Sedmašedesátiletý svéráz žije v posledních letech v australské buši, mimo civilizaci. Z hlíny a větví si staví v těžko dostupném terénu tajné přístřešky, kterým říká kempy. Navíc buduje „templ“, vyznáním je totiž buddhista.
Kvůli dokumentu Feral (Divoch), který o něm natočil Jiří Holba, zavítal po dlouhých dvanácti letech do Česka. „Návštěva tady je šok. Šokem bylo už cestování na pobřeží Austrálie,“ svěřil se Charlie Soukup divákům, kteří přišli na nedělní premiéru.
„Nejdřív se zdálo nemožné dostat Charlieho z buše,“ glosoval režisér a scenárista. Nakonec se to tvůrci povedlo.
S Charliem se setkal během svého dobrovolnického pobytu u protinožců. I když se ho snažil vyhledat, potkali se spíše náhodou. Natáčením v buši s ním pak strávil tři týdny. „Ale po prvním týdnu jsem to chtěl vzdát,“ přiznal.
Soukup je poustevník, kterému stačí k životu hodně málo. Vlastně skoro nic, kromě marihuany.
O víře v komunismus mluví jako o duševní nemoci, výhrady měl k Francii, kde od osmdesátých let po vynucené emigraci žil, i vůči Austrálii, kde na něj i v buši přece jen občas dosáhnou úřady.
„Podezřívali mě, že se snažím těžit měď,“ rozesmál publikum zarostlý šlachovitý muž.
V roce 1992 se podruhé rozvedl a odstěhoval se na venkov do blízkosti města Nimbin. Obvykle jen jednou v týdnu zamíří do obchodu pro nejnutnější věci, víc nepotřebuje.
„Místo půjčky dva miliony na dům raději postavím přístřešek, kde budou děti šťastné,“ popisuje svůj přístup k životu. „Klidně můžeme sedět dva dny na větvi.“ říká.
Charlieho výhrady k elitám a establishmentu jsou nekompromisní. „Společnost řídí největší kriminálníci a zloději!“ shrnuje svůj postoj.
Dokument Feral, který vyniká syrovostí a pronikavými moudry, bude mít reprízu dnes od 23:30 na velké scéně Horáckého divadla.
Charlie Soukup v Česku stráví asi měsíc s autorským týmem při dalších projekcích. „Kdy naposledy jsem dělal za peníze? Teď. Za letenku,“ reagoval na dotaz z publika.
