Na cestě z Lipska do lazaretu v Jaroměřicích umírali vojáci po stovkách

  10:23aktualizováno  10:23
Nejen Slavkov a okolí poznamenaly napoleonské války. Svou stopu zanechaly i v Jaroměřicích na Třebíčsku. Amatérská badatelka zjistila, jak na počátku 19. století město ovlivnila. Byl tu zřízen lazaret, kam byli v tehdejších podmínkách voženi ranění z bitvy národů u Lipska. „Bylo to drama,“ popisuje.

V říjnu 2013 se u Lipska uskutečnila velká rekonstrukce bitvy ruských, pruských, rakouských a švédských vojsk proti Napoleonovi. | foto: ČTK

Když Klára Čudrnáková z Hodonínska před pár lety přijela pracovat jako stavbyvedoucí na vlakovou zastávku v Bohušicích na Třebíčsku, upoutalo ji povídání místních lidí. Mluvili o možných hrobech vojáků z napoleonských válek.

Bitva národů

U Lipska se odehrála největší krvavá řež, jakou lidé té doby nepamatovali. Překonalo ji až běsnění 1. světové války.

Napoleon utrpěl porážku, proti němu a spojencům se postavila koalice Rakouska, Pruska, Švédska a Ruska.

Od 16. do 19. října 1813 zahynulo okolo 100 tisíc vojáků. Francouzi byli často nedospělí. Po neúspěchu v Rusku totiž Napoleon přišel téměř o celou armádu, početní stav doplňoval hlavně mladými rekruty, mnohdy ve věku 17 i méně let. Starších už moc nebylo.

„Historie je můj velký koníček, začala jsem pátrat a dozvěděla se zajímavé věci. U Jaroměřic jsou tři hroby vojáků, jeden opravdu velký,“ vysvětlila amatérská badatelka.

Chystá o tom knížku. A příští rok v dubnu se uskuteční akce včetně pochodu vojáků v dobových uniformách z Jaroměřic do Moravských Budějovic, kde je pohřbený Napoleonův generál Jean Boudet.

Starosta čtyřtisícových Jaroměřic Jaroslav Soukup doplnil, že město chystá tři pomníky. „O jejich podobě ještě budeme jednat na zastupitelstvu,“ poznamenal.

S napoleonským vojskem si Jaroměřice užily své už při vojenském tažení roku 1805. Z toho roku se však o žádných přímých obětech nic neví. Píše se „jen“ o vyčerpanosti obyvatelstva z nutnosti živit vojska, která v kraji pobývala na podzim a v zimě.

Umístění pohřebišť je známo dost přesně, což je zásluha zápisů ve farní kronice založené roku 1804 páterem Chvilíčkem. „Její překlad mi byl ochotně poskytnut současným jaroměřickým duchovním správcem, za což jsem mu neskonale vděčná,“ podotkla Klára Čudrnáková.

Dále byly Jaroměřice několik měsíců okupované francouzským vojskem po bitvě u Znojma, od 16. července do 3. listopadu 1809.

Hned po svém příchodu zřídili Francouzi lazaret ve zrušeném klášteře na dnešní faře, v tehdejší škole a v obecním domě.

Pohřeb byl bez obřadu, bez kříže

Páter Chvilíček v kronice o roce 1809 mimo jiné píše: „Hřbitov pro zemřelé Francouze byl na mou žádost vykázán u začátku aleje vedoucí do Blatnice po levé straně. Tam bylo z 56 mrtvých pohřbeno 50 a zbytek na farním hřbitově - sine luce, sine cruce (v překladu bez obřadu, bez kříže - pozn. redakce).“

To jsou tedy dvě známá a doložená pohřebiště francouzských vojáků z tažení roku 1809. O jiné národnosti v té době zmínky nejsou.

Třetí a zdaleka největší hromadný hrob pochází z let 1813 až 1814, kdy byl v Jaroměřicích po bitvě u Lipska opět zřízen vojenský špitál „Hauptspital číslo 24“. Číslo dokládá, že největší a nejdůležitější bitva napoleonských válek měla takových lazaretů mnoho i daleko od bojiště. Vlastně po celé Evropě.

„Tentokrát jaroměřický Hauptspital 24 zřizovalo Rakousko jako vítězná země na svém území a byl pro něj vybrán zámek a opět i budova bývalého kláštera. Podle zřizovací listiny mělo být v Jaroměřicích umístěno tisíc raněných a nemocných vojáků rakouské, ruské a francouzské armády, což se i stalo,“ zjistila Čudrnáková.

Rusa bez nohou přivezli v pytli

Mezi už tak zničenými a oslabenými muži, kteří přesto dokázali přežít nesmírně strastiplnou cestu z více jak 400 kilometrů vzdáleného bojiště v podmínkách počátku 19. století, se rozšířila epidemie pravých neštovic. Dokonala dílo zkázy. Zemřelo 850 vojáků ze všech armád. A co umístění hrobu?

