Komín napojený na kotelnu Pleasu podle ředitele závodu Petra Nobsta sloužil až do poloviny letošního roku. Dnes už ho podnik k vytápění nepotřebuje.
„Protože je ale velkou dominantou okolí, rozhodli jsme se ho ponechat a nebourat,“ řekl Nobst.
Textilka pro komín hledala novou vhodnou roli, až jeden z jejích pracovníků přišel s nápadem využít ho pro zahnízdění kriticky ohroženého sokola stěhovavého.
„Vzal si za vzor komíny v bývalých průmyslových areálech v republice,“ poznamenal vedoucí skladů Pleasu Jiří Jakšl, jenž si projekt se sokolí budkou vzal na starost.
Speciální plechovou budku na ochoz před několika dny vytáhla na lanech specializovaná firma zabývající se revitalizací starých průmyslových komínů.
Nápad Pleasu ocenili ochránci přírody. „Není úplně obvyklé, aby z průmyslového závodu vzešla taková iniciativa,“ řekl Václav Hlaváč, vedoucí Agentury ochrany přírody a krajiny v Havlíčkově Brodě, který je zkušeným ornitologem.
Ornitolog: Ve výšce se cítí bezpečně, nedoléhá tam ruch
Podle něj je komín pro zahnízdění sokola ideální místo, to nejlepší možné široko daleko. „Původně hnízdil hlavně ve skalách, ale nevyhýbá se ani městům, kde vyhledává vysoké stavby,“ říká ochránce přírody.
Ve městech má sokol dobrou potravinovou nabídku. Za letu, kdy se střemhlav vrhne na kořist, loví hlavně menší ptáky, jako jsou například holubi. Těch se v okolí Pleasu, průmyslové zóny a nádraží shlukují mnohdy i stovky.
„Na vysokém komíně se přitom sokol cítí bezpečně. Nedoléhá tam ruch z ulic a je tam chráněn před predátory, jako jsou kuna nebo výr,“ konstatoval Hlaváč.
V dávnější minulosti se sokol stěhovavý vyskytoval v českých zemích poměrně běžně. Koncem dvacátého století ale jeho populace začala rychle klesat. Kvůli chemickým postřikům a nadužívání pesticidů zmizel z velké části Evropy včetně Česka. Pozvolna se začal vracet až na přelomu tisíciletí.
„Vysočina je jedním z posledních krajů, kde dosud nebylo prokázáno zahnízdění páru sokolů. Věřím, že by se to nyní mohlo změnit,“ doufá ochránce přírody.
Pokud sokol přiletí, chce ho Pleas sledovat webkamerou
Po prvních týdnech od instalace je budka na komíně Pleasu zatím prázdná. „Pravděpodobnost, že se tu pár sokolů okamžitě zabydlí, je poměrně nízká. Budku si musí sami najít. Všimnou si jí, když poletí okolo,“ řekl Václav Hlaváč.
Sám očekává, že by se tak mohlo stát koncem ledna, v únoru či březnu. V tu dobu se sokoli obvykle „toulají“ krajinou, hledají vhodné místo k zahnízdění a za hlasitých zvukových projevů ho i zabydlují.
Pleas mu k tomu připravil ideální podmínky. Plechová skříňka je umístěna mezi světly na východní straně komínu. Vchod má otočen směrem k zábradlí. Jako výstelka byl použit keramzit, což je keramické kamenivo používané na stavbách či jako dekorace.
„Pokud tam sokoli skutečně zahnízdí, bude to pro nás velká sláva. Jakmile se kolem komína začne něco dít, chystáme se tam umístit webkameru a záběry ukázat veřejnosti,“ přislíbil Jiří Jakšl.
Budka byla připravená i na střeše sila. Bez úspěchu
Sokola stěhovavého se ochránci přírody na Havlíčkobrodsko pokoušeli přilákat i v minulosti. Před několika lety ho vypustili z ochozu na věži kostela Nanebevzetí Panny Marie. Pták ovšem odlétl a ve městě či jeho okolí se neusadil.
Po několik let měl připravenou plechovou budku i na střeše sila v průmyslové oblasti v Havířské ulici, nedaleko komínu Pleasu. Ani tam se však neuhnízdil. Podle Václava Hlaváče proto, že jde o nižší stavbu, která se navíc při zpracování obilí chvěje.
