Prach. To je podle krajského odboru pro životní prostředí věc, kterou s Kronospanem chtějí řešit. „Výsledky měření prokazují zvýšenou prašnost v okolí firmy,“ uvedl Rostislav Habán z krajského úřadu. Kraj sleduje kvalitu ovzduší v jihlavské průmyslové zóně od roku 2010. Druhým rokem také provádí měření prašného spadu.
V současnosti mají úřady i další instituce, jako je třeba Česká inspekce životního prostředí nebo Krajská hygienická stanice, dřevokombinát pod ještě větším drobnohledem. Největší tuzemská dřevozpracující firma totiž s ohledem na aktuální zákony žádá o integrované povolení pro pokračování své výroby.
Pro produkci OSB desek již potřebná razítka získala, u výroby dřevotřískových desek je tento proces v běhu.
„Určitě budeme požadovat monitoring prašného spadu v okolí závodu a to minimálně v rozsahu, který prováděl Kraj Vysočina v minulém a letošním roce,“ sdělil MF DNES Habán. Je možné, že přibudou i další požadavky na firmu.
Zástupci úřadů, institucí i Kronospanu se sejdou také na ústním jednání. „Bude se konat pravděpodobně začátkem ledna,“ doplnil Josef Klečanský, rovněž z krajského odboru životního prostředí.
Filtr za stamiliony korun i hromady pilin v areálu
Podle ekoložky Kronospanu Magdalény Pecnové je hlavním opatřením proti znečišťování ovzduší instalace v pořadí už druhého filtračního systému UTWS.
Množství emisí do ovzduší z jihlavského Kronospanuv tunách za rok Rok 2014 Kronospan OSB Rok 2013 Kronospan OSB Rok 2012 Kronospan OSB Rok 2011 Kronospan OSB Zdroj: Integrovaný registr znečišťování |
„Díky tomu jsme snížili emise prachu o 94 procent a nyní pracujeme s nejmodernější technologií hluboko pod běžně stanovenými limity. Náklady na druhý UTWS systém byly v úrovni 600 milionů korun,“ sdělila Pecnová k zařízení, které už na komíně Kronospanu funguje od předchozího roku. O 95 procent klesly emise formaldehydu.
Počet stížností lidí či firem z okolí Kronospanu se jak podle Pecnové, tak i Jindřicha Petrlíka z ekologické organizace Arnika snížil.
Zcela ale nevymizely. Týkaly se třeba úletů z hald pilin a odpadního dřeva k recyklaci v areálu. Toto Kronospan v případě potřeby kropí.
„Pokud k nějaké stížnosti dojde, snažíme se ji řešit dodatečnými opatřeními,“ dodala ekoložka dřevařského podniku.
Prašnost je měřená v okolí Kronospanu, zatím však nikoli přímo v areálu závodu.
Kronospan také s odbornými firmami rozpracovává některá protihluková opatření. „Ta budou průběžně realizována. Náklady ještě nelze přesně odhadnout,“ uvedla bez dalších podrobností Pecnová.
Kronospan v Jihlavě zaměstnává okolo 650 lidí. Podle Jindřicha Petrlíka z Arniky se oba provozy podniku v minulém roce zlepšily, pokud jde o vypouštění rakovinotvorného formaldehydu do ovzduší.
Začátek v době dovolených
„Ale s chválou bychom raději ještě počkali na vývoj za rok. Už se nám stalo, že jsme jeden rok Kronospan chválili za výrazný pokles emisí formaldehydu, ale ty se následující rok opět výrazně zvedly,“ vysvětlil zdrženlivost Petrlík.
Kraj by podle něj mohl firmě stanovit přísnější limity pro formaldehyd. „Pokud by Kronospan měl opravdu nejlepší dostupnou technologii, neměl by se toho bát. Ten stávající limit pro provoz OSB desek totiž umožňuje klidně návrat k vyšším emisím formaldehydu, než firma ohlásila za rok 2014,“ uvedl Petrlík.
K aktuálnímu řízení o integrovaném povolení podotkl ještě jedno: „Obě řízení - jak pro OSB, tak pro dřevotřískové desky - byla zahájena 7. července, tedy v době prázdnin a dovolených.“ Termín pro přihlášení se do tohoto řízení jako účastník Arnika propásla. „Vím, že je to pro nás chabá omluva, ale jen upozorňuji na zajímavý moment,“ dodal Petrlík.
Stavební uzávěra? Na papířeV okolí dřevokombinátu Kronospan už dávno neměla být žádná bytová zástavba, žádné rodinné domy. |
