Dříve to bylo naprosto nemožné, dnes má ale žena právo rozhodovat o tom, kdy si přeje otěhotnět. Bez antikoncepce by to nebylo možné. Moderním párům to umožňuje plánovat rodičovství a skutečně se na něj připravit – pokud tedy chtějí. V současnosti existuje více metod proti otěhotnění. Které to jsou?

Pro každého se hodí jiná metoda, chce to o tom trochu zapřemýšlet a poradit se také s lékařem. Rozhodně neberte to první, co vám poradí kamarádka. Je také dobré vědět, že po nějaké době by se měla antikoncepce změnit, aby si na ni tělo nezvyklo. 

V zásadě dělíme antikoncepci podle toho, jak se užívá, na dlouhodobou a krátkodobou.

Do prvně jmenované patří nitroděložní tělíska. Jsou hormonální i nehormonální a zavádí se do dělohy. Vydrží cca tři roky. Ideální doba na jejich zavedení je právě teď – na podzim nebo v zimě. Po aplikaci totiž může žena nepříjemně špinit, a to se v létě vůbec nehodí.

Nemusíte mít strach – nebolí to. „Pokud byla lékařem vybrána správná velikost tělíska a tělísko je v děloze dobře umístěno, žena by ho neměla cítit. Hmatná mohou být pouze vlákna v děložním hrdle,“ vysvětluje gynekoložka Radka Gregorová z Lékařského domu na Praze 7.

U této metody se po vyjmutí obnoví plodnost ženy. Existuje ovšem i možnost, kdy se toto nestane. Pak už ale hovoříme o sterilizaci.

Náplast je potřeba hlídat

Co se týče krátkodobé antikoncepce, nejoblíbenější jsou pilulky. Obsahují ženské hormony estrogen a progestin. Nejčastěji je tři neděle užíváte a týden jste bez nich (ten, kdy menstruujete). Měly byste si je brát v daném rozpětí každý den a pokud možno i v pravidelném čase.

KVÍZ: Co víte o antikoncepci?

Mnoho žen si tuto metodu vybírá, protože má spoustu benefitů. „Pravidelný menstruační cyklus, zmírnění až vymizení bolestivé menstruace, zlepšení premenstruačního syndromu, výrazný pokles rizika pozdějšího rozvoje rakoviny děložního hrdla, rakoviny vaječníku a také rakoviny tlustého střeva a konečníku, výrazný pokles rizika vzniku vaječníkových cyst,“ uvádí se na stránkách antikoncepce.cz.

A pokračovat bychom mohli dále. Chce to ale si opravdu pamatovat, kdy prášek vzít, a nezapomínat. I proto existují druhy, které vám v onen týden, kdy je brát nemusíte, nabídnou jakési placebo – to, abyste nevyšly ze cviku.

Z historie...

První ochranou byl kondom, který se objevil už někdy v polovině 17. století. Samozřejmě to byla záležitost šlechty a bohatých, chudí lidé měli smůlu a ženy rodily o sto šest. Nejprve se používaly kondomy z rybích a zvířecích střev, teprve v roce 1844 se začaly ve velkém prodávat tyto výrobky i gumové. První antikoncepční pilulka byla schválena až roku 1960 v Americe.

Další možností je antikoncepční náplast. Její výhodou je, že hormony se do těla dostanou přes kůži, a navíc se vyměňuje jen jednou týdně. „Musíte ale dávat pozor, aby se nesloupla nebo abyste si ji nestrhla. A to i přesto, že většinou se hormony přes kůži do těla dostanou i 48 hodin poté, co jste o ni přišla,“ varuje gynekolog Ryan Lawrence.

Problematická je u žen vážících víc než 90 kilogramů – u nich dochází ke vstřebání potřebných látek pomaleji.

Kroužek i injekce

Můžete si také zavést do pochvy vaginální kroužek. Působí tam tři týdny, pak ho vyjmete a menstruujete. Je vyrobený tak, aby nemohl vypadnout a ani partner ho při pohlavním styku vůbec necítí. Z kroužku se opět uvolňují potřebné hormony, které brání početí.

Poslední možností je injekce s obsahem progestinu. Aplikujete si ji do hýždí, a to jednou za tři měsíce. Funguje skvěle, ale může mít za následek nepravidelný cyklus.