Každá z nás toho má opravdu hodně a chce všechno zvládnout. Práce, nákupy, domácí výuka, zabavení ratolestí, večeře pro muže, dlouhé telefonáty s rodiči... Nálož povinností už se na nás hodně podepisuje.
K tomu se v této době přidává ještě hrůza z možného onemocnění, pandemické restrikce a existenční nejistota. Není divu, že deprese, úzkosti a počet sebevražd stoupají. Všichni vyhlíží lepší zítřky, ale ty nepřijdou, dokud se nenaučíme starat sami o sebe.
„Je to jedna z nejdůležitějších věcí současnosti – zastavit se a začít vnímat i své potřeby a radosti,“ tvrdí psycholožka Ashley Matskevichová. Jenomže jak se to naučit, když jste zvyklá věnovat veškerou energii jen ostatním?
Stejně jako se o krachující podnikatele u nás nepostará stát, jakkoli to může slibovat, ani vaše duše mířící k bankrotu se nemůže spoléhat na někoho jiného. Světoví experti proto dali hlavy dohromady a sestavili několikabodový plán, podle něhož byste se měli chovat, abyste se opečovala a tím získala sílu. Tady jsou jejich postřehy.
Bod 1: Vlastní pravidla
Nenechte se už smýkat potřebami jiných. Zapomeňte na to, co od vás neustále vyžaduje manžel nebo děti, zkuste vypnout mozek a neřiďte se pořád jen pracovními uzávěrkami.
„Abyste to dokázala, sepište si rozpis toho, jak se budete věnovat sama sobě. Je jedno, zda bude denní, týdenní, měsíční anebo ještě vzdálenější. Jisté je, že v něj musíte věřit a těšit se na cokoli z něj,“ doporučuje psychologická poradkyně Candice Williamsová.
Abyste ho dodržovala, je dobré si vést deník. Nejlepší je sednout si k němu vždy večer a napsat si, co všechno jste pro sebe daný den udělala.
Síla pohybuNechcete tomu možná věřit a otravuje vás už to věčné opakování něčeho, k čemu nemáte sklony. A tak to vezmeme opravdu jen zkrátka. Ať chcete nebo ne, pohyb je činností, která člověku přináší štěstí. Uvolňují se při něm endorfiny, které mu tento pocit zajistí. Každý potřebuje něco jiného. Ačkoli vám bude stačit procházka nebo mírné protažení, partner raději vyrazí na dvě hodiny na kolo či si zaběhá. Oba byste se v tomto ohledu měli nejen tolerovat, ale také podporovat. A to zvláště v případě, že vám tato aktivita nic neříká. Chce to mít spřízněnou duši. |
Bod 2: Realizmus
Člověk je bohužel dnešní dobou nucen podávat co nejlepší výkony. A tak má i na sebe často příliš vysoké nároky.
„Proto si často sestaví klienti i opečovávací plán, který je příliš ambiciózní, a pak nejsou schopní ho dodržovat,“ varuje odbornice. To vede ke stresu, což je přitom nejdůležitější věc, již je potřeba z života vytěsnit.
„Pokud se chcete každý den věnovat hodinu józe, musíte vědět, že tím nebude trpět něco dalšího, protože to by kýženou úlevu nepřineslo. A pokud ano? Vždyť dvacet minut úplně stačí,“ nabádá Williamsová.
Bod 3: Rovnováha
Jelikož každý dnešní den přináší spoustu překážek – musíte pracovat jinak, než jste zvyklá, bojíte se budoucnosti, neustálá přítomnost členů rodiny vám leze na mozek – je potřeba tyto vjemy nějak vyvážit.
„Proto je nutné zařadit si do režimu i aktivity, které tyto nepříjemné pocity eliminují a ruší,“ vysvětluje to psycholožka Maia Hoskinová. To mohou být vaše koníčky a záliby, kterým jste se kvůli stresu přestala věnovat.
Ale může to být i osamocená procházka, chvilkový poslech oblíbené muziky anebo vyčesávání srsti domácího mazlíčka. Je třeba si uvědomit, co vás nejrychleji uklidní, a tyto činnosti zařadit do svého života, a to co nejčastěji.
Bod 4: Vaše hranice
Je potřeba je znát a také se jimi řídit. Musí jasně oddělovat pracovní prostor od toho, který jste ochotní věnovat své rodině, a podstatný kus by měl být vyhrazen také pro přátele.
V rámci těchto hranic, které si můžete představovat jako různobarevný koláč, se musíte pohybovat tak, abyste ani jeden kousek nesnědli o mnoho dříve než jiný.
„Jakmile nebudete tyto jasně dané linie uznávat, jeden segment přeroste. Lidé dnes často upřednostňují rodinu. Ale pak jim chybí to ostatní a stávají se z nich otroci příbuzenstva. Nevěřili byste, jak tohle dokáže jednoho zničit,“ varuje Hoskinová.
Hlavně vydržteAby měl člověk s čímkoli úspěch, musí se tomu věnovat pravidelně a nějakou dobu. Když si půjdete jednou za půl roku z hecu zahrát tenis, asi se jen těžko stanete šampiony. Stejně tak je to i s oborem péče o sebe sama. „Možná si chcete dělat malou radost každý den, třeba to máte v plánu jen jednou za týden. Ale důležité je nevynechat,“ říká psycholožka Maia Hoskinová. Pokud to uděláte, odložíte to i napříště a pak znovu a znovu. A nakonec se ocitnete v situaci, kdy budete tak ve stresu a unavená, že se na nic podobného už nezmůžete. A to je přesně to, co mnoha lidem brání začít praktikovat i méně důležité činnosti, než je péče o své tělo a duši. |
Bod 5: Seznam „JÁ“
Aby se člověk dokázal opravdu opečovávat, musí se poznat. Sepište si na papír věci, které vám dělají radost, a pak ty, jež vám naopak vadí. Zatímco položky z druhé poloviny těchto zápisků si přečtěte, uvědomte si je a klidně vyhoďte, těch prvních se nezbavujte.
Naopak. Rozstříhejte papír na jednotlivé položky, lístečky nasypte třeba do sklenice, a když nebudete pro samý stres a starost o jiné stíhat, sáhněte si do ní.
Činnost, kterou si vytáhnete, zkuste hned zrealizovat. Soustřeďte se, abyste napsala na papír opravdu drobnosti. Pokud se jim budete věnovat často, uvidíte, jak dokážou dodat pocit uspokojení.
Bod 6: Teď, nebo nikdy
O nutnosti žít v přítomnosti, jakkoli temná může v danou chvíli být, jsme v psali už mnohokrát. Podle nedávného výzkumu Americké asociace psychologů je to důležité i proto, abyste se o sebe dokázala správně starat.
„Tím, že cítíte teď, a ne potom nebo předtím, dokážete i dobré prožitky z dneška vnímat mnohem intenzivněji. Tím potlačujete naopak ty špatné,“ popisuje to poradkyně Candice Williamsová.
Protože ačkoli si člověk spíše pamatuje to špatné, plnou silou umí prožívat ze své přirozenosti spíše to dobré. Jen je potřeba se k tomu dotlačit. Držíme palce, ať se to povede. Stojí to za to.
