I když se norek americký v tuzemské přírodě vyskytuje jen něco málo přes půl století, stal se jednou z nejběžnějších kunovitých šelem. "Je velmi schopný predátor, je schopný lovit ryby, raky, obojživelníky, vodní ptáky i plazy. V některých oblastech tak může působit škody třeba na chráněných druzích," vysvětluje vedoucí brodského střediska Agentury ochrany přírody a krajiny Václav Hlaváč.
Norek americkýTato šelma pochází ze severní Ameriky. Do Evropy se dostala v 50. a 60. letech, kdy se zde zřizovaly farmy pro chov norků na kůži, z nichž zvířata čas od času utekla. Zkrachovalí farmáři navíc zvířata vypouštěli do přírody, kde šelmy vytvořily normálně se reprodukující populaci. |
Ochránce přírody toto zvíře děsí ještě z jednoho důvodu, který se zatím nepodařilo detailně prozkoumat. "Norek americký totiž může být také potenciálním přenašečem nemocí, které mohou být přenosné na naše původní kunovité šelmy," říká Hlaváč.
"Je to speciálně aleutská nemoc norků, kterou přenáší podstatná část jeho populace. Na něj je původní zdejší norek evropský velmi citlivý. Při kontaktu s norkem americkým v krátké době onemocní a uhyne. Všude v Evropě, kde je zbytková populace norka evropského, velmi rychle ustupuje," dodává.
Sledované samice se ztratily z dohledu
Norky Hlaváč sleduje dvěma způsoby. Pomocí speciálních fotopastí a vysílačkou. Fotopasti jsou malé kamery umístěné v přírodě, které mají infračidlo a zaznamenávají všechna zvířata, která se ocitnou v zorném poli.
Několik zvířat ochránci odchytili a do břišní dutiny jim implantovali vysílačky. Na dálku tak mají přehled o tom, kde přesně se norci pohybují. "Teď, bohužel, jsme kontakt s oběma zvířaty po roce a půl ztratili," konstatoval Hlaváč.
Václav Hlaváč kontroluje fotopasti nastavené na norka amerického.
"Obě byly samice. Dávali jsme si za cíl sledovat je po dobu reprodukce, tedy péče o mláďata, ta jsme chtěli označit a pak pozorovat, jak budou obsazovat nové oblasti," dodal.
U jednoho vysílače Hlaváč ví, že došly baterky a samici se snaží chytit do pastí. Druhá samice však ze dne na den zmizela.
Ale údajů i bez toho shromáždil dostatek. Ochránci přírody už například vědí, že jsou samci v době rozmnožování schopni urazit neuvěřitelné vzdálenosti. "Jeden ze samců využíval úsek řeky Sázavy od Přibyslavi až po Ledeč nad Sázavou, včetně přítoků je to několik desítek kilometrů," podivil se Václav Hlaváč.
Norci od Sázavy nezlobí
Podle sledování nejsou samci vůbec teritoriální a pohybuje se jich velké množství na jednom úseku. "Takže je jasné, že když se snažíme norka vyhubit v oblasti, kde páchá škody, zvířata ze sousedství lokalitu zase velice rychle obsadí. Hubení norka tak musí probíhat trvale," nabádá. Oproti tomu samice za rok a půl neopustila dva kilometry podél řeky.
Ochránci také s úlevou zjistili, že konkrétně podél Sázavy norci američtí žádné velké škody nepáchají. "Máme celkem jasnou představu o tom, čím se norek živí. Na Sázavě naprostou většinu jeho potravy tvoří potkani a myši, což rozhodně na škodu není," poznamenal Václav Hlaváč.
