Dočkáme se někdy? Tak se ptají obyvatelé Habrů i Polné. Zatímco zdravotničtí záchranáři v Třebíči se minulý týden přestěhovali do nového sídla a jejich kolegy v Moravských Budějovicích to čeká příští rok, vznik dalších výjezdních stanovišť záchranky v menších městech se vzdaluje.
Sídla a počet posádek ZZS
|
A to i přes to, že oběma městům to kraj dlouho sliboval. A že obě splnila vše, co po nich kraj požadoval. "Vykoupili jsme pozemky, zasíťovali, připravili je. Může se začít stavět. Jen nevíme, jestli a kdy k tomu dojde," konstatoval starosta Habrů Jiří Rainiš. Za vše může prodloužení dojezdových dob i nedostatek peněz.
Habry se měly stát jedenadvacátým městem na Vysočině, které bude mít výjezdní stanoviště zdravotnické záchranné služby (ZZS). Kraj i ZZS jejím prostřednictvím chtějí řešit horší dostupnost severního cípu Havlíčkobrodska. Stavba je v plánu. Ale...
"Habry jsou připravené, zatím ale nejsou zařazenou akcí. Do konečného rozhodování se odrazí finanční kondice kraje, priority ostatních gescí i přepočítání dojezdových časů a rozpočtové možnosti ZZS. Termín výstavby není dán," řekla mluvčí kraje Jitka Svatošová.
"Samozřejmě, výstavbu stanoviště záchranky bychom tu uvítali. Ale nebylo by to až tak pro nás jako spíš pro obyvatele okolních obcí. Třeba Vilémovu, Golčovu Jeníkovu nebo Leštině by to pomohlo. Jezdí tam sanity z Brodu a nestíhají," pravil Rainiš.
Zákon stanovuje dojezdové časy vozidel ZZS k pacientům. Na místo by se sanita měla dostat nově do 20 minut, na místo původních patnácti. Podle Rainiše ale i s delším dojezdem jsou na severu Brodska potíže.
Přes dvacet milionů stavba, dalších sedm ročně na provoz
"V současné době máme nedojezdné v termínu jedno procento obyvatel kraje. I když považuji současné rozmístění výjezdních stanovišť za téměř ideální, zřízení dalšího v Habrech by pomohlo," tvrdí ředitelka ZZS kraje Vysočina Vladislava Filová.
V Habrech pro zahájení stavby už vše připravili. Město po složitých jednáních od několika majitelů vykoupilo pozemky. Stanoviště záchranky bude v severní části města, mezi pekárnou a vodojemem u čerpací stanice, u silnice první třídy. Pozemek nechalo zasíťovat, hejtman Jiří Běhounek už si ho prohlédl. "Teď už jen čekáme," prohodil haberský starosta.
Jak dlouho ale bude město čekat, nikdo momentálně neví. Kraj zatím stavbu nového stanoviště nepřipravuje, nemá na ni vyčleněné peníze. "Stavba by přišla odhadem přibližně na dvacet milionů bez daně," uvedla Jitka Svatošová.
Další náklady by přinesl běžný provoz. "V průměru jedno výjezdní stanoviště stojí ročně šest až sedm milionů. Protože jsme závislí zejména na krajských penězích, musel by rozpočet navýšit kraj," vyčíslila Filová s tím, že navýšení plateb od pojišťoven, když se nezvýší počet výjezdů, se očekávat nedá.
Ona sama označila současný počet a rozmístění výjezdních stanovišť ZZS v kraji za velice dobré. Vzhledem k financím a zatížení rozpočtu by ho už ani příliš nerozšiřovala. Zvláště když své tvrzení opírá o zpracovávané matematické modely.
A to jen velmi nerad slyší starosta Polné Jindřich Skočdopole. Polná totiž byla zařazena mezi vhodná nová sídla už několik let. Také tam připravili a na kraj převedli pozemky, byl dokončen dokonce i projekt. Jenže Polnou nakonec další města přeskočila. "Měli jsme být postaveni už před dvěma třemi lety. I s námi by byl dnes stav ideální," poznamenal.
Jediné nové výjezdní stanoviště ZZS na Vysočině, které je už víceméně jisté, se začne stavět v Moravských Budějovicích. To ale nahradí dosluhující stanoviště ve městě. Nebude se tak jednat o rozšíření jejich počtu v kraji. Na Vysočině je nyní 20 stanovišť zdravotnické záchranné služby, na nichž slouží celkem 27 posádek.
