Po Mariánce z Luk nad Jihlavou, která se starala po porodu o korunního prince Rudolfa, syna císaře Františka Josefa I. (o její rodině více čtěte zde), se Marie Ohnsorgová dostala k císařově vnučce Alžbětě Marii. Dcerka korunního prince Rudolfa a jeho manželky Štěpánky Belgické přišla na svět 2. září 1883 na zámku Laxenburg u Vídně.
Princezna Alžběta Marie
|
Marie Ohnsorgová si vzala s sebou do Rakous i svého syna Toníka narozeného 11. června 1883. Jenže s tím, aby mladá mlynářka z Kostelce kojila obě děti zároveň, císařská rodina nesouhlasila.
„První den a první noc zůstalo dítě v pokoji své matky (korunní princezny Štěpánky Belgické, manželky korunního prince Rudolfa - pozn. redakce). Ráno 3. září pak bylo předáno do dětského pokoje do péče kojné, paní Ohnsorgové, a chůvy Tomorové. Odpoledne byl odeslán manželovi paní Ohnsorgové telegram do Jihlavy se sdělením, že si má přijet pro dítě své ženy, protože ta se musí starat výhradně o malou princeznu,“ uvedla Ghislaine Windisch-Graetzová v knize o Alžbětě Marii.
Za německou rodinu se po válce místní postavili
Rod Ohnsorgových žije v někdejším mlýně na okraji Kostelce dodnes. Současný majitel Jan Ohnsorg našel v rodinném archivu snímky, jak mlýn vypadal před přestavbou v roce 1934. Ale kojnou Marii (svou prababičku), ani jejího syna Toníka na fotografiích nemá. Našel „jen“ obraz, který dostala jeho babička ke svatbě.
Fotogalerie |
Ohnsorgovi, to byla německá rodina. Po válce ale odsunuti nebyli. Místní obyvatelé se za ně postavili.
„Obilí mleli i načerno za války, vozili ho do Jihlavy, do pekárny v ulici Matky Boží. Pomáhali, byli to féroví lidé,“ poznamenal Jan Ohnsorg.
Za komunismu připadl mlýn zemědělskému družstvu. Nyní už má rodina své vlastnictví zpět, budova slouží jako sklad obilí. Také se zde šrotuje.
Nahrávka se vzpomínkami vnuka na svou babičku
Kořeny rodu sahají rovněž do Batelova. Tam žije Jan Pelikán, který schraňuje nahrávku se vzpomínkami svého otce. Ten na konci 80. let minulého století povyprávěl o osudu své babičky z matčiny strany, což není nikdo jiný než kojná Marie Ohnsorgová.
Podle jeho slov kojnou pro princeznu Alžbětu Marii vybírali asi z 80 mladých matek, které měly děti zhruba ve věku do jednoho měsíce. Preferovali ty ze zdravého Jihlavska. „Mou babičku vybrali jako nejlepší. Nemusela to přijmout, ale na velké prosby se tomu podvolila,“ uvedl Jan Pelikán starší.
Malému Antonínovi pak Ohnsorgovi obstarali a zaplatili jinou kojnou. Jeho matka byla u císařského dvora asi deset měsíců. Pohybovala se jak v Laxenburgu, kde se princezna narodila, tak i ve vídeňském Hofburgu a na zámku Schönbrunn.
Císař Franz Josef si chodil vnučku pochovat
„Kojení byla jediná její práce, k ošetřování princezny byly chůvy, učitelky, lékař a tak dále. Císař Franz Josef si chodil vnučku pochovat. Mluvit česky neuměl, ale jeho syn - korunní princ a otec dítěte - hovořil s mou babičkou jenom česky. Ona uměla dobře oba jazyky. Plat měla pěkný, ale ne výstřední. Dostala také dosti darů,“ vzpomíná na nahrávce na audiokazetě Jan Pelikán starší.
Za své služby ve Vídni dostala Marie Ohnsorgová mimo jiné stříbrné nádobí od osobního lékaře princezny, také obdržela textilie či kočárek - vše označené císařskou korunou.
„Přístup měla všude volný. I když přijeli mocnáři jiných států, mohla vidět všechno. Třebaže z boku, ale nic jí nebylo odmítnuto,“ zmínil ještě potomek kojné.
Při slavnostním divadle jen kousek od slavné Sisi
Marie Ohnsorgová byla tři dny po porodu na křtinách malé princezny. Konaly se v Laxenburgu. Zámecká jídelna se pro tento účel proměnila v kapli.
„V čele průvodu šla nejvyšší hofmistryně, hraběnka Nosticová, která nesla dítě, vedle ní šla kojná Ohnsorgová ve slušivém národním moravském kroji a dále slečna Tomorová a paní Osanniová. Přistoupily k malému bílému stolu. Císař seděl v krajním křesle vpravo, uprostřed královna belgická a vlevo císařovna Alžběta (přezdívaná Sisi - pozn. redakce). V další řadě seděly arcivévodkyně a vlevo usedli arcivévoda Rudolf a arcivévoda Karel Ludvík,“ vyjmenovala Ghislaine WindischGraetzová.
„Celá Vídeň tehdy byla v Laxenburgu,“ líčil o křtinách mimo jiné dobový vídeňský týdeník Das interessante Blatt. „Bylo to impozantní a slavnostní divadlo,“ potvrdil.
Syn kojné Toník se stal zahradníkem na rakouských zámcích
Ze syna Marie Ohnsorgové Antonína se stal zahradník. Nikoli na Vysočině, ale ve Vídni. Nejprve měl podle toho, co se v rodině traduje, pracovat v Schönbrunnu a pak na jiném zámku – v Schönau. Ten shodou okolností v letech 1909-1928 patřil právě Alžbětě Marii, Toníkově soukojence.
Dohledat však o Ohnsorgovi v Schönau nějaké záznamy, to už není možné. „Bohužel zde nemáme archiv. Vše si vzali dřívější majitelé,“ sdělil Michael Kremser z vedení zámku ležícího přibližně 37 kilometrů od Vídně. „Alžběta Marie tu ale měla zhruba stovku zaměstnanců. A vazba na císařský dvůr zde byla již od roku 1780,“ dodal Kremser.
Antonín se ve Vídni oženil. Se svou manželkou ale žádné děti neměli.
Jan Pelikán mladší si pamatuje, jak z Vídně na Vysočinu chodily od Antonína dopisy. Jako malý kluk chodil s psaními na poštu.
„Vzpomínám si, že babička napsala dopis. Musel být odlepený a já šel na poštu, kde to poštmistr zcenzuroval, dal na obálku známku, zalepil ji a pak teprve dopis mohl odejít,“ popsal muž, který žije v Batelově.
Netají se ani tím, že když se třeba o pouti rodina sešla, tak si hlavně ženy od babičky nechaly vyprávět, jak se její maminka kojná měla ve Vídni a jaké to u císařského dvora bylo. „Mně bylo tenkrát osm deset let, já jsem o to až tak zájem nejevil,“ doplňuje.
