Podle údajů ornitologů v Česku po nárazu do drátů nebo po zasažení elektrickým proudem ročně hynou desítky tisíc ptáků.
Tato čísla jsou navíc pouze odhadem, jelikož velká část poraněných či mrtvých tvorů nebývá nalezena, a tedy ani nijak evidována.
„Impulsem pro zabezpečení právě této linky u žďárské vodní nádrže Staviště byl loňský úhyn dvou labutí, jež zde pravidelně hnízdí. Labutě jsou navíc druhem, který je nárazem do vodičů zvlášť ohrožen. Je to těžký a velký tvor, a i když vodič na patnáct dvacet metrů zaregistruje, už nedokáže tak rychle změnit směr letu,“ vysvětlil Václav Hlaváč z vysočinského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).
Úseky vedení u vodních toků a ploch jsou podle něj obecně těmi nejrizikovějšími.
Původně se měla páteční instalace ochranných spirál týkat i drátů vedoucích přímo nad hladinou přehrady. To však nakonec nebylo kvůli počasí a nedostatečné tloušťce ledu možné.
Společnost EG.D (dříve E.ON Distribuce - pozn. red.), která prvky na ochranu ptactva na dráty vysokého napětí v pátek v okolí nádrže instalovala, však s jejich doplněním počítá, jakmile to situace umožní.
Novinka vychází ze zkušeností na Slovensku
„V případě nových linek jsme již automaticky povinni je budovat z pohledu ochrany ptactva bezpečně, ale není nám ani lhostejný osud ptáků a jejich ochrana. Proto i stávající vedení, která jsou již schválena a provozována, na žádost AOPK ČR zabezpečujeme v úsecích, kde je to z jejího pohledu nejvíce potřeba,“ shrnul Vratislav Štěpka ze společnost EG.D.
Zatímco u ochrany podpěrných sloupů elektrického vedení je již metodika stanovená, v případě prevence nárazu do samotných drátů se na ní teprve pracuje. Právě umístění spirál v blízkosti Staviště je jedním z prvních pokusů.
„Vycházeli jsme ze zkušeností kolegů na Slovensku, kteří už tyto spirály několik let montují. Jejich výhodou je, že svojí hmotností méně zatěžují mechaniku vodičů, dobře se s nimi pracuje a montáž je tak relativně rychlá,“ dodal Štěpka.
Efekt opatření budou sledovat i ochranáři. Ti se ještě pokusí zajistit zabezpečení drátů velmi vysokého napětí jiného provozovatele, které jde souběžné s již řešenou linkou EG.D.
Ve stanici jsou ročně desítky popálených ptáků
Stoupající počet ochranných prvků na elektrických drátech i sloupech, jež je podpírají, vítají i v Záchranné stanici (ZS) Pavlov na Havlíčkobrodsku. Svěřenci zranění po nárazu do drátů či po zásahu elektrickým proudem jim pravidelně přibývají.
„Bývají to zhruba desítky jedinců ročně,“ uvedl Zbyšek Karafiát, ředitel ZS Pavlov.
V případě popálených tvorů jde podle jeho slov hlavně o dravce - třeba poštolky nebo káňata - kteří hledají v otevřeném terénu vyvýšený bod a často si vyberou právě sloup elektrického vedení.
Pokud se pak třeba při vzletu dotknou křídlem drátů, následuje výboj. Jeho výsledkem bývá obvykle spálené křídlo a protilehlá noha. A ve většině případů to končí úmrtím živočicha či nutností jej stejně nechat uspat u veterináře.
Nové sloupy se proto již musí budovat tak, aby svým tvarem a rovinnými úseky nelákaly opeřence k usednutí. Ty stávající jsou pak postupně opatřovány různými typy ochranných prvků.
„Další riziko, nárazy do drátů, a to hlavně za šera, mlhy a obecně snížené viditelnosti, jsou typické především pro velké druhy ptáků, jako jsou například labutě nebo čápi. Buď si překážky nevšimnou vůbec, nebo příliš pozdě. Vzhledem ke své velikosti totiž nedokážou tak rychle a obratně manévrovat. Po nárazu a následném pádu na zem mívají často zlomená křídla nebo nohy,“ popsal následky kolizí Zbyšek Karafiát s tím, že právě takto poraněné labutě a čápy u nich ve stanici také mají.
