Lolu Skrbkovou můžou diváci stále vídat třeba při reprízách oblíbené komedie Škola základ života, v níž si v roce 1938 zahrála profesorku přírodopisu. Známá je také výraznou postavou v dramatu Věra Lukášová. Ve svých sedmatřiceti tam hrála babičku.
Za války se objevila i v oblíbených filmech Noční motýl, Tetička či Přijdu hned. Po osvobození byla obsazována dál, třeba do snímků Řeka čaruje, Rozina sebranec a Čapkovy povídky.
V době svého jihlavského angažmá dostala roli v ceněném dramatu Vlčí jáma vedle Jiřiny Šejbalové a Jany Brejchové. Tento film vznikal v Sobotce a Jičíně. Jedním z jejích posledních filmů bylo v roce 1969 Kladivo na čarodějnice, kde měla výraznou roli žebračky.
Lola (Aloisie) Skrbková se narodila v roce 1902 v Čáslavi. Zpočátku studovala obchodní akademii, pak až konzervatoř. Ve svých začátcích si zahrála v Národním i Osvobozeném divadle. V době, kdy spolupracovala s E. F. Burianem, už také režírovala.
V Horáckém divadla Lola Skrbková čtyři roky především režírovala. Třeba Radúze a Mahulenu v roce 1958, kam obsadila kromě jiných sourozence Crhovy a Josefa Kubíčka. V Jihlavě režírovala i Revizora. A jednu z rolí dala v této inscenaci i svému muži Vilému Pfeifferovi.
Pfeiffer začínal s divadlem u kočovných společností
Toho můžou znát filmoví diváci třeba z komedie Příklady táhnou. V roli četníka tam na zámku v Panenských Břežanech zatýkal Jana Pivce, který hrál podvodníka obchodujícího s obrazy. Jednu z hlavních rolí vedle Gustava Nezvala a Jiřiny Štěpničkové dostal Pfeiffer v roce 1941 ve filmu Jan Cimbura.
Známý je i z komedie Počestné paní pardubické, která měla premiéru v roce 1944. Po válce si zahrál ve filmové detektivce Třináctý revír vedle Dany Medřické a Jaroslava Marvana či v dramatu Uloupená hranice.
Pfeiffer se narodil v roce 1910. Vyrůstal v Bratislavě. S divadlem začínal u kočovných společností. Svoji ženu poznal v třicátých letech v divadle E. F. Buriana.
Zatímco ve svých pracovních začátcích působil především v Praze, později vystřídal několik oblastních divadel. V Jihlavě si zahrál v padesátých letech třeba Tuláka v Čapkově Ze života hmyzu či Duvala v Dámě s kaméliemi.
Vilém Pfeiffer zemřel v roce 1986 v Brně, jeho žena tamtéž již v roce 1978.
