V krajském kole ankety mohli čtenáři hlasovat do 11. června. Krajský unikát s nejvíce hlasy postoupí do celostátního finále, které začalo ve čtvrtek 12. června v poledne a skončí o půlnoci 19. června. Pro celostátní výběr můžete hlasovat zde.
V krajské anketě na Vysočině od čtenářů iDNES.cz získal nejvíce hlasů, 103, nedokončený most "válečné" dálnice, který končí nad hladinou vodní nádrže Švihov u Lokte na pomezí Vysočiny a Středočeského kraje.
O pouhých jedenáct hlasů méně pak získala hadcová step u Mohelna na Třebíčsku. Třetí skončil unikátní tyfový židovský hřbitov nedaleko Havlíčkova Brodu.
Výsledky hlasování zde |
Jaká je bližší charakteristika míst, ze kterých čtenáři vybírali v krajském kole ankety?
1. Trpaslíci na rozpáleném toxickém hadci
Pozoruhodná nefalšovaná step nad kouzelnými meandry řeky Jihlavy, plná rostlin, které v mnoha případech jinde nenajdete. A které i díky zvláštnímu toxickému podloží dorůstají jen do trpasličích forem.
To je základní charakteristika velmi vzácné hadcové stepi u Mohelna na Třebíčsku. Tato národní přírodní rezervace, jedna z nejcennějších oblastí u nás, dostala jméno podle hadce. Tmavé toxické horniny, jež vytváří extrémně suché a teplé prostředí.
Díky tomu, že je rozpukaná, propouští všechnu srážkovou vodu. A protože je tmavá, bývá v létě o 20 stupňů teplejší než okolí. Ideální místo pro život tu našlo taky mnoho druhů mravenců, pavouků i plazů. Stepí vedou naučné stezky a je hlavní turistickou atrakcí této oblasti.
2. Poslední vlk na Vysočině, dvakrát vyhlazený
Třeba se vlci zase na Vysočinu vrátí. Traduje se, že ten poslední padl k zemi po výstřelu revírníka Marzika 2. ledna 1830. Kde? Nedaleko Roženeckých pasek ve Žďárských vrších. Dodnes ho tam připomíná pomníček s nápisem.
K místu se dá dojít po žluté značce z Koníkova nebo od Zuberského rybníka.
Necelého půl metráků vážící zvíře po zastřelení nechali vycpat, ještě do roku 1986 bylo k vidění na hradě Pernštejně. Říká se ale, že jeho zevnějšek zchátral, protože ho návštěvníci moc hladili. Poslední vlk na Vysočině byl tedy vlastně vyhlazen dvakrát.
Ale svého posledního vlka si hájí také na zámku v Náměšti nad Oslavou. Ten jejich byl zastřelen revírníkem Antonínem Schwedou 28. března 1861 v lese nedaleko Krokočína. I na něj upomíná malý kámen, ke kterému se chodívá pravidelně na Silvestra na malý pochod. I tohoto vlka nechali vycpat. Nachází se v depozitáři náměšťského zámku. Jednou by jej chtěli po opravě opět vystavit.
3. Unikátní židovská památka přežila ukrytá v polích
Uprostřed pole nad severním cípem Havlíčkova Brodu, dříve Německého, jen několik set metrů od městského hřbitova je patrný ostrůvek obklopený vzrostlými stromy. Ten ve svých útrobách skrývá unikátní historickou památku - židovský tyfový hřbitov, který je jediným svého druhu na našem území.
Byl založen v lednu 1917 a je na něm pohřbeno zhruba 400 válečných židovských uprchlíků převážně z Haliče a také Bukoviny, kteří ve vystěhovaleckém táboře v té době zřízeném na území dnešní psychiatrické léčebny Na Rozkoši podlehli epidemii skvrnitého tyfu.
"Celkem zemřelo v Německém Brodě 640 uprchlíků, z nichž 80 procent pocházelo z Haliče, zbytek z Bukoviny. Mrtví byli pohřbíváni nejprve na židovském hřbitově v Ledečské ulici. Ten ale tak velkému počtu mrtvých kapacitně nestačil, a vznikl proto zvláštní hřbitov pro uprchlíky židovského vyznání na okraji města," popisuje vznik hřbitova havlíčkobrodský historik Michal Kamp.