„Páter Chvilíček uvádí, že byli pohřbíváni na panské nivě za cihelnou po levé straně. Já jen dodávám, že je to oblast po pravé straně staré silnice směrem do Bohušic za prvním železničním přejezdem. Ještě v roce 1824 je na císařské indikační skici toto území označeno názvem Krchůvky,“ zjistila badatelka.

Podle Čudrnákové je spousta náznaků a nápověd, ze kterých - když se domyslí do důsledků - vznikne drama.

Část zápisu Chvilíčkovy kroniky z roku 1813 uvádí: „Při skládání z vozu byli někteří už mrtvi. Mezi jinými jeden Rus, kterému dělová koule urazila obě nohy. Byl přivezen v pytli, ráno však zemřel. Ponejvíce však umírali Francouzi.“

A k těmto lidem, raněným, nemocným a později nakaženým neštovicemi, musela místní správa najít dostatečný počet ošetřovatelů z řad zdejších obyvatel, bez nich to nešlo.

Dobové chirurgické zákroky jen pro silné povahy

„Umíte si to představit? Slibovali hory doly, a stejně nikdo nechtěl. Myslím, že na osobní dramata bylo zaděláno dost. K tomu přidejme odvody do armády, konfiskace koní, potravin a všeho možného v průběhu celé doby napoleonských válek,“ načrtla Čudrnáková.

Zatím má ona a lidé, kteří jí se zjišťováním informací pomáhají, konkrétní jména starousedlíků a počet Francouzů, kteří u nich byli ubytováni včetně zaopatření při tažení na podzim roku 1805. Vše bude v knížce.

„Chtěli bychom vliv napoleonských válek na kraj ukázat trochu víc než jen v souvislosti s hromadnými hroby,“ dodala badatelka.

Na dubnové akci bude pro zájemce přednáška na dané téma a část vojáků, kteří se věnují historickému lékařství, předvede ukázky dobových chirurgických zákroků. „Je to jen pro silné povahy,“ podotkla Klára Čudrnáková.

Nejčtenější

Silničáři: Máme sypat, tak sypeme. D1 na Vysočině osolili jako nikdy dřív

Dálnici D1 u Humpolce zasáhlo ve čtvrtek v poledne husté sněžení a bílá tma.

Lidé tuto dopravní tepnu neznají bez zpomalení, zúžení nebo nehod. Přesně před týdnem Ředitelství silnic a dálnic...

Majiteli auta ukradli ďábelskou značku na přání, totožnou už nedostane

Nissan Juke a registrační značka, kterou kdosi odcizil. Podle policie to byl...

Policisté zaznamenali první případ krádeže registrační značky na přání z vozidla na Vysočině. Majitel Nissanu Juke...

Úkaz Rittich. Český gólman dál ohromuje v NHL. Čím je výjimečný?

Matthew Tkachuk a brankář David Rittich z Calgary po výhře nad Coloradem.

Psal se rok 2015 a extraligový zelenáč David Rittich musel v kabině Mladé Boleslavi poslouchat nevlídná slova od...

Ředitel školy rozdal odměny a pak mu chybělo na mzdy. Ve funkci končí

Základní škola v Přibyslavi.

Základní škola v Přibyslavi bude od druhého pololetí bez ředitele. Její dosavadní šéf Petr Adam udělal chybu při...

Koalice má málo hlasů, tak přizve hlasující experty. Opozice hrozí žalobou

Ilustrační snímek

Až před soudem může skončit rozhodnutí zastupitelů v Pelhřimově. Odhlasovali si totiž, že do výborů přizvou kromě...

Další z rubriky

Žďárští historici vyvrátili letitý omyl, Santiniho špitál byl drůbežárnou

Objekty bývalé žďárské drůbežárny po roce 1930, kdy stavení poškodil požár.

Historikům Regionálního muzea ve Žďáře nad Sázavou se povedlo vyvrátit nebo upřesnit tradované omyly z dějin města....

Bombardér jako puma. Modeláři v Jihlavě ukazují své vojenské skvosty

Výstava modelů letadel a válečných strojů v jihlavském Muzeu Vysočiny.

Japonské Zero, britský Spitfire, ruské Jaky a Migy, německý Messerschmitt, Focke-Wulf a Junkers, americký Mustang. Též...

Podle plánů ŘSD má v letošním roce začít stavba obchvatů Brodu a Bítýšky

Přemostění ulice Romana Havelky nejprve deset let nesloužilo. A pak silničáři...

Obchvaty Havlíčkova Brodu a Osové Bítýšky nebo most v Simtanech. To jsou nové silniční stavby, které by se měly na...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz