smíšený typ demence (jednotlivé typy se kombinují). Na naší klinice pacienty s FTD diagnostikujeme poměrně často, ale jsme centrum, proto slůvko často. Obecně vzato je to vzácnější typ demence, většinou s postupnou pomalejší progresí, ale někdy i s rychlou progresí a úmrtím do 3 let věku do počátku onemocnění. Irena Rektorová, vedoucí centra pro kognitivní poruchy 1. neurologické kliniky lékařské fakulty Masarykovy univerzity, fakultní nemocnice u sv. Anny Brno |