Hřbitov se dochoval až do současnosti. Postupem let zarostl vysokými stromy a vegetací, zcela zanikla i přístupová cesta. Právě to ho ale podle historiků zřejmě zachránilo od úplného zániku a dalšího rozkrádání nebo ničení náhrobků.
"Dochováno je kolem devadesáti náhrobků nebo jejich částí a další jsou ukryty pod nánosy hlíny. Dochovány jsou většinou jednoduché stély s hebrejskými nápisy, u některých je latinkou napsáno jméno a místo původu. Mezi nimi je i pět větších náhrobků, z nichž největší se židovskou hvězdou je vidět i na původním snímku hřbitova z doby jeho vzniku," doplnil Kamp.
4. Nedokončený most "válečné" dálnice
Z hladiny vodní nádrže Švihov u Lokte na pomezí Vysočiny a Středočeského kraje vykukuje samotný vršek starého mostu. Voda mu sahá až po mostovku. Kdysi po něm měla vést dálnice z Prahy do Brna přes Sedlický potok. Jenže plány se změnily a most byl zatopen.
Jeho stavba byla zahájena v červenci 1939. Stavěl se 11 let za tehdejších zhruba pět a půl milionu korun. Zkolaudován byl v prosinci 1952. Při obnovení dálniční výstavby na konci šedesátých let se ještě počítalo s jeho využitím, ale výstavba vodní nádrže Švihov na řece Želivce tyto plány zhatila. Trasa dálnice byla posunuta asi o kilometr proti proudu Sedlického potoka a přes údolí postaven most nový.
Dnes je starý most téměř zatopen a ponechán svému osudu. Místo se nachází v ochranném pásmu vodní nádrže se zákazem vstupu. Jinak ale přístupu po pěšině nic nebrání a zatopený most je častým cílem výletů nadšenců dopravní historie.
Zajímavých mostů spojených s dálnicí D1 je v lokalitě víc. Nedaleko se nachází i další opuštěný most a to přes údolí Sedmpanského potoka. Tento most je však podstatně menší a jeho zaplavení vodou přehradní nádrže je nepatrné. A mezi Vojslavicemi a Hořicemi se nachází dvoupatrový most - na vrchním patře vede dálnice, pod ním na původním mostě silnice třetí třídy.
5. Dioráma Karafiátových Broučků v Jimramově
Zavzpomínat na dětství a hlavně na jedno ze základních děl české literatury - pohádkovou knihu Broučci - můžete v Síni tradic v Jimramově. Městys přezdívaný Meran Vysočiny se v budově na náměstí pyšní unikátním osvětleným diorámatem na motivy vyprávění jimramovského rodáka Jana Karafiáta.
Návštěvník tu na vlastní oči spatří "brouččí svět", a to například postavičky novomanželů, oddávajícího kněze, svatební kočár tažený kobylami, muzikanty a celou rodinku Broučků. Celkem tu najdete kolem pěti desítek figurek ze dřeva.
Kromě toho tu lze prolistovat i Karafiátovy paměti a 25 knih Broučků. Ty jsou v češtině, ale i v němčině, angličtině, švédštině, polštině, ruštině či slovenštině a japonštině. Prohlédnout si tu můžete i část Karafiátovy pracovny, gauč se dvěma křesly, židle potažené červeným sametem, stůl, skříň nebo komodu.
Síň rodáků je otevřená během letních prázdnin denně kromě pondělí od 10:00 do 16:00 s polední přestávkou od 12:00 do 13:00 nebo po telefonické domluvě.
6. Muzeum nesmyslů v Metánově
V Metánově na Pelhřimovsku mají muzeum Jakuba Hrona. V něm jsou k vidění například takové unikáty jako buňát nebo ruťát.
Ptáte se, co to je?
Třeba buňát je nejslavnějším vynálezem profesora. Jedná se o nepřekotitelný kalamář. V muzeu mají maketu vyrobenou z pryskyřice, plně funkční. Na stěnách muzea visí Hronoviny.
To je tisk, který vychází každý uherský rok. Dalším exponátem je třeba model metru. Ten měřil, jak sám Jakub Hron ověřil v Sévres u Paříže, rovný jeden metr. Muzeum otevřou na požádání, kontakt na správce lze získat přes Obecní úřad Častrov.
