„Se svolením vlastníka lesa pana Constantina Kinského jsme pramen na etapy upravili. Vyčistili jsme koryto i studánku, pan hajný udělal prořezávku. Rádi bychom pokračovali, až se uvolní opatření a skauti se budou moci scházet. Studánku bychom pak chtěli obložit polním kamením,“ řekl ždárský farář a zároveň duchovní rádce oddílu Vladimír Záleský.
Při čištění se dostali až na jílovité podloží. „Když budeme pramen pročišťovat, může být časem ve studánce třeba i pitná voda,“ doufá.
 |
Letos na jaře si kněz prošel prameny všech řek pramenících v okolí Žďáru, od Chrudimky až po Balinku. „Spojil jsem to s modlitbou za vesnice a města, kterými řeky tečou,“ dodal duchovní. Ten zná několik rodin - a považuje to i za dobrý příklad pro další - které se citlivě starají i o méně známé studánky mimo turistické trasy.
Na mýtině u pramene Oslavy v den svátku patrona skautů svatého Jiří farář Vladimír Záleský odsloužil také mši, což vládní protiepidemická nařízení povolují.
Název oddílu Ochránci pramene odkazuje na historický název bývalého žďárského kláštera (Studnice nebo též Pramen Blahoslavené Panny Marie), ale souvisí i s jeho činností.
„Už když jsme před dvěma roky oddíl zakládali, mysleli jsme na to, že skauti budou mít také poslání pečovat o studánky a měli by mít nějaký ‚svůj‘ pramen, který bude místem srazů, porad nebo slibů,“ připomněl Vladimír Záleský, známý také pod svým skautským jménem Šagi.
Zemana a Fridricha opravili hydrologové
Dosud patřil pramen Oslavy mezi nejzáhadnější prameny tuzemských řek. Určit přesné místo, kde počíná svůj tok Oslava, se v roce 2004 nepodařilo ani tvůrcům populárního televizního pořadu Zpět k pramenům.
V mapách se později objevil takzvaný turistický pramen, který označil tehdejší novoveselský chalupář a nynější prezident Miloš Zeman se svými přáteli u rybníka Velký Babín. Za geografický pramen však platila zdrojnice Matějovského rybníka, kterou pro Národní registr pramenů a studánek v roce 2013 popsal jistý Jiří Fridrich.
Konec nejasnostem udělali před rokem a půl brněnští hydrologové, kteří pramen posunuli k rozcestí U Křížku poblíž lesní cesty ze Žďáru do České Meze. Označili místo ležící jihozápadně od tohoto rozcestí, asi 200 metrů od žluté a 300 metrů od modré turistické trasy.
Lidé z hydrometeorologického ústavu předloni vyšli z přesnějšího digitálního modelu terénu.
„Hledali jsme místo vývěru nejvodnější zdrojnice. Původně teoretická myšlenka se v terénu ukázala jako pravdivá a byla odsouhlasena oběma institucemi, ČHMÚ i Povodím Moravy,“ popsali tehdy hydrologové na svém blogu. Ze tří větví označili jako nejvydatnější tu vpravo, právě vydatnost zdrojnice je pro označení pramenné oblasti stěžejní.
Z Oslavy se rázem stala stokilometrová řeka
Podle Povodí Moravy, které spravuje i řeku Oslavu, souvisí přesné označení jejího pramene s projektem ministerstva zemědělství s názvem Harmonizace říční sítě. Ten má za cíl sjednotit napříč úřady mapové vrstvy vodních toků.
Díky tomu se z Oslavy rázem stala stokilometrová řeka, do roku 2019 měla oficiálně pouze 99,6 kilometru. „Nyní evidujeme Oslavu v délce 101,2 kilometru,“ uvedla mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
Na úpravách kolem pramene se nedávno podílel také hajný Jaroslav Stránský. „Řeka Oslava si zaslouží, aby měla vyznačený pramen. Bude se o něj starat skautský oddíl. Očekávám vyšší návštěvnost lesa, která už je v současné době i tak velká,“ řekl.
Kdy turisty dovede k pramenu kromě dobrého orientačního smyslu nebo mapové aplikace v telefonu také turistické značení, zatím není jisté. „Určitě by stálo zato vyznačit odbočku ze stávajících turistických tras. Rozhodující je slovo vlastníka lesa, proto jsem se spojil s lesním radou společnosti Kinský, ten s oficiálním značením k pramenu souhlasil,“ prozradil Vladimír Sýkora, předseda žďárského značkařského obvodu Klubu českých turistů (KČT). Jak rychle se značení objeví v terénu, bude záležet na tom, kdy se KČT podaří zadat nové cedulky do výroby.
