Vláda by o tom, zda se bude u Brzkova těžba připravovat, měla podle premiéra Sobotky rozhodnout do několika měsíců.
Okolní obce se však už dříve vyjadřovaly spíš proti tomuto záměru. Přípravné práce by u Brzkova trvaly šest až sedm let, těžba by měla zaměstnávat stovky horníků asi 16 let.
Podle premiéra se oblast v okolí Bystřice nad Perštejnem musí připravovat na blížící se termín uzavření uranového dolu v Rožné. Těžební závod Geam s 950 pracovníky patří mezi největší zaměstnavatele v regionu.
"Já vidím těžbu v Brzkově jako reálnou alternativu vytvoření pracovních míst," uvedl Sobotka. Pro těžbu je podle něj třeba najít technologie, které co nejméně zatíží přírodu. K projednávání záměru se ještě budou vyjadřovat dotčené obce i kraj.
"Pokud se neobjeví nějaké zásadní negativní argumenty, pak se domnívám, že by vláda měla podpořit zachování zaměstnanosti v regionu a možnost pokračování těžby," doplnil Sobotka.
Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem nejen v Česku, ale i ve střední Evropě. Uranová ruda se tam těží přes půl století. Těžba by měla vydržet ještě čtyři až pět let. "Mezitím zkusíme připravit těžbu na ložisku Brzkov," uvedl v pondělí ředitel Diama Tomáš Rychtařík.
U Brzkova se zatím zásoby uranu odhadují kolem 3 000 tun. Závod Geam, který spadá pod Diamo, zaměstnává 950 lidí, z nich asi 800 na dole a v sousední chemické úpravně uranových rud.
Starostové okolních obcí v pondělí uvedli, že o aktuálním záměru Diama nemají informace. "Pro mě je to úplně nová zpráva," řekl starosta Přibyslavi Jan Štefáček.
Připomněl, že před několika lety samospráva odmítla plány na vytěžení brzkovského ložiska, s nimiž přišla australská firma Uran Limited. Lidé tehdy i přes přísliby finanční injekce těžbu odmítali.
O tom, jak se místní lidé postaví k možné těžbě prováděné státním podnikem, nechtěl Štefáček spekulovat.
O obnovení těžby uvažovaly už i předchozí vlády. "Obě ložiska jsou už z geologického hlediska poměrně dobře prozkoumaná a poměry jsou tam podobné jako ve fungujícím dole v lokalitě Dolní Rožínka. Velkou výhodou výběru těch dvou lokalit je právě i možnost využití funkční úpravny a odkaliště na ložisku Rožná," uvedl už před dvěma roky Vít Kaštovský z ministerstva průmyslu a obchodu.
Zvažuje se stavba vlečky k Brzkovu
Na chemické úpravně s navazujícím odkalištěm u Rožné by se zpracovávala uranová ruda vytěžená u Brzkova, převážely by ji vlaky. Kvůli tomu se zvažuje stavba nové několik kilometrů dlouhé železniční vlečky k Brzkovu.
"Vybudovat odkaliště je obrovský problém a nedovedu si to v lokalitě Brzkov moc představit," podotkl Rychtařík.
Diamo nyní k brzkovskému ložisku pracovává první dokumentaci studie proveditelnosti. Pak bude vláda rozhodovat o případném povolení průzkumu u Brzkova.
Před zahájením těžby uranu u Brzkova by pracovníky dolu mohla ještě v Rožné zaměstnávat ražba obřího zásobníku zemního plynu. Průzkumné práce pro tuto stavbu soukromé investorské společnosti GSCeP potrvají asi do jara příštího roku. Zásobník by pak měl být vybudován do roku 2018.
Podle dříve zveřejněných plánů by v sousedství uranového dolu mohl vzniknout zásobník s kapacitou 180 milionů metrů krychlových plynu. Průzkum kvůli tomu v Rožné začal v létě 2010. Investor tehdy uvedl, že by ražba rozsáhlého systému chodeb pro ukládání stlačeného plynu měla stát kolem pěti miliard korun.
