X3: Terran Conflict - po dlouhé době do vesmíru

Vesmírných simulátorů na trhu moc není, o to vřeleji jsme přivítali již pátý díl série X. Otázka zní: zasloužil si to?

X3 Terran Conflict (PC)

Přestože vesmírné simulátory už dávno nejsou tak opěvovaným žánrem, jako v době, kdy vycházely Wing Commandery či nejrůznější starwarsovské alternativy jako na běžícím pásu, německé studio Egosoft se stále drží svého kopyta.

Tím není nic jiného než série označená jednoduše „X“. Velmi povedená jednička vyšla už před lety a dvojka byla ještě lepší. Vůči X3 Reunion, jež měla být původně pouhým datadiskem, zaznělo pár kritických hlasů, ale nakonec také uspěla. X3 Terran Conflict, jakožto již pátý počin v sérii, má celou ságu definitivně uzavřít.

Video - battle trailer

Poslední díl vás zavede zpět tam, kde první začínal – na Zemi. Na konci Reunionu našel hráč cestu zpět na domovskou planetu. Dvacet let po událostech z předchůdce jsou už pozemšťané v čilém kontaktu s mimozemšťany. Ale jak už to tak bývá, zase přijde konflikt, který iniciuje rasa poháněná umělou inteligencí Xenon. Ta měla kdysi lidstvo dokonce vytvořit. Vše se ale dost zamotá, takže si užijete pořádné galaktické války.

Tentokrát z pohledu jak lidského, tak mimozemského pilota. To dost mění začáteční pozice, obtížnosti i disponibilní vesmírné lodě.

Cílem hry není nic menšího než vybudování galaktického impéria, které navíc musíte kontrolovat z kokpitu vašeho plavidla. Za tímto účelem je třeba neustále vylepšovat, ať už vlastní stroj, nebo později celou letku a věnovat se obchodu ve více jak stovce galaktických sektorů. Rozšiřujete své stavy o nové nákladní či bojové lodě a stavíte další stanice.

"Pokud disponujete dostatkem trpělivosti, můžete se pustit do nekonečné hry a získávat jeden sektor za druhým, ať už obchodně nebo silou."

Jednotlivé kvadranty se liší pouze na první pohled opticky. Ovšem že by se v nich dělo něco zásadně odlišného, to se ani omylem říct nedá. Navíc je spousta z nich známá. Nové jsou pouze ty obklopující náš sluneční systém. Ani mimozemšťané kdovíjak nepřekvapí. Škoda, že nemají třeba odlišné taktiky boje. Takhle se sice liší vizuálně, ale nakonec si k nim nevytvoříte žádné pouto.

Pokud disponujete dostatkem trpělivosti, můžete se pustit do nekonečné hry a získávat jeden sektor za druhým, ať už obchodně nebo silou.

Praktické je, že stále se kupící povinnosti můžete přenechat nejrůznějším pomocníkům a věnovat se jen vybraným aktivitám. Bohužel, umělá inteligence není natolik schopná, aby se o svěřené úkoly postarala skutečně bezchybně, a tak je na ní třeba dohlížet.

Důležitým vylepšením Terran Conflict jsou četné, dobře placené a často také akčně pojaté vedlejší mise. Výhodou je, že je můžete přijímat pomocí komunikačního systému i při letu. Jedná se o poměrně širokou škálu úkolů, byť sestávajících z klasických mustrů v podobě transportu, bojových questů či špionážních misí.

Zpočátku baví, ale brzy se docela dost ohrají. Jejich plnění má však důležitý vliv na to, jak na vás budou jednotlivé frakce ve hře nahlížet. O tom se bohužel při přijímání mise mnoho nedozvíte.

Ovšem brzy důsledky sami poznáte. Některé vesmírné stanice s klidem odmítnou vaši žádost o přistání, což může být někdy hodně nepříjemné. Na fórech se to hemží hráči, kteří takto dokonce zabloudili do slepé uličky a nemohli pokračovat v příběhové kampani. To je jednoznačná chyba hry, protože pak je nutný restart a třeba deset hodin, které jste se hrou dosud strávili, přijde vniveč.

Předchůdce Reunion zavedl ovládání pomocí myši. V Terran Conflict se nově objevují kontextová menu. Tudíž můžete každý objekt na mapě, v menu, ale dokonce i ve vesmíru nakliknout a vybrat si některou z dostupných voleb. Je to docela příjemné, ovšem autoři by na systému měli rozhodně ještě zapracovat. Například budování letek sestává z jednotlivého naklikávání lodí a přiřazování je do skupiny. Hra stále nezná označení vícera objektů či zdvojené kliky.

Menu jsou vůbec docela nepraktická. Mohlo by v nich totiž být mnohem více důležitých informací, například v textové či číselné podobě. Třeba o schopnostech různých lodí.

O jejich výzbroji se dozvíte až z encyklopedie, tam ale zase chybí obrázky. Při cestování ve vesmírných dálavách, které jako obvykle trvá déle, než bychom si přáli, se je aspoň můžete učit nazpaměť. Ovšem informace o rasách či hodnostech pilotů nenajdete ani v databance.

Přes všechny výtky vypadá X3 Terran Conflict výborně. A to běží na tři roky starém enginu. Nekonečné dálavy jsou tu ale dovedeny div ne k dokonalosti. Vesmírná a planetární pozadí se opravdu povedla, stejně jako detailní modely lodí či obřích vesmírných stanic. V Reunionu jsme kritizovali kvalitu výbuchů.

Egosoft si vzal výtky k srdci a vytvořil opravdu parádní exploze. Když se vám podaří zdecimovat obří plavidlo, budete se moct skutečně kochat postupným vybuchováním a odletováním trosek ve světelné záři.

Ovšem jakkoliv je X3 Terran Conflict skvěle vypadající hrou (a také hardwarově poměrně dost náročnou), hráči, kteří by tyto kvality ocenily, si jí v ostatních ohledech neužijí. Hratelnost je zkrátka příliš komplikovaná a zdlouhavá. Nenabízí žádnou instantní zábavu a často hází klacky pod nohy. Mise jsou zatíženy nevyváženou obtížností a imperiální část je sice ve své podstatě velkolepá a někoho svou grandiózností může fascinovat, ale působí tu už tak nějak navíc. Autorům se ji navíc nepovedlo příliš dobře provázat s vesmírným simulátorem.

Podobných titulů je dnes příliš málo, abychom jedním z mála, které se na trhu objeví, mohli pohrdat. Navíc, když má poměrně slušnou historii předchůdců.

Na druhou stranu je třeba říct, že X3 Terran Conflict přináší jen velmi málo skutečných vylepšení a některé věci až příliš komplikuje. Občas jsme si vzpomněli na začátky konzolových strategií. Ty se totiž ovládaly podobně těžkopádně. Dnes už jsou na tom ale o poznání lépe.

Pokud jste ale fanoušky série, asi rádi nějaký ten klacek vržený pod nohy přeskočíte. Ostatní by spíše mohli vyzkoušet předchozí díly. Nevypadají sice tak velkolepě, ale v lecčems působí logičtěji.