Autorem vizuální podoby přehlídky je už tradičně grafik a výtvarník Juraj Horváth. Tentokrát jeho festivalový plakát vyzývá ke snění a provokuje k představivosti.
„To je to, co v této době potřebujeme. Poté, co jsme si prošli černým tunelem ke světlu, je teď ten moment, kdy se máme zasnít a popřemýšlet o tom, kam se má svět ubírat. Bez momentu zastavení a zasnění bychom opakovali jenom to, co bylo. Každá krize přináší okamžik vykročit jinak,“ vysvětluje ředitel festivalu Marek Hovorka.
Pro někoho černobílý obraz se siluetou sedící postavy s bílým obdélníkem nad hlavou může evokovat snídani v trávě, pro jiného otevřené okno, pro dalšího pocit z kinosálu. „Není jeden správný způsob, jak tento plakát číst,“ dodává Hovorka.
Pokud budou okolnosti pro pořádání festivalu příznivé, tak 25. ročník bude hybridní. Kombinovat bude jak projekce v kinosálech, tak v digitální podobě.
„Rádi bychom skloubili zkušenosti posledních dvou let. Rok 2019 byl velmi úspěšným ročníkem, kdy jihlavské ulice pulzovaly a kina byla naplněná. A loňský rok, který se kvůli pandemii uskutečnil v digitální poloze, ale objevil tisíce nových diváků. Na digitální edici proto nechceme rezignovat,“ připomíná Hovorka s tím, že po šesti dnech v kinosálech by mělo pokračovat 14 dní online projekcí. Některé snímky budou k vidění jen online, jiné výhradně v sálech.
Soutěžní sekce se promění, přibudou knihy
Letošní ročník nabídne i další novinku - proměnu soutěžních sekcí. „Po několika letech úvah jsme se rozhodli radikálně změnit podobu hlavních soutěží. Soutěž, která se jmenovala Opus bonum a na kterou navazovala soutěž Mezi moři a První světla, se změní v jednu velkou sekci a nabídne až 18 filmů,“ praví Hovorka.
Porota, jež bude od letošního roku sedmičlenná, neocení jenom nejlepší film, režii nebo produkci, ale zaměří se i na žánrové kategorie, jako je střih, kamera nebo zvuk.
Další novinkou letošní Ji.hlavy je vyhlášení Ceny za nejlepší dokumentární knihu. „Zajímá nás hledání dokumentárního aspektu v různých úhlech pohledu, nejenom ve filmovém, rozhlasovém nebo virtuálním. Literatura má silný dokumentární náboj, přispívá k reflexi doby i přemýšlení o minulosti,“ říká Hovorka.
Do soutěže se přihlásilo na 300 titulů, které odborná komise zúžila na 30 knih. Mezi nimi jsou nejenom knižní rozhovory a cestopisy, ale i odborné studie, fotografické publikace či současná próza. Do třicítky nominovaných se dostal třeba i životopis vysočinského kněze Josefa Toufara od Miloše Doležala nebo kniha DobroDruhům od Terezy Ramby.
V polovině září se nominace zúží na deset titulů. Na zahájení festivalu dokumentů bude následně vyhlášena nejlepší dokumentární kniha roku, která bude odměněna finanční částkou třicet tisíc korun.
