Do Jihlavy přijelo na 700 účastníků ze 70 hornických měst a obcí nejenom z České republiky, ale i ze Slovenska, Polska nebo Maďarska. V hornických uniformách se představili zástupci z Ostravy, Mostu, Karviné, Kutné Hory, Stříbra nebo třeba Banské Štiavnice.
Z hlubin jihlavského podzemí vyšel průvod jihlavských havířů v dobových kostýmech poprvé v pátek večer za svitu loučí a luceren. Jednotlivé havířské profese a jejich úlohu při těžbě, představoval přihlížejícím perkmistr Šimon. Diváci tak mohli vidět pregéře, proutkaře, havíře denní i noční směny, plaviče a další a další postavy, které se pak vydaly do ulic někdejšího královského horního města.
Tam je zdravilo nejenom velké množství přihlížejících, ale také postavy andělů. Ať už to byly dívky zavěšené na akrobatických šálách, nebo obří loutka anděla z kovářské dílny Petra Píši.
Průvod, který čítal jeden tisíc účastníků vyšel znovu v sobotu. V neděli ráno se pak havíři vydali na mši ke kostelíku svatého Jana Křtitele, kde program pokračoval poutí. „Ten průvod jste fantasticky zorganizovali. To se jen tak nevidí,“ chválil organizátory pan Osvald – sám bývalý horník, který 17 let těžil uhlí na Ostravsku a o víkendu se účastnil setkání hornických měst a obcí v Jihlavě.
Součástí programu byla i řada doprovodných kulturních akcí na několika scénách. Lidé si mohli poslechnout například kapely Žlutý pes, Queenie, Ivana Hlase, ale i koncert skupiny Nezmaři se Symfonickým orchestrem ZUŠ Jihlava. Pro děti byla připravena divadla a hry.
Těžilo se do dne
Jedním z doprovodných programů byly i ukázky historické šachetní těžby stříbrné rudy v dobových kostýmech havířů na středověkém kutišti Rounek nedaleko Jihlavy. Správa jihlavského podzemí tam před časem instalovala věrnou repliku středověkého vrátku ze 13. století, kterým havíři vynášeli rudu na povrch.
„Na tomto kutišti havíři těžili formou do dne. To znamená do takové hloubky, do které dopadalo denní světlo. V tomto případě to bylo 8 metrů,“ vysvětloval vedoucí správy jihlavského podzemí Jan Šustr oděn do středověké havířské kutny.
Na Jihlavsku byla rudná žíla uložena mělce pod povrchem. „Maximálně do hloubky 20 metrů. Pak vyznívala. Na kutištích se nacházel hlavně galenit a baryt. Havíři šli po žíle a dělali pásmo šachet. V některých kutištích propojili šachty formou štoly, aby žílu vytěžili co nejvíc,“ popisoval práci středověkých havířů Šustr.
„Největší mocnost měla žíla na Starohorském couku, která měla dva metry,“ dodal.
