Mnozí lidé hledají dokonalého životní partnera. Ten bohužel neexistuje, žádný člověk totiž není dokonalý. Každý má své přednosti i své chyby, a proto ani žádný vztah nemůže být ideální. Dříve či později se objeví hádky či nedorozumění. Často bude třeba dělat kompromisy. Míra schopnosti dělat je bývá jedním z hlavních ukazatelů správné volby životního partnera.
Jako další potřebná vlastnost je uváděn smysl pro humor, umět toho druhého rozesmát je dobré. Není to ale vše, důležité jsou i jiné vlastnosti.
Stejné základní hodnoty
Není třeba se shodovat úplně ve všem ani mít naprosto stejné názory. Základní životní hodnoty by měly být společné. Jedině tak si partner se svým protějškem vzájemně rozumí. Životní partner nemusí být žádný velký myslitel, ale měl by si mít s tím druhým co říci. Být spolu by neměla být nuda. K tomu je nutné disponovat určitou mírou inteligence.
Vzájemná důvěra
Jaký partner není ten pravý?
|
Ta bezesporu posiluje vztah. Znamená, že se partner nebojí tomu druhému svěřit s tím, co by ho mohlo shodit. Nebojí se o sobě říci na rovinu i nepříjemné věci. A naopak, jeho protějšek rovněž nemá problém se mu s čímkoli svěřit. Nebojí se, že jím partner začne pohrdat, nebo se mu dokonce vysměje. Je mu s ním dobře, nemá pocit, jako kdyby byl u výslechu.
Schopnost naslouchat
Tato schopnost je klíčová u partnera i jeho protějšku. Vztah dvou lidí by měl být o vzájemném naslouchání a pochopení. Schopnost vyslechnout si i nudné věci, jako jsou například stížnosti na kolegy v práci. Pokud partner svému protějšku nenaslouchá, nepamatuje si, co mu říká, znamená to z jeho strany nezájem.
Správný partner je nejen dobrým posluchačem. Nemyslí si, že má vždy ve všem pravdu, že jedině jeho názor je správný, respektuje také názor svého protějšku. Umění komunikovat je schopnost diskutovat, umět sdělit svůj názor, vyjasnit si případná nedorozumění, aniž by bylo protějšku ublíženo.
Životní opora
Život s sebou přináší také neúspěchy, smutky a nepříznivé okolnosti. S tím pravým partnerem na ně není člověk sám. Má totiž u sebe někoho, kdo je mu oporou. Umí ho pochopit, pozvednout, neponižuje, neodsuzuje. Naopak umí svůj protějšek uklidnit, poradit mu i dodat potřebnou sebedůvěru.
Spolehlivost a věrnost
Pravý životní partner vidí, kdy je třeba pomoci, a pomůže. Například si všimne, že jeho protějšek je po noční a čeká ho další směna. Přestože vaření nepatří k jeho oblíbeným činnostem, neváhá postavit se k plotně. Nedělí práce na ženské a na mužské. Jako správný parťák udělá, co je třeba.
Umí se postavit za svůj protějšek, nezradí ho, nepřichystá mu nepříjemné překvapení v podobě mladší milenky nebo zkušenějšího milence. Neopustí svůj protějšek v době nemoci, láskyplně se o něj stará a podporuje ho.
Milovat ho takového, jaký je
Láska neznamená spoustu slov ani gest. Pokud životní partner má opravdu rád svůj protějšek, miluje ho takový, jaký je. Nechce, aby se kvůli němu změnil, aby například změnil svůj styl oblékání nebo líčení.
