Sebevědomí i kvalitu vztahů s ostatními lidmi určuje vztah k sobě samému. Podceňování může být příčinou problémů nejen v rodině, s přáteli či na pracovišti, ale odrazí se i na našem zdraví a spokojenosti. Kdo se podceňuje a nadměrně se kritizuje, nemůže být v životě šťastný. Naopak si tím může vykoledovat smutek, úzkost, a někdy dokonce i deprese.
Slaboch a silák
Nízké sebevědomí vede většinu lidí k tomu, že jednají jako slaboši. Obvykle je snadno rozhodí i běžné situace. Slaboch se srovnává s ostatními, bojí se nových výzev, má sklon ponižovat se. Obtížně se soustředí, někdy špatně spí kvůli starostem, nevěří si, nedokáže prosadit svůj názor.
Do druhé skupiny patří lidé, kteří vystupují suverénně a na první pohled působí sebevědomě. Silák má navenek tvrdou skořápku, uvnitř je však jako sulc. Měkký, rozklepaný, plný obav, nejistot a strachu, že se přijde na to, jaký je ve skutečnosti. Bojí se složitých situací i druhých lidí, a proto si je svým předstíraným suverénním jednáním udržuje dál od těla. Strach mu velí útočit, proto často ponižuje a ironizuje druhé lidi.
Příčiny nadměrné sebekritiky
Jak rodiče ničí sebevědomí svých dětí
|
Za podceňováním a přílišnou sebekritikou stojí nízké sebevědomí. To dává člověku pocit, že není dost dobrý. Neustále se srovnává s druhými. Jeho život je ovládán strachem – z neúspěchu, odmítnutí či ze selhání. Bojí se, že si o něm jeho okolí bude myslet něco špatného. Bojí se kritiky, má neustálou potřebu, aby ho ostatní chválili a potvrzovali tím jeho hodnotu.
Vždy dává přednost ostatním před sebou. Cítí vinu při pomyšlení na své vlastní potřeby a přání. Důvodem není obětavost, nýbrž neschopnost říci ne, nastavit si jasně hranice.
Cítí povinnost dělat věci pro ostatní, přestože mu to nevyhovuje. Strach z kritiky nebo odmítnutí může vést ke snaze zavděčit se druhým lidem. Přizpůsobuje se jejich potřebám a přáním a zanedbává ta svoje.
Zdravá sebeláska není sobectví
Je to zdravé přijetí sebe sama se svými silnými i slabými stránkami. Chrání člověka před podceňováním i nadměrnou sebekritikou. Mít se rád je důležité nejen pro vlastní spokojenost a zdravé sebevědomí.
Nízké sebevědomí bývá překážkou také v nalezení životního partnera. Kdo si neváží sám sebe a nepřijímá se, nemůže to očekávat od svého životního partnera. Kdo pochybuje sám o sobě, bude pochybovat i o svém partnerovi. Tito lidé mají sklon k přehnané závislosti na partnerovi i k žárlivosti. Naopak zdravé sebevědomí i sebeláska propůjčují svým nositelům atraktivitu.
Být sám sebouMít se rád znamená být sám sebou. Znamená to přijímat se, nikoli pouze tolerovat. Znamená to také osvojit si umění naslouchat sám sobě, vnímat své potřeby a přestat se trápit svými nedokonalostmi. Prvním krokem je poznat své slabé i silné stránky, pracovat na zlepšení těch slabých a využití silných. Dalším krokem je nastavit si pevné hranice, naučit se říkat ne a udělat si čas sám na sebe. Rovněž je třeba přestat řešit názory okolí a přizpůsobovat se jim. Negativní myšlenky podporují nadměrnou sebekritiku i podceňování sebe sama. Je proto třeba je poznat a nenechat se do nich stahovat. Cenným pomocníkem je vděčnost, ta zahání negativní myšlenky, mění úhel pohledu na sebe i na vlastní život. Umí také podpořit zdravé sebevědomí. Bez překonání strachu se to neobejde. Klíčové je poznat své strachy a postavit se jim čelem. Změnit svůj pohled na život, nebát se odmítnutí ani překážek, ale brát to jako životní zkušenost a výzvu. Je třeba se naučit také odpouštět nejen druhým lidem, ale i sám sobě. Nadměrná kritika ukazuje, že toho člověk není schopen. |