Ta žena, která povila na svět dítě, ví, že spolu s momentem oplodnění – nebo alespoň s momentem, kdy se jí dítě poprvé přisaje k prsu – se v ní spouští zcela nový software, který do té doby jen lenivě pochrupkával. Program zvaný Matka. Existuje několik jeho verzí, některé zastaralé, jiné zavirované, další dokonale současné a opět jiné nádherně nadčasové. Poznáte se v některé z nich?
Matka-maminka
Matky-maminky jsou ty nejoblíbenější. Mohou se projevovat nejrůznějšími způsoby, a dokonce se v mnohém chovat podobně jako kterýkoli jiný druh matek, ale zásadně se liší ve vnitřním postoji: všechno, co dělají, dělají z čisté lásky bez nároku na odměnu. Pokud vás napadlo, že takhle se snad chová každá matka, vězte, že to nemusí být nutně pravda.
Pravá maminka je skutečným ohništěm domova – to z ní sálá rodinné teplo. Nemusí oplývat briskním intelektem ani napěchovanou peněženkou, a přesto vám dokáže vždy pomoci a ulevit, aniž by se o to snažila. Možná si s ní nemůžete dopodrobna popovídat o vašich pracovních problémech, protože dodnes vlastně přesně nepochopila, co public relations executive manager na vaší vizitce obnáší.
Možná s ní nemůžete rozebírat svůj finanční plán ani hypotéku, protože slovní spojení „úroková sazba“ prostě nezvládlo zakořenit v její levé mozkové hemisféře. Ale ve chvíli, kdy před vás položí s láskou osmažený řízek, vám pracovní problémy nepřipadají tak důležité. A když vám při odchodu vtiskává dvě stě korun, ať si dojdete s kamarádkou na kafíčko, nějak víte, že hypotéku splatíte a vaše finanční záležitosti se dají brzy do pořádku.
Když se zeptáte maminky na radu, co dál, její odpověď bude tak či onak vždycky znít: „Udělej především to, co tě učiní šťastnou.“ A bude to myslet úplně vážně.
