Poslední dobou se objevily služby nazývané „vrbování“. Jedná se o terapii nasloucháním. Někdo, kdo nemusí být psycholog ani psychoterapeut, vám jen „nastaví ucho“, víc se od něj často nežádá. Člověk se zkrátka potřebuje vypovídat, slyšet, co mu jde hlavou, co ho trápí, nejen si to tiše přemílat v mozku. Máme chvíle, kdy se chceme někomu svěřit, aniž bychom od něj čekali odpověď a radu.
Služby lidí, kteří se vrbováním živí, jsou ale samozřejmě placené. Díky tomu nám může dojít, jak by nám vyhovovalo mít poblíž věrnou duši, jíž bychom mohli plně důvěřovat a ona nám čas od času trpělivě naslouchala, případně i poradila, ale nenutila nám své názory a hlavně naše tajemství za žádných okolností nepředávala dál. Podobných lidí není mnoho, a znáte-li někoho takového, jste vlastně šťastní.
Možná, že i vy jste pro někoho ze svých blízkých vrbou, člověkem, za nímž zajde, aby se podělil o starosti či trápení. Víte, co musíte splnit, abyste nikomu neuškodili?
